HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (16) Koalice oltáře a trůnu
Sestup katolické církve po schodišti společenského významu, započatý koncem 18. století, pokračoval.
Vývoj směřující k sekularizaci se v druhé polovině 19. století zdál nezvratný, zejména ve většině západoevropských zemí. Shodou různých okolností se tento trend uplatňoval ve střední Evropě trochu jinak.
„...Pane, dej mi sílu, abych dokázal čelit neznabohům a ochránit tvou církev...“ Z kaple se ozývaly úryvky šeptané modlitby. Několik bezesných listopadových nocí roku 1848 dovedlo modlícího se člověka k pocitu bezmoci a zoufalství. Hrabě Giovanni Maria Mastei – Ferreti, který jako papež už dva roky užíval jméno Pius IX., zažíval chvíle velké životní zkoušky. Byl v obležení povstalců v paláci Qurinal. K boji proti útočníkům neměl prostředky a pasivní obětí se stát nechtěl. Nazítří v převlečení uprchl na jih, daleko od Říma, kde byla mezitím vyhlášena republika. Z Neapole pak požádal císaře o pomoc proti osnovatelům krvavé revolty. Dostalo se mu jí. Rok 1848 byl osudný nejen pro rakouského císaře, ale i pro papeže. Pius IX. byl na stolci sv. Petra už dva roky a svou tolerancí vzbuzoval naděje světských liberálů a církevních modernistů. Šok z revoluce ho však radikálně a na celý život proměnil. Od zmíněného roku, už jako přesvědčený konzervativec, blokoval, brzdil a zatlačoval až do konce svých dnů. Rychle se tak dostal na pozice sil, které po roce 1848 ovládly habsburskou monarchii.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
Úvod do grošového období (11) Padělky, falza, kopie a poklady
Od okamžiku, kdy existují mince, existuje současně i snaha po jejich padělání. Z numismatického hlediska dnes rozlišujeme mincovní padělky a falza.
Zatímco padělek byl zhotoven za účelem obohacení výrobce uvedením padělku do oběhu ve funkci platidla a je tedy dobovým dokladem. nepoctivosti a padělatelství; numismatické falzum bylo zhotoveno v pozdější době a jeho určením je oklamat sběratele. Mincovní padělek
je tedy cenným historickým dokumentem a pramenem, často cennějším než originál padělané mince (srov. např. měděné groše Václava IV.). Naproti tomu falzum je bezcenným produktem nepoctivého jednání.
Vedle padělků a falz existuje ještě třetí kategorie nepůvodních ražeb a jimi jsou kopie a napodobeniny. V případě pražských grošů byla během 20. století v ydána celá řada mincí, které se inspirovaly obrazem pražských grošů nebo pražské groše více či méně obrazově imitovaly. K takov ým kopiím patří např. pamětní kutnohorský groš ražený v období 1. Československé republiky, dále pamětní groše prodávané jako turistický suvenýr ve Vlašském
dvoře v Kutné Hoře (hliníkové odražky si mohli návštěvníci sami v yrazit), of iciální ražby medailového charakteru nebo mince z řady replik středověkých mincí brněnské f irmy Antiquanova medailéra Petra Souška. Tyto repliky se zpravidla obrazem, značkou, často i kovem odlišují zřetelně od originálů. I přesto se ale poměrně často najdou poctiví prodejci, kteří neváhají kopii v ydávat za originál. Zvláště aukční servery jsou takových případů plné – viz také diskuse na sberatel.com.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
