K medaili tento pražský rodák, nyní přebývající v Rabštejně nad Střelou, došel přirozeným vývojem až později. Jeho kamarád Michal Vitanovský k tomu poznamenal, že v kontextu víceméně konzervativní produkce jiných českých medailérů, patřila poněkud volnější Smržova tvorba na světových přehlídkách FIDEM vždy k určitému osvěžení. Začátek umělcovy numismatické éry se datuje k roku 2001, kdy vyhrál v anonymní soutěži vypsané medailérskou asociací (AUM) s návrhem na stříbrnou raženou medaili pro projekt Euromint (jednalo se o společný mezinárodní projekt tří historických mincoven – Porto, Segovia a Kutná Hora). Podobně jako legendární výtvarník Jiří Harcuba, používá i Smrž při návrzích ražeb technologii rytí. Jan Smrž je milovníkem jazzu a přiznává, že tento hudební směr je mu dodnes velkou inspirací. Nepřekvapí proto, že řadou svých děl vzdal přímo hold konkrétním legendám jazzu a swingu. Vaše cesta k medaili byla poněkud komplikovaná, můžete ji přiblížit?
Tak na začátku byla soutěž na mincovny Porto, Kutná Hora a Segovia. Byl to takový kongres dotovaný Evropskou unií, který se v roce 2001 konal v České republice. V jeho rámci vyhlásila Asociace umělců medailérů (AUM), kde jsem členem, interní soutěž a tu jsem vyhrál. No a pak jsem si tedy řekl, že zkusím dělat mince.