Josef Václav Myslbek (20. 6. 1848 – 2. 6. 1922) – český sochař. Zakladatel českého moderního sochařství. Autor slavné jezdecké sochy svatého Václava v Praze.

Josef Václav Myslbek se narodil v rodině chudého malíře pokojů v Praze. Rodiče ho vedli k řemeslu: měl se stát ševcem, což ale odmítl a raději se šel učit do dílny sochaře Tomáše Seidana. Tři roky pak strávil u dalšího sochaře, tentokrát Václava Levého, který v něm rozpoznal výjimečný talent a dopomohl mu na pražskou Akademii výtvarného umění. Tu dostudoval v roce 1872 a pak odjel na studijní cestu do Německa. Po návratu se podílel na výzdobě budovy pražského Národního divadla (mimo jiné je autorem busty Bedřicha Smetany ve foyer). V roce 1878 odjel studijně do Paříže, kde ho oslovilo francouzské sochařství. Inspirovat se nechával také romantickým dílem malíře Josefa Mánesa a českou vlasteneckou literaturou. Mezi jeho první vážnější díla ostatně patřily postavy ze starých českých bájí.

Roku 1885 Myslbek nastoupil jako učitel na pražskou Uměleckoprůmyslovou školu a o jedenáct let později se stal profesorem na Akademii výtvarných umění, kde vydržel až do odchodu do penze v roce 1919.

Myslbek byl znám precizností a kritikou vlastního díla, které často následně opravoval. Jeho vrcholným počinem je úctyhodná jezdecká socha patrona českých zemí svatého Václava v Praze, na níž pracoval třicet let. Dokončena byla až rok po umělcově smrti. K dalším významným dílům patří náhrobek kardinála Bedřicha Schwarzenberga v chrámu svatého Víta, který byl na Světové výstavě v Paříži oceněn zlatou medailí nebo pomník Karla Hynka Máchy na Petříně.

Josef Václav Myslbek se stal vzorem pro celou generaci nastupujících českých sochařů. Zemřel 2. června 1922 v Praze, jeho tělo bylo uloženo na vyšehradském Slavíně.