1100. výročí narození sv. Václava - stříbro 1Oz Proof
SPECIFIKACE
Stříbrná pamětní medaile 1 Oz
Autor: ak. soch. Vladimír Oppl
Rytec: Martina Štenglová, DiS
Ražba: Pražská mincovna
průměr: 37 mm
hmotnost: 31.1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana hladká
limit provedení proof: 2000 ks
limit provedení b.k.: 1000 ks
limit provedení patina: 1000 ks
emise: duben 2013
1100. výročí narození sv. Václava - stříbro 1Oz Proof
| Proof: |
1 590 Kč
do košíku
|
| B.k.: |
1 590 Kč
do košíku
|
| Patina: |
1 590 Kč
do košíku
|
Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?
VÍTE, ŽE: Česká národní banka (ČNB) vydává pamětní stříbrné a pamětní zlaté mince České republiky? Technické požadavky ČNB, kladené na ražbu oběhových mincí ČR, splňují obě české mincovny. Česká mincovna i Pražská mincovna. Na www.zlate-mince.cz najdete produkty obou českých soukromých mincoven i produkty kremnické mincovny.
KATEGORIE
České medaile ze zlata, stříbra, platiny Investiční medaile 1 Oz
Pražská mincovna Raritní stříbrné ražby
Český výrobek
Česká puncovní značka
Materiál Münze Österreich
Včetně dárkové krabičky
Diskrétní balení zásilky
Plné pojištění zásilky v ČR i v SK
Stříbrný pamětní medailon 1Oz
Země původu: Česká republika
Ražba:
Pražská mincovna a.s.
Certifikát:
Státní tiskárna cenin s.p.
průměr: 37mm
hmotnost: 31.1 g
síla: 2 mm
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká, číslovaná
náklad provedení proof: 2000 ks,
emise: duben 2013
náklad provedení b.k. 1000 ks,
emise: květen 2013
náklad provedení patina:1000 ks,
emise: květen 2013
Rytecké úpravy: Martina Štenglová, DiS . Produkce: Pavel Trtík. Mincmistr: Ondřej Koňařík.
Další medaile:
- 1100. výročí narození sv. Václava
Svatý Václav (kolem roku 907 – 28. září 935) – kníže z rodu Přemyslovců, mučedník a hlavní patron české země, symbol české státnosti.
Datum narození legendárního knížete není známo a s jistotou nelze určit ani rok jeho úmrtí. Starší literatura uvádí letopočet 28. září 929, dnes se historikové přiklánějí spíše k roku 935.
Rodiči Václava byli kníže Vratislav I. a jeho manželka Drahomíra. Jeho dědeček kníže Bořivoj I. byl první historicky doložený přemyslovský kníže, babička svatá Ludmila jej vychovávala na hradě Tetín.
Na český trůn usedl mladý Václav po smrti svého otce v roce 921. Zpočátku ovšem vládl pod poručnictvím Ludmily. Ta však byla v září téhož roku zavražděna a poručnictví se ujala Drahomíra. Jako samostatný vládce začal Václav vystupovat už v roce 922. O dvě léta později pak nechal na Pražský hrad převézt ostatky své babičky Ludmily z Tetína. Václav podporoval křesťanství, legendy ho líčí jako velmi zbožného člověka. Opozice, reprezentovaná hlavně jeho mladším bratrem Boleslavem, mu vyčítala jeho přílišnou vazbu na Sasko, kterému české knížectví odvádělo daň. Nevraživost vyvrcholila až Václavovou vraždou ve městě Boleslav, kam ho jeho bratr vylákal. Hned poté i se svou družinou obsadil Pražský hrad a nechal se vyhlásit za knížete. Boleslava však nejspíš dostihlo svědomí, protože brzy nechal Václavovo tělo převézt do nově postaveného Chrámu svatého Víta na Pražském hradě.
Václavovi lidé připisovali zázraky, byl chápán jako nebeský vládce a ochránce českého státu, jeho kult se brzy rozšířil až do ruskojazyčných oblastí Evropy. Karel IV. nechal vyrobit svatováclavskou korunu, která se stala symbolem české státnosti. Dnes je jako relikvie nevyčíslitelné hodnoty uložena v Chrámu sv. Víta.
Legendární kníže Václav se stal zřejmě nejvyobrazovanější historickou postavou na českých mincích, medailích ale například i pečetidlech. Jeho podobizna se začala pravidelně objevovat už na denárech z dob knížete Jaromíra (1004 – 1012. Jako jezdec na koni započal být Václav zobrazován za vlády Vladislava II. (1140–1172), později slávu světce šířily zlaté dukáty. Jezdecká podobizna svatého Václava, doplněná textem "Svatý Václave, nedej zahynout nám i budoucím," ostatně zdobí i současnou českou dvacetikorunu.
