Národní divadlo v Praze (ND) – nejznámější české divadlo, jeho základní kámen byl položen v roce 1868. Návrh budovy v novorenesančním slohu vypracoval Josef Zítek. Značnou část nákladů na stavbu pokryl výtěžek z celonárodní sbírky.

Myšlenkou na zbudování důstojného kamenného divadla se čeští vlastenci zabývali už v roce 1844. V lednu následujícího roku zažádali prostřednictvím Františka Palackého stavovský výbor českého sněmu o povolení k výstavbě a provozování divadla. Žádosti bylo vyhověno už v dubnu, přesto až v roce 1851 začal Sbor pro zřízení českého národního divadla v Praze vyzývat k celonárodní sbírce. Atmosféra v době tuhého Bachova absolutismu totiž podobným národnostně zabarveným aktivitám nepřála.

Nicméně v roce 1853 organizátoři projektu konečně zakoupili pozemek a začala stavba Prozatímního divadla, které bylo dokončeno v roce 1862. (Po otevření Národního divadla se pak obě budovy spojily).

Provoz ND byl předčasně zahájen 11. června 1881 premiérou Smetanovy Libuše. Pořadatelé v ten den zároveň vzdali hold korunnímu princi Rudolfovi, jenž operu se svým doprovodem zhlédl. Zajímavostí je, že mezi pozvanými chyběl samotný Bedřich Smetana, který se přesto dostavil a dokonce se s Rudolfem i setkal. V té době byl však slavný skladatel již zcela hluchý.

Prvním ředitelem Národního divadla se stal operní zpěvák, pedagog a hudební skladatel Jan Nepomuk Mayr. Po premiéře následovalo ještě dalších jedenáct představení, pak byly zahájeny dokončovací práce. Zřejmě v důsledku neopatrnosti dělníků (jejich vina byla ale často zpochybňována) došlo 12. srpna 1881 k požáru, který budovu i zařízení těžce poničil, a který tehdejší média prezentovala jako národní tragédii. Událost vyvolala v Čechách a na Moravě obrovskou vlnu solidarity a po prvotním šoku se lidé opět začali skládat. Během měsíce a půl se podařilo sesbírat kolem milionu zlatých. Opravu a dokončovací práce řídil architekt Josef Schulz a 18. listopadu 1883 bylo divadlo, opět představením Libuše, znovu otevřeno. Novým ředitelem se stal spisovatel František Adolf Šubert. V sedmdesátých letech minulého století bylo Národní divadlo rekonstruováno.