Slovenské stříbrné mince.

Jeruzalém ze zlata Řada investičních mincí s památkami Jeruzaléma
Jeruzalém byl hlavním městem starověkého Izraelského království za panování králů Davida a Šalomouna

(10. stol. př.n.l.) a po jeho rozpadu, roku 931 př.n.l., se stal hlavním městem Judského království, v němž až do roku 586 př.n.l. kralovali panovníci Davidovy dynastie.

Tehdy byl Jeruzalém dobyt vojsky babylónského krále Nebúkadnesara II. a Šalomounův chrám, jenž představoval náboženské, kultovní a kulturní centrum židovského národa, byl zničen. Judsko s Jeruzalémem připadlo Babylónii a velká část Židů byla odvedena do babylónského zajetí. Když Peršané roku 539 př. n. l. porazili Babylóňany a Judsko se stalo perskou provincií, tak se souhlasem krále Kýra II. začal postupný návrat Židů do Jeruzaléma a jeho okolí. Jeruzalém se opět stal hlavním městem autonomní perské provincie Jehud a roku 515 př. n. l. tam byl zasvěcen druhý Chrám, který existoval až do konce prvního protiřímského povstání, kdy jej roku 70 n. l. zničil Titus. Jeruzalém byl hlavním městem Judska za vlády Alexandra Velikého (332–323 př. n. l.) a jeho nástupců a zůstal jím i po dobytí samostatnosti panovníky z dynastie Hasmonejců v letech 142–37 př. n. l. Za vlády kontroverzního judského krále Heroda I. Velikého (37–4 př. n. l.) bylo v Jeruzalémě postaveno velké množství nádherných staveb a velkolepě přestavěn Chrám. Jeruzalém zůstal po Herodově smrti hlavním městem římské provincie Judaea až do roku 132 n. l., kdy císař Hadrianus rozhodl o jeho přebudování na římské pohanské město Aelia Capitolina, jehož dominantou byl na Chrámové hoře nově postavený chrám Jupitera Kapitolinského.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.

JOSEF II. – FRANTIŠEK II. Pamětní ražby na holdování v Rakouském Nizozemí
Následující pojednání představí inaugurační a holdovací ražby synů Marie Terezie z dynastie habsburskolotrinské – císařů Josefa II. a Leopolda II. včetně žetonů vzbouřených brabantských a flanderských stavů.

V minulém čísle M&B byly připomenuty nejdůležitější historické události, které úzce souvisely se vznikem tzv. Rakouského Nizozemí. Kromě toho byly představeny pamětní ražby prvních dvou zde vládnoucích Habsburků, císaře Karla VI. a jeho dcery Marie Terezie, připomínající jejich inaugurace v provinciích Brabant a Flandry. Dlouhou řadu pamětních ražeb zakončí medaile a žetony Leopoldova syna, císaře Františka II.

Josef II. - nastoupení vlády v Belgii v roce 1780
Po smrti Marie Terezie († 29. 11. 1780) se její syn a spoluvládce ujal samostatné vlády. V témže roce zemřel Karel Alexandr Lotrinský († 4. 7. 1780) místodržící v Rakouském Nizozemí. Po krátkém angažmá Georga Starhemberga se stal novým generálním guvernérem Albert Casimir von Sachsen, který měl za manželku arcivévodkyni Marii Christinu, dceru Marie Terezie.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU