Výrobní defekty na mincích (2)
V první části této mini série byly popsány jednotlivé fáze mincovní výroby od přípravy a zpracování mincovního kovu až po realizaci finálního produktu tj. ražbu mince.
Ve stručnosti byly představeny základní technologické postupy a operace včetně používaného mincovního nářadí a strojního zařízení. Cílem bylo vytvořit jakousi informační základnu, na kterou bude navázáno v dalším textu.
Výrobní defekty postřehnutelné na mincovních ražbách mohou mít řadu rozdílných podob. Tyto chyby v mincovně vznikaly v různých etapách výrobního procesu a mají řadu příčin. Jak bylo uvedeno na úvod I. části tohoto pojednání (viz časopis M&B 5/2014) skládalo se mincovní dílo ze tří základních fází. Zastavme se u prvních dvou – přípravné (příprava mincovního kovu: jeho čištění od zbytkových příměsí z hutní výroby, legování pro získání mincovní slitiny předepsané ryzosti, lití cánů a jejich žíhání) a mincířské (výroba střížků: zhotovování plátů a jejich úprava klopováním a kvečováním, žíhání a bělení, vážení). Vady vzniklé během přípravy mincovního kovu jsou dány zpravidla nedokonalostí tavby, postupů čištění a odlévání mincovního kovu. Svůj vliv měly i do jisté míry omezené možnosti dostupných kontrolních metod. Důležité také bylo nastavení kritérií pro hodnocení finálního výrobku, tedy vymezení toho, co ještě nebylo důvodem k vyřazení mince mezi vadné kusy (zmetky). Z dochovaného numismatického materiálu je dobře patrné, jak asi mohla tato kritéria vypadat. Vše samozřejmě záviselo také na době, kdy se ražba realizovala.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
Depot mincí
a slitkového stříbra z Radíkovic
Na poli u obce Radíkovice, která se nachází přibližně 10 km západně od Hradce Králové, došlo na konci listopadu 2011 k objevu první části hromadného depotu brakteátových a denárových mincí a slitkového kovu. Nálezce si svůj objev nenechal pro sebe, ale poctivě jej nahlásil v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Díky tomu se radíkovický depot nezařadil do skupiny nálezů, jež byly zatajeny a následně nezřídka rozprodány, jak nás o tom příležitostně informují sdělovací prostředky.
Protože mince byly rozvlečeny na větší ploše, proběhl na nálezové lokalitě po ohlášení opakovaně průzkum za pomoci detektoru kovů. Při těchto dohledávkách byly nalézány další ražby. Zároveň zde proběhl sběr nemincovního materiálu a ze zkoumané plochy bylo shromážděno mj. přes 1300 zlomků keramiky. Depot je v současné době uložen v numismatické sbírce královéhradeckého muzea (354 invent. čísel; N/N 22346 až N/N 22634 a N/N 23052 až N/N 23116) a ostatní artefakty jsou součástí jeho sbírky archeologické.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU