českoMince Protektorátu Čechy a Morava Zajímavé ražby z Nume.cz
Mezi protektorátními mincemi nejsou až na nedostupné zkušební či pokoutné ražby ani žádné sběratelské rarity nebo alespoň vzácnosti.
Přesto jsou zajímavým dokladem nelehké doby a je s nimi spojena zajímavá historie, kterou si určitě stojí za to připomenout.
Protektorátní mince z let 1940-1945 nepatří mezi sběrateli k příliš oblíbeným ražbám. A to hned z několika důvodů. Připomínají nám dobu okupace – dobu, kdy československý stát zradou spojenců a také svou vlastní slabostí upadl do absolutní závislosti na nacistickém Německu. Ve srovnání s předválečnými československými mincemi jsou ty protektorátní nápadně strnulé až strohé a bez špetky optimismu. Ponurý vzhled má jistě na svědomí zejména unifikovaná ražba v jediném kovu – zinku, zpravidla šedě zoxidovaném. Ale také omezená nominálová škála a změněný motiv korunové mince, u které ženu „Republiku“ se snopem nahradila fádní jednička.
Po vzniku protektorátu Čechy a Morava byly pro potřeby peněžního oběhu nadále v kremnické mincovně raženy prvorepublikové mince ročníku 1938 v hodnotách 5 haléřů, 10 haléřů, 20 haléřů, 50 haléřů, 1 koruna a 5 korun. Ražba byla ukončena v průběhu roku 1940. Jejich platnost však neměla dlouhého trvání. S výjimkou stříbrných mincí, které zůstaly zákonným platidlem po celé období trvání protektorátu, ztratily prvorepublikové mince platnost v období od 31. července do 30. září 1941.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
DRUHÁ MĚNOVÁ REFORMA Peníze v poválečném Československu
Československá exilová vláda v Londýně se už od počátku čtyřicátých let intenzivně zabývala otázkou obnovy válkou poškozeného hospodářství.
Ministr financí Ladislav Feierabend zprvu prosazoval myšlenku exilové Národní banky Československé, která však narazila u presidenta Beneše. Při ministerstvu financí tak nakonec jen vznikl měnový a bankovní odbor pod vedením Jana Viktora Mládka.
Záhy po zřízení vypracovává Bankovní odbor ministerstva financí plán ke stabilizaci hospodářství a obnově měny. Jeho součástí je i zakázka na výrobu zatímních státovek1. 5. června 1942 vláda schválila návrhy a odsouhlasila smlouvu s třemi britskými cedulovými tiskárnami na dodávku sedmi nominálních hodnot nových papírových platidel. Výroba státovek po 5 a 10 Kč byla svěřena společnosti Thomas de la Rue, Waterlow & Sons tiskla 20 a 50 Kč a Branbury Wilkinson & Co státovky po 100, 500 a 1000 Kč. Dohromady se vytisklo na 376 150 000 kusů státovek tzv. londýnské emise v nominální hodnotě 24,8 mld. Kč. V roce 1944 se následně ministerstvo financí dohodlo se společností Thomas de la Rue na tisku dalších 200 milionů kusů kolků2, které byly určeny k přetištění stávajících bankovek po osvobození Československa. Jak státovky, tak kolky byly následně až do konce války uskladněny poblíž anglického Bristolu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU