ZANIKLÉ LIBROVÉ MONETÁRNÍ SYSTÉMY (2)
Téma zaniklých librových systémů jsme nakousli v minulém čísle časopisu Mince a bankovky.
Přesto, že je to téma rozsáhlé, v tomto vydání jej ukončíme, abychom se od příště mohli věnovat dalším zajímavostem.
Podobnou situaci, jako v případě gambijského cedi lze zaznamenat v případě Ghany. Na území Ghany byl platný systém ghanské libry, která se dělila na 20 šilinků a 240 pencí. První a jediná librová emise nese označení 1958-1963 Bank of Ghana Building Pound Issue. Emisním ústavem byla centrální banka (Bank of Ghana). Tento bankovní dům na území Ghany působí do současnosti. Ghanské cedi se dělí po uskutečněné decimalizaci na 100 pesewas (sing. pesewa; viz níže) a má mezinárodní kód GHS, když v literatuře se setkáváme také se sekundárním symbolem GHC |. Přechod z libry na cedi proběhl prostřednictvím emise ND (1965) Nkrumah Cedi Issue. Bankovky jsou nedatované (ND). K identitě bankovek podle data centrální banka přistoupila v roce 1967. Ghanské cedi prodělalo několik inflačních stádií, kdy se hovoří o prvém až třetím cedi. První cedi (C |1) nahradil ghanskou libru v roce 1965 neparitně v poměru 1 ghanská libra = 2,4 cedi (100 pesewa = 100 pencí). Zároveň C |1 přešel na decimální systém a byl rozdělen na 100 pesewas a nikoli na šilinky a pence. První cedi bylo až do konce roku 1967 používáno jako druhé platidlo vedle stále obíhající ghanské libry.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
Liberecké poukázky
Nouzová platidla v Sudetech
S koncem druhé světové války se v německém oběhu setkáváme s množstvím zatímních papírových platidel. Nejznámější jsou dnes bankovky po 20 RM vydané v dubnu 1945 Sächsische Staatsbank nebo tzv. Linecké poukázky 10, 50 a 100 RM pro filiálky Reichsbank v Linci, Salcburku a Štýrském Hradci. Příprava podobných platidel se však nevyhnula ani našemu území, kdy by pro oblast Sudet a dolního Slezska byly vydány tzv. liberecké, nebo někdy též Schörnerovy poukázky.
Po přijetí mnichovského diktátu v říjnu 1938 bylo Československo nuceno předat značnou část pohraničí ve prospěch Německa, Polska a Maďarska. Území podstoupené Německu bylo poté převážně začleněno do nově vzniklé Říšské župy Sudety (Reichsgau Sudetenland), která se jak známo, táhla od Českého lesa až po Slezsko na východě. Vzhledem k této geografické poloze byla rozdělena do tří vládních obvodů – Cheb se sídlem v Karlových Varech, Ústí nad Labem a Opavu, které se dále skládaly z venkovských a městských okresů. V čele každého obvodu stál vládní prezident, který podléhal úřadu říšského místodržitele, jehož post zastával až do konce války Konrad Henlein, který současně vykonával i funkci župního vedoucího NSDAP
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
