Proof - česky říkáme 'špičková kvalita', je povrchová úprava mince v nejvyšší jakosti. Ražba se provádí z ručně leštěných razidel. Mincovní plocha je zrcadlově lesklá. V díle vyniká kontrast leštěných ploch a matovaných částí reliéfu. Dokonalý povrch mince je mimořádně citlivý. Uchovávejte minci vždy v ochranné kapsli.
B.k. - znamená 'bankovní kvalita'. Mincovní plocha i reliéf jsou matovány. Mince je nová, ve stavu jak byla vyrobena v mincovně. Mince neprošla oběhem. Klasické provedení dovoluje přímý kontakt s mincí. Značení b.k. odpovídá zahraničnímu označení unc. /uncirculated/
Patina - značí povrchovou úpravu mince. Díky patinování dostává ražba ušlechtilý vzhled, získává ochranu vůči přirozené oxidaci a odolává barevným změnám. Reliéf na mincovním poli je výrazně kontrastní a dostatečně vyniknou detaily a jemné prvky, které výtvarník do svého díla zakomponoval. Při podrobném zkoumání povrchu patinované mince je patrná výrazně lepší čitelnost písma a rozlišitelnost ozdobných prvků.
VÍTE, ŽE: Nejširší nabídku zahraniční numismatiky v Čechách a na Slovensku najdete v Obecním domě v Praze? Nové mince z numizmatické produkce předních světových mincoven dovážíme pravidelně, bez prostředníků a jejich nákup u nás je proto levnější.
Národní banka Československá (NBČS) – za první Československé republiky a několik let po druhé světové válce působila jako centrální banka státu.
Národní banka Československá činnost zahájila 1. dubna 1926. Předtím správu měny zajišťoval Bankovní úřad ministerstva financí. V období německé okupace (1939 – 1945) nesl peněžní ústav název Národní banka pro Čechy a Moravu. V roce 1950 byla NBČS zákonem změněna na Státní banku Československou.
Následnickou institucí je Česká národní banka (ČNB), která má monopolní právo vydávat oběžné mince a bankovky a je rovněž emitentem mincí pamětních. Nejvyšším orgánem je bankovní rada v čele s guvernérem.
ČNB byla zřízena v roce 1993 na základě Ústavy ČR. Její statut definuje zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance a další právní předpisy.
POZNÁMKA
Medaile není
zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry.
KREDIT Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE kód: CRM354 nákupem získáte +3,00 ZM
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ 3,3
Hodnotilo 6 sběratelů
Hlasovat mohou pouze přihlášení uživatelé!
České medaile z ryzího zlata a stříbra jsou prodávány jako investiční instrument. Jsou raženy z drahých kovů, mají uměleckou hodnotu a jejich náklad je omezený. Prohlédněte si nejvýznamější ražby mincovních medailí.
KRÁTKÉ ZPRÁVY
Stručně co je ve světě zlata a numismatiky nového.
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:
Bílý groš Lucie Kadnerové z roku 1585 Mince se zpochybněnou existencí Téma se dotýká bílého groše s letopočtem 1585 se značkou Lucie Kadnerové.
Při studiu nejnovějšího zpracování problematiky jáchymovských ražeb druhé poloviny
16. století, tzn. I. dílu publikace Dějiny jáchymovské mincovny a katalog ražeb
1519/1520-16191, jsem v souvislosti s dohledáváním jedné, zdá se, unikátní jáchymovské
ražby2 objevené v soukromé sbírce, náhodně narazil na podle mého názoru neobvyklou
poznámku při citaci literatury, u které bych se chtěl chvíli zastavit. Téma se dotýká bílého
groše s letopočtem 1585 se značkou Lucie Kadnerové.
V publikaci L. Nemeškala a P. Vorla Dějiny jáchymovské mincovny... je v kapitole o bílých groších císaře Rudolfa II. na straně 238, tab. 30, položka 10a u bílého groše Lucie Kadnerové z roku 1585 ve sloupci s odkazy na literaturu uvedeno, cituji: „(r. 1585 Kádn. neověřen, uv. Hal. 403 ze soukromé sbírky; existence nelogická)“. Přitom v kapitole o malých groších na straně 240, tab. 31, položka 10 je malý groš s letopočtem 1585 Lucie Kadnerové uveden bez poznámky o logice existence této mince. V citaci literatury
je stručně uvedeno: „Hal. 407“. Pochopitelně mě zajímalo, proč u dvou mincí se značkou Lucie Kadnerové z roku 1585 i když dvou různých nominálů tomu tak je. Rozdíl je v tom, že u malého groše Ing. Halačka ve své práci o mincích zemí Koruny české3 cituje popis královédvorského nálezu z roku 1926 zpracovaný dr. Šůlou v roce 1983 (viz. Numismatický
sborník ČSAV XVI/1983, J. Šůla, Pět tolarových nálezů ze severovýchodních Čech, Dvůr Králové nad Labem, o. Trutnov, strana 157), kdežto u bílého groše je v Halačkově práci v citaci pramenů uvedeno: soukromá sbírka.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
Nová varianta malého groše Rudolfa II Záhadná ražba z mincovny Praha Již po dvě desetiletí studuji malé groše. V nedávné době se mi dostala do rukou zajímavá varianta této mince.
Vznikla v mincovně Praha. Musím poděkovat šťastnému majiteli tohoto malého groše, že mi povolil tuto zajímavou variantu publikovat.
Tato varianta se určitě vymyká z dosud známých variant opisů. Mohlo by jít spíše o zkušební ražbu. Majitel zakoupil ji v pražské aukci. Pokud se podíváte na aversovou stranu. Naleznete zde dvě značky mincmistrů. Zřetelná je mincovní značka Tobiáše Gebharta. Mincovní značka se nenalézá v horní části opisu. Zasahuje o jednu třetinu výše. Oproti tomu mincovní značka, do poloviny opisu, není moc čitelná. Jedná se o mincovní značku mincmistra Lazara Erckera. Jaký je důvod?
Jedna z možností je ražba na zkoušku, jež vůbec neměla přijít do oběhu. Možná přímo si ponechal mincmistr, zřejmě předpokládám Lazara Erckera.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.