Nové euromince z drahých kovů razí pařížská mincovna
Pařížská mincovna ( Monnaie de Paris ) přichází s novým konceptem ražby oběhových mincí z drahých kovů.
Paříž, 15.6.2009 - Pařížská mincovna ( Monnaie de Paris ) přichází s novým konceptem ražby oběhových mincí z drahých kovů.
Vysoká nominální hodnota. Ta je klíčem k mimořádnému zájmu, který tyto nové mince v loňském roce vyvolaly nejen u sběratelů a investorů ale i u dalších Evropanů kteří dosud numismatice nevěnovali žádnou pozornost.
I přes fakt že jsou tyto mince vydávány v nezvykle vysokém nákladu, celá emise loňského roku je již vyprodána.
V této sérii jsou vydávány čtyři různé mince. Nominální hodnotu 10€ a 25€ nesou stříbrné mince. Dvě zlaté mince mají nominální hodnoty 100€ a 250€. Evropany bez rozdílu přitahuje právě kombinace vysoké nominální hodnoty mincí a fakt že jejich emisní cena je jen nepatrně větší než nominální hodnota.
Nákupem těchto mincí tak prakticky jenom měníte "obyčejná" měděná eura za eura vyrobená z drahých kovů ! A kdo by nechtěl mít skutečně zlaté nebo stříbrné euro mince ?
Bojíte se o osud Eura jako měny ? Dá Vám budoucnost za pravdu ? Zlato a stříbro hodnotu neztratí, spíše naopak. S těmito mincemi v kapse se proto bát nemusíte.
Bojíte se že růst ceny zlata a stříbra je jen dočasný ? Dá Vám budoucnost za pravdu ? Pak bude Euro stále stabilní a tyto mince hodnotu neztratí i když cena zlata spadne třeba až na samé dno.
Výhody jsou tedy stále na vaší straně.
Ihned po červnové emisi stříbrných 10€ a 25€ mincí se slavným motivem Rozsévačky jsou tyto mince k mání i na českém numismatickém trhu. Zlaté mince však budou vydány až v prosinci. Zájemci o ně si budou muset ještě chvíli počkat.
DRUHÁ MĚNOVÁ REFORMA Peníze v poválečném Československu
Československá exilová vláda v Londýně se už od počátku čtyřicátých let intenzivně zabývala otázkou obnovy válkou poškozeného hospodářství.
Ministr financí Ladislav Feierabend zprvu prosazoval myšlenku exilové Národní banky Československé, která však narazila u presidenta Beneše. Při ministerstvu financí tak nakonec jen vznikl měnový a bankovní odbor pod vedením Jana Viktora Mládka.
Záhy po zřízení vypracovává Bankovní odbor ministerstva financí plán ke stabilizaci hospodářství a obnově měny. Jeho součástí je i zakázka na výrobu zatímních státovek1. 5. června 1942 vláda schválila návrhy a odsouhlasila smlouvu s třemi britskými cedulovými tiskárnami na dodávku sedmi nominálních hodnot nových papírových platidel. Výroba státovek po 5 a 10 Kč byla svěřena společnosti Thomas de la Rue, Waterlow & Sons tiskla 20 a 50 Kč a Branbury Wilkinson & Co státovky po 100, 500 a 1000 Kč. Dohromady se vytisklo na 376 150 000 kusů státovek tzv. londýnské emise v nominální hodnotě 24,8 mld. Kč. V roce 1944 se následně ministerstvo financí dohodlo se společností Thomas de la Rue na tisku dalších 200 milionů kusů kolků2, které byly určeny k přetištění stávajících bankovek po osvobození Československa. Jak státovky, tak kolky byly následně až do konce války uskladněny poblíž anglického Bristolu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
