ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (29) Známky mlýnů
Mletí obilí doprovází lidstvo po několik tisíciletí.
Od drcení obilí na plochém kameni malým ručním kamenným drtidlem v neolitu vývoj dospěl k současným moderním plně mechanizovaným a automatizovaným mlýnům.
Ačkoliv má mlynárenství v Čechách dlouhou a starou tradici1, nejsou u nás zatím doloženy historické mlýnské známky, jaké jsou známé kupříkladu z Německa2 či Slezska3. Kovové známky, které se u nás v některých mlýnech užívaly, nemají zpravidla spojitost se samotnou mlýnskou výrobou. Dokládají však jiné podnikatelské aktivity a zemědělskou výrobu některých mlýnů. Jedním z hledisek při členění mlýnů jsou zdroje hnací energie. Nejstarším byl mlýn tažný, jehož pohonem byla síla zvířat, později se využívala energie větru a vody, od minulého století přišly na řadu pára a spalovací či elektrické motory. V českých zemích převládaly vodní mlýny, které se zejména v XIX. století rozšířily do značného množství. Ottův slovník naučný4 uvádí koncem roku 1890 v Čechách 6882 mlýnů, 2503 na Moravě a 650 ve Slezsku. K tomu ještě 573 mlýnů provozovaných „po továrensku“, celkem tedy 10 608 mlýnů. Mlýny byly tehdy na každém vodním toku, počínaje lučními potůčky. Řada jich zanikla, když se na přelomu století začala vozit laciná mouka z Uher umletá v parních velkomlýnech. Na snižování počtu malých vodních mlýnů, často odkázaných na rozmary počasí, měla dopad i domácí konkurence. S mlýny s válcovými stolicemi (americký mlýn, válcový mlýn, automatický mlýn, strojní mlýn, umělý či umělecký mlýn, jak se nazývaly) se nemohly měřit. Přesto je ještě v období první Československé republiky uváděn5 poměrně velký počet mlýnů, v sezóně 1923/1924 bylo v činnosti 10 221, v letech 1933/1934 pak 9220 mlýnů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
125. VÝROČÍ ZEMSKÉ JUBILEJNÍ VÝSTAVY Pamětní mince 200 Kč 2016
První pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2016 i celého emisního období 2016-2020, s předběžným datem emise 6. dubna 2016, měla být mince k 125. výročí narození českého herce Vlasty Buriana.
Ceny za předložení uměleckého návrhu vypsala Česká národní banka v říjnu 2014 s uzávěrkou 14. listopadu 2014.
Vypsání ceny se zúčastnilo 26 autorů, kteří předložili celkem 39 podání. Návrhy posoudila 24. listopadu 2014 Komise pro posuzování návrhů na české peníze v ČNB v Praze. Odborným poradcem byl PhDr. Václav Kofroň z Národního filmového archivu. I. cenu získal návrh Jaroslava Bejvla, II. cenu návrh Jiřího Hanuše a III. cenu návrh akademického sochaře Miroslava Ronaie. Vzhledem k nedohodě o použití osobních atributů Vlasty Buriana však tato mince nebyla vydána. Nedošlo ani k zahájení technické realizace, tedy ke zkušební ražbě ani přípravě ražebních nástrojů. Při rozhodování o případné náhradě se znovu uvažovalo o zařazení tématu 700. výročí narození Karla IV. s předběžným datem emise 4. května 2016. Vzhledem ke zmenšenému časovému prostoru při přípravu nového motivu a doplnění plánu emise pamětních mincí na rok 2017 dalším motivem však bylo nakonec rozhodnuto zrušit vydání mince k 125. výročí narození Vlasty Buriana bez náhrady.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
