Česká mincovna není státní podnik?
Není. Česká mincovna a.s. je soukromá firma. Zřizovatelem České mincovny (ČM) není ani Česká republika, ani Česká národní banka. V České republice navíc působí dvě české mincovny. Česká a Pražská mincovna. Obě jsou privátní mincovny, razící mince na zakázku.
Česká mincovna nevydává české mince?
Ne. České mince vydává výhradně Česká národní banka, nikoliv Česká mincovna. Autentické české mince musí mít vyznačenu nominální hodnotu v platné české měně (Koruna česká, zk. Kč) Na českých pamětních mincích jsou uváděny nominální hodnoty: 200 Kč, 500 Kč, 2000 Kč, 2500 Kč, 5000 Kč a 10 000 kč. Největší česká mince zhotovená v jediném exempláři má nominální hodnotu 100 000 000 Kč.
Proč je na české minci cizí královna?
Protože nejde o českou minci. Portrét anglické královny je jasným znamením, že se nejedná o českou minci. I když je motiv mince věnován českému tématu, nebo je mince vyražena v Čechách, nelze tyto exotické ražby vydávat za české mince. Ze zákona je českou mincí pouze mince vydaná Českou národní bankou. Popis a vyobrazení každé české mince je součástí sbírky zákonů. Dalším rozlišovacím prvkem nečeských mincí je nominální hodnota v Novozélandských dolarech nebo v měně ostrovního státu Samoa.
Kdo vykupuje mince České mincovny?
Medaile České mincovny můžete nabídnout ke zpětnému odkupu přímo výrobci. Další možností, je vydražení medaile v elektronické aukci, které pořádáme v pravidelných intervalech. Poslední možností je výkup medaile za cenu drahého kovu. Medaile je v tomto případě předána do rafinérie k přetavení.
Rudolf II. Habsburský (18. 7. 1552 – 20. 1. 1612) – Císař římský, král český a uherský.
Rudolf II. je jednou z nejzajímavějších osobností české historie. Ve dvanácti letech odjel i se svým bratrem Arnoštem do Španělska, kam oba poslala jejich matka na výchovu. Přísné a uzavřené katolické prostředí madridského dvora nekorespondovalo s Rudolfovou citlivou povahou a snášel ho jen s obtížemi. V roce 1572 byl v Prešpurku korunován na uherského krále. Králem českým se stal 22. září 1575.
Jako panovník štědře podporoval kulturu a umění: z Prahy, která se za jeho vlády začala nazývat zlatou, vytvořil centrum evropského významu. K jeho dvoru proudili učenci, diplomaté, umělci, ale i podvodníci, kteří se chtěli přiživit na jeho slabosti pro okultní vědy. Mezi plejádou věhlasných osobností působících na dvoře Rudolfově byli i astronomové Tycho de Brahe a Johannes Kepler, alchymisté Edward Kelley a John Dee, sochař Adrian de Vries nebo italský malíř Giuseppe Arcimboldo. Ten císaře poněkud svérázným způsobem zpodobnil jako antického boha úrody Vertumna.
Na sklonku života se u Rudolfa začala výrazněji projevovat duševní choroba a několikrát se dokonce pokusil o sebevraždu. Zemřel 20. ledna 1612, jeho tělo bylo uloženo v kapli svatého Víta v Praze.
![]()
Rudolf II.
bustu císaře Rudolfa II. zhotovil r. 1603 Adriaen de Vries
![]()
U pražských zlatníků si nechal Rudolf II. zhotovit osobní korunu, která byla
později užívána jako koruna Rakouského císařství a jež se dnes nachází v
klenotnici Weltliche und Geistliche Schatzkammer (Světská a církevní
klenotnice) v hradě Hofburg ve Vídni.
![]()
Mezi sbírky Rudolfa II. patřil také proslulý Codex Gigas - největší ručně
psaná
kniha na světě. |
