Jak se dělá mincovna (6) Příprava projektu mincovny
Obecnou definici projektování je těžké vyjádřit v jedné, nebo v několika dobře
nastylizovaných větách. Dosavadní koncipování mých vzpomínek je také založeno na
jakémsi projektu.
Začíná se prvotní ideou, následuje formulace zadání a potom musí
vzniknout ucelený dokument, kde jsou popsány postupné kroky realizace, a na samém
konci funguje něco nového, co splňuje požadavky stanovené v ideovém návrhu.
V podnikatelské sféře tržního prostředí je všemu nadřazena a na prvním místě zkoumána, otázka návratnosti vložených finančních prostředků. Tomu musí předcházet průzkum trhu,
který dá odpověď, zda se nový produkt na trhu prosadí, respektive najde svého zákazníka.
Tak nějak bych si představoval postup projektové přípravy mincovny podle učebnice ekonomiky. V dobách plánovaného hospodářství by do tohoto postupu byl vmanévrován ještě složitý systém schvalování přes několik řídících stupňů, až po příslušné ministerstvo. Tam by nějací úředníci rozhodli a přidělili nezbytné finance. Možná. Což by v dobrém případě mohlo trvat minimálně rok až dva. A to nemluvím o kompetencích bývalých stranických orgánů, které byly všemocné. Na takový postup jsme naštěstí už nemuseli myslet.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012.
VÝCHODONĚMECKÁ MARKA
Historický přehled
Po pádu nacistického režimu se vztahy mezi někdejšími spojenci začaly notně zhoršovat. Rozdílné ekonomické, vojenské, a především geopolitické zájmy vedli ve svém důsledku až k rozdělení země na východní a západní část.
V červnu 1945 došlo k ustanovení Sovětské vojenské správy (Sowjetische Militäradministration in Deutschland – SMAD), která převzala civilní moc na obsazeném území. Na postupimské konferenci se zástupci Velké Británie, Francie, Spojených států a Sovětského svazu dohodly na demilitarizaci a rozdělení Německa do čtyř okupačních zón. Následující měsíc byly na základě nařízení SMAD ustanoveny orgány německé ústřední správ y, v kter ých získali dominantní vliv komunisté. Rozdí lné geopolitické zájmy někdejších spojenců vedli k stále větší eskalaci vzájemných vztahů, které se zrcadlili i v rozdí lném přístupu k obsazenému území. Zatímco Sovětský svaz se z východní zóny snažil v y tvořit loutkov ý stát, Spojené státy, Velká Británie a Francie usilovali o demokratizaci Německa.
Měnová reforma
Roznětkou k rozdělení země na dva samostatné státy se stala měnová reforma z 18. čer vna 1948, kterou došlo k ukončení platnosti Reichsmark a Rentenmark v západních sektorech a jejím nahrazením nově vzniklé Deutsche Mark. Vzhledem k tomu, že říšské marky byly v sovětské okupační zóně stále legálním platidlem, přesunula se značná část oběživa na v ýchod, což ve svém důsledku vedlo ke skokovému znehodnocení staré měny.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU