Vesmírná procházka
Vesmír přitahuje stále pozornost umělců medailérů.
Vsetín - Vedle rakouské mince, kterou jsme vám představili ve včerejším zpravodajství se kosmickému tématu věnuje i nová australská mince.
První výstup člověka ve skafandru do vesmíru podnikl 18. 3. 1965. Při jeho misi se vyskytla celá řada problémů. Jeden z nich nebylo možno předem prověřit na Zemi. Šlo o to, jak bude kosmický skafandr reagovat ve vesmírném vzduchoprázdnu," vzpomíná nyní 64letý Leonov. Po dvanáctiminutové "procházce" kosmem zjistil cosi, co odborníci netušili. Skafandr se nafoukl natolik, že mu znemožňoval dostat se zpět do lodi Voschod-2, vznášející se na oběžné dráze kolem Země. Bylo mi jasné, že musím snížit tlak uvnitř skafandru, ale o kolik? Pokud bych to přehnal, začala by mi vřít krev v těle a v takovém případě by se mnou byl amen. Ale nic jiného mi nezbývalo, musel jsem to udělat," říká.
Mince je zajímavá především tím že střed její mincovní plochy je oddělený od vnějšího prstence uvnitř, kterého volně rotuje. Představuje tak zeměkouli okolo níž krouží hvězdy, planety i družice vyobrazené na stříbrném prstenci.
Toto originální pojetí mince je třetím v řadě motivů, které australská mincovna Perth Mint věnovala vesmíru. Navazujete tak ne předchozí velmi úspěšné tituly Sputnik a Gagarin.
Mincovnictví Přemysla I. Otakara
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy.
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy, jíž poslední Přemyslovci dokázali využít jak ke konsolidaci vnitřních poměrů v zemi, tak k upevnění a postupnému rozšiřování moci na mezinárodním poli.
Důležitou součástí hospodářské transformace 13. století byla vnější kolonizace založená na zákupním (emfyteutickém) právu. S jeho uplatňováním se v českých zemích začala ve stále větší míře prosazovat peněžní forma směny a feudální renty, jež nejen v nově zakládaných městech, ale i na venkově vedla k postupné všeobecné monetizaci společnosti. Stará hradská soustava začala být nahrazována sítí královských a poddanských měst, tržních osad, nových hradů a klášterů. Zde všude bylo zapotřebí kvalitní mince, jež by podpořila hospodářský růst země.
Možnosti mincovní produkce Přemysla I. však byly dlouho omezené. I když se kvalita Přemyslových denárů proti předchozím emisím na konci 12. století patrně mírně zlepšila, lze říci, že po celé první dvacetiletí 13. století ražba mincí stagnovala. Byl to zejména nedostatek surovinových zdrojů a zřejmě i relativně malá poptávka po minci v domácím prostředí, jež českému panovníkovi bránily v razantní proměně měnových poměrů. K výraznějším
změnám mohlo dojít teprve od druhé poloviny třicátých let v souvislosti s odkrytím rozsáhlých ložisek stříbrné rudy na Vysočině. Handicapem byla i vnitrokontinentální poloha
českých zemí chráněných pohraničními horami a výrazná dominance podunajské cesty, která na sebe strhla podstatnou část obchodního provozu mezi západní a jihovýchodní Evropou. Jedinou významnou komunikační spojnici Čech se zahraničím představovala řeka Labe.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
