ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (40)
Dodatky a doplňky
Seriál Ze světa kovových známek dovršil tímto pokračováním již 40 dílů. Za dobu od uveřejnění úvodní části v časopise Mince a bankovky číslo 4/2010 došlo k objevům řady pozoruhodných známek z oblastí již v seriálu popsaných. Jako doplněk některých dílů zde uveďme zajímavé neznámé či opomenuté účelové známky.
3. díl zaměřený na spolkové známky, (M&B 3/2011), možno doplnit ražbou, kterou v Prachaticích vydal c. k. privilegovaný sbor ostrostřelců. Rubní legenda ukazuje, že šlo patrně o speciální známku pro členy spolkové hudby (obr. 1).
K 5. pokračování, jež bylo věnováno v ý tahov ým známkám, (M&B 1/2012), nutno doplnit známku tehdy neuvedeného zhotovitele v ý tahov ých známek. V nabídkovém katalogu ražebny W. Fischer z Karových Varů – Rybářů je vyobrazeno také několik účelových známek jako ukázka produkce závodu z této oblasti drobné plastiky. Jednou z nich je výtahová známka bez uvedené provenience pro Haus Rheinland (obr. 2). Dům s názvem Rheinland nebyl v Karlových Varech ani jinde v Čechách nalezen. Označení účelu známky AUFZUGMARKE není u nás známé na žádné známce, vyskytuje se pouze na německých a rakouských známkách.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
HRAD RABÍ
Zlatá mince 5000 Kč 2018 II
Šestou zlatou mincí nominální hodnoty 5000 Kč z cyklu Hrady České republiky je mince Hrad Rabí, kterou vydala Česká národní banka 18. září 2018 na základě vyhlášky č. 198/2018 Sb.
Hrad Rabí je nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách. Jeho založení není písemně doloženo, snad vznikl na počátku 14. století. První zmínka je až z roku 1380, kdy Rabí vlastnili páni z Rýzmberka. Nejstarší část komplexu s velkou hranolovou věží byla na přelomu 14. a 15. století rozšířena a přestavěna ke zlepšení opevnění, které patřilo k nejvyspělejším obranným systémům v Evropě. Páni z Rýzmberka vystupovali proti husitství a tak bylo Rabí v letech 1420 a 1421 obléháno a dobyto husitskými vojsky, při němž zde husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova pravděpodobně přišel o druhé oko. K největšímu rozkvětu hradu došlo na konci 15. století za Půty Švihovského z Rýzmberka, který nechal provést řadu stavebních úprav za pravděpodobné účasti stavitele Benedikta Rejta. V té době také vznikly předsunuté dělové bašty na mohutných zdech a podhradí bylo povýšeno na město. Půtovi potomci se ale zadlužili a rabské panství několikrát změnilo majitele.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
