"Jednoho dne zatočíme s vámi právě tak, jako zatočili ruští bolševici s carem, s buržoasií a Kerenským"

(Z řeči posl. Kl. Gottwalda v parlamentě 22.XII.1929)

25. únor 1948 – den, kdy českoslovenští komunisté dovršili proces převzetí moci ve státě. Převrat znamenal opuštění demokratických tradic první republiky a nástup totalitní moci jedné strany. První stalinské období nového systému poznamenaly kádrové čistky a vykonstruované procesy, kterým padla za oběť řada politických odpůrců režimu i samotných komunistických funkcionářů. K opuštění tvrdé linie došlo až po smrti sovětského diktátora Stalina a jeho československého souputníka Klementa Gottwalda.

O převzetí moci v Československu usilovali Gottwaldovi komunisté reálně brzy po skončení druhé světové války.

Obratně dokázali využívat společenské atmosféry té doby: zklamání z chování západních spojenců v roce 1938 a zároveň euforie po osvobození země sovětskou armádou od nacistů. V prvních poválečných volbách dokázali zvítězit v Čechách i na Moravě, pouze na Slovensku skončili druzí za Demokratickou stranou.

Tlak vůči politickým konkurentům z Národní fronty komunisté stupňovali od roku 1947. Napětí vyvrcholilo odvoláním obvodních velitelů Národní bezpečnosti v Praze. Ty nahradili velitelé loajální KSČ. Na protest proti tomuto kroku podali ministři ostatních stran demisi, neboť doufali, že prezident Beneš jmenuje úřednickou vládu a dojde na předčasné volby. Tím však Gottwaldovi situaci jen ulehčili. Prezident po nátlaku komunistů, představitelů dělnických hnutí i ozbrojených Lidových milicí ustoupil a 25. února oznámil, že demisi demokratických ministrů a Gottwaldovy návrhy přijímá. Brána k nástupu totalitní moci se otevřela dokořán.

25. únor byl až do roku 1989 v kalendáři uváděn jako Významný den Československé socialistické republiky.

Averz:  
Historické události připomínají v symbolické podobě obě strany medaile. Lícní strana na velkém listu deklaruje dějinné datum 25. únor 1948, přičemž list je nahoře a dole obepínán ostnatým drátem, jako symbolem útlaku, uzavřenosti a izolovanosti. Z čárky nad slovem únor pokračuje pěticípá hvězdička a komunistické symboly srpu a kladiva jsou položeny na číslici osm, která se v dějinách národa často objevuje při významných událostech.

Reverz:
Také rubové straně dominuje symbolický list papíru, na němž jsou uvedeny základní lidské hodnoty, které by stát měl garantovat - demokracie, svoboda, pravda, právo a důstojnost. List je však roztržen po celé délce a zasahuje do něho ostří srpu, který společně s kladivem kompozici dotváří a evokuje zásah komunistické moci proti všem uvedeným hodnotám. Medaile je tak mementem doby a připomíná zlomovou událost, která poznamenala životy několika generací obyvatel v Československu.