Opavské psí známky z 19. století
Nic nedokresluje rozpaky provázející dřívější pohled na účelové známky nejrůznějšího druhu v opavském muzeu lépe, než konvolut evidenčních psích známek z 19. a prvé poloviny 20. století.
Prvotní zařazení materiálu tohoto druhu ke sbírkám numismatickým, vystřídal názor oscilující mezi jeho umístěním někam na samou periferii numismatického zájmu a úplným zavržením, až po výsledné zakončení jeho putování přiřazením do sbírek historických.1
Obecně se však tyto drobné reálie dokreslující kdysi všední každodennost, dočkaly konečně svého místa na výsluní a jsou dnes (zvláště ty z 19. století) vyhledávaným sběratelským artiklem. Jsou-li „čitelné“ a navíc mají jistý výtvarný náboj, stávají se půvabnými doklady někdejší reality všedního dne konce předminulého století.
Za nejstarší evidenční psí známku z Opavy (ze Slezska?) je zatím možno považovat muzejní exemplář z roku 1874.2 Pouhých pět let tak dělí tento vzácný opavský kus od dosud nejstarší publikované psí známky z roku 1869, pocházející z Kroměříže.3 Města Kroměříž a Olomouc obdržela na Moravě jako prvá, a to počátkem roku 1869, povolení vybírat poplatky za držení psů.4 Svoji prioritu si v tomto směru Morava udržela i v letech následujících, neboť počátkem příštího roku uděluje císař povolení dalším městům Příboru, Moravské Třebové a Svitavám, v závěru téhož roku ještě Znojmu a Brnu. O rok později, tedy koncem roku 1871 pak Jihlavě a Novému Jičínu.5 O situaci na severní Moravě či Slezsku jsme však informováni pouze sporadicky.6
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
Jan Žižka z Pražské mincovny Medaile zahájila novou sbírku
Medailon odkazující na slavného husitského vojevůdce Jana Žižku začala v říjnu razit Pražská mincovna. Titulem zahájila zcela nový cyklus, který je věnovaný významným osobnostem a událostem české vojenské tradice.
Výtvarný námět medaile Jan Žižka z Trocnova tvoří dvě kompoziční složky: portrét a doprovodný motiv. „Žižkův portrét je autorský a ideální, což znamená, že jde o moji autorskou licenci a neopíral jsem se o žádné historické zobrazení. Naopak doprovodný motiv volně cituje známou iluminaci z Jenského kodexu,“ popsal novinku autor návrhu akademický sochař Michal Vitanovský. Celek tak připomíná osobnost vojevůdce i samo husitské hnutí. Opis Jan Žižka z Trocnova je umístěn v horní části mincovního pole po obou stranách portrétu.
Michal Vitanovský přiznává, že na návrhu pracoval rád, i s vědomím problematického vnímání Žižkovy osobnosti v české veřejnosti„Katoličtí konzervativci ho vytrvale prohlašují za lapku, pro komunisty to byl revoluční vůdce prostého lidu. Oba výklady jsou ve své jednostrannosti falešné a nepřispívají ke skutečnému poznání jedné z velkých postav našich dějin,“ soudí Vitanovský a upozorňuje, že v kontextu středověkého válečnictví je Žižka postavou dokonce evropských rozměrů (viz též článek Michala Vitanovského – pozn. red.).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012