Kost 5000,- Kč

2016 - Proof - Hrady - Kost

Averz (lícní strana):
Na lícní straně mince je v horní polovině mincovního pole kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku ve štítech. Uprostřed je český lev, vlevo od něj je moravská orlice a vpravo od něj je slezská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je vyobrazen portál dveří do hradní kaple. Uvnitř portálu ve spodní polovině mincovního pole je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“, název cyklu „HRADY“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5000 Kč“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je při spodním okraji mince.

Reverz (rubová strana):
Na rubové straně mince je vyobrazen hrad Kost. Při horním okraji mince jsou iniciály autora mince, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny kompozicí písmen „F“ a „Z“, následuje text „HRAD“ „KOST“ a ročník ražby „2016“, které jsou odděleny tečkami.

PODROBNOSTI K 2016 - Proof - Hrady - Kost

Nepřehlédněte :
- Zlaté mince České republiky
- Co je to žádanka mincí?
- Jaký je rozdíl mezi běžnou a špičkovou kvalitou?

Mince z cyklu Hrady:
- 5000 Kč Kost
- 5000 Kč Bezděz
- 5000 Kč Bouzov
- 5000 Kč Pernštejn
- 5000 Kč Zvíkov
- 5000 Kč Rabí
- 5000 Kč Veveří
- 5000 Kč Švihov
- 5000 Kč Bečov nad Teplou
- 5000 Kč Buchlov

Česká národní banka vypsala v prosinci 2014 ceny za předložení uměleckého návrhu zlaté 5 000 Kč mince hrad Kost z cyklu Hrady s uzávěrkou dne 13. února 2015. Vypsání ceny se zúčastnilo celkem 27 výtvarníků, kteří předložili 45 sádrových modelů. Komise pro posuzování návrhů na české peníze provedla vyhodnocení dne 24. února 2015. Odborným poradcem byl Mgr. Martin Tomášek z Národního památkového ústavu. V prvním kole komise vyřadila 9 návrhů z důvodů nepříliš zdařilé modelace, kompozice, případně pro ne zcela výstižné zobrazení hradu Kost. Ve druhém kole získalo 29 návrhů základní odměnu a jeden návrh odměnu zvýšenou. Do třetího kola postoupilo šest návrhů, které byly z výtvarného hlediska nejlépe zpracované a jejichž autoři nejvýstižněji zobrazili zadané téma. První cenu udělila komise návrhu akademického sochaře Zbyňka Fojtů za velmi kvalitní reálné ztvárnění hradu Kosti, soulad obou stran návrhu a krásně řešenou stranu s heraldickými znaky. Druhou cenu získal návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů za reliéfní zpodobnění hradu Kosti a dobře vyplněnou mincovní plochu. Oproti návrhu oceněnému první cenou je na lícní straně návrhu méně přesvědčivě ztvárněná profiláž portálu. Třetí cenu obdržel návrh MgA. Jana Háska za velmi estetické ztvárnění návrhu, originální stylizaci heraldiky, která se však vymyká době vzniku hradu Kost a připomíná spíše 20. léta 20. století. Návrhy pana Jaroslava Bejvla, MgA. Martina Daška a akademického malíře Vladimíra Pavlici získaly ve třetím kole mimořádnou odměnu. Bankovní rada České národní banky na svém jednání dne 9. dubna 2015 potvrdila rozhodnutí komise a schválila realizaci mince podle návrhu akademického sochaře Zbyňka Fojtů.

2. cena

3. cena

Kost – Kost je gotický hrad nacházející se v Českém ráji, v katastrálním území Podkost, části obce Libošovice, okres Jičín, jen několik desítek metrů od pomezí Středočeského a Královéhradeckého kraje. Je soukromým majetkem českého hraběcího rodu Kinský dal Borg.

Hrad Kost

Postavil jej někdy před rokem 1349 Beneš z Vartemberka. Jako jeden z mála našich hradů je umístěn nikoliv na kopci, ale v údolí na pískovcovém ostrohu (srovnatelný např. hrad Okoř u Prahy). Dodnes je velice dobře zachovaný. Hrad v průběhu doby mnohokrát vystřídal majitele. Založil ho kolem roku 1349 Beneš z Vartenberka, jehož rod vlastnil hrad do roku 1414, poté ho získal výhodným sňatkem Mikuláš Zajíc z Házmburka. V první polovině 15. století získává po smrti Jana z Házmburka državy jeho poručník Zdeněk Lev z Rožmitálu, který roku 1497 prodal Kost s celým dvorem Janovi ze Šelmberka. Dalšími majiteli hradu byli: Páni ze Šelmberka (1497–1524), páni z Biberštejna (1524–1551), páni a od roku 1624 knížata z Lobkovic (1551–1637), v 17. století jej na krátkou dobu (mezi lety 1632–1634) držel vojevůdce – vévoda Albrecht z Valdštejna, od Lobkoviců Kost koupila následně hrabata Černínové z Chudenic (ta zde byla 1637–1738), následoval Václav Kazimír hrabě Netolický z Eisenberka (od 1738) a příbuzná hrabata Vratislavové-Netoličtí (krátce do roku 1769), po nich dědil italsko-český rod dal Borgo-Netolický (do roku 1948), kterým byl hrad zkonfiskován komunistickým Československem. Norbert Kinský (z Vchynic a Tetova), manžel poslední majitelky Anny Marie z rodu dal Borgo-Netolický, hrad zrestituoval v roce 1992.[1] Nový majitel hrad přepsal na své syny Giovanniho a Pia Kinské dal Borgo. Pan Giovanni pak vlastní památku dodnes. Zajímavostí hradu je věž s lichoběžníkovým půdorysem. Nepravidelný půdorys věží, který se vyskytuje na řadě českých hradů, použili stavitelé pro ochranu před salvami z děl obléhatelů. Po stěně, která není k nepříteli natočena kolmo, koule sklouzne a nenadělá škodu. Hradu, jeho okolí a historii se věnoval významný český historik prof. Josef Pekař, který vytvořil podrobnou dvoudílnou monografii Kniha o Kosti, zachycující ekonomické a historické dějiny místního panství (především v 17.–19. století).

REGISTRACE NA ŽÁDANKU.
Získejte vzácné mince do své sbírky. Starosti nechejte na nás.
(Dejte na žádanku mince, které vám chybí. S námi můžete získat i vyprodané vzácné a žádané tituly.)

Co je to "Žádanka"?

Poptávka, žádanka, nebo taky chyběnka je nezávazná poptávka konkrétní mince. Sběratelé kteří chtějí doplnit svou sbírku titulem, který je již vyprodán nebo je vzácný musí jejímu shánění věnovat hodně času a značné úsilí. Vyplněním žádanky přenesete tuto činnost na nás.

Mince, které nejsou skladem mají místo ceny uveden symbol a vedle něj text "Na žádanku". Kliknutím na tento text minci zapíšete do svého seznamu žádanek. Jako registrovaní uživatelé si můžete svůj seznam žádanek kdykoliv prohlédnout, doplnit, nebo z něj odstranit minci kterou jste již získali.

V případě, že mince o kterou máte zájem je skladem a nabízíme ji k prodeji, systém Vám automaticky zašle zprávu na Vaši e-mail adresu. Vy se pak můžete rozhodnout zda budete mít o minci za tuto cenu zájem, a případně si ji objednat obvyklým způsobem.

Uvedením mince do seznamu žádanek se nezavazujete k jejímu odběru.

Individuální žádanky.
Žádanku můžete vyplnit i na minci která na našich stránkách není vůbec uvedena. Nemá kód, ani nemá popis. Takové žádance říkám individuální žádanka. Individuální žádanky se liší především tím, že dostupnost v nich uvedených mincí není sledována automaticky počítačem, ale průběžně operátorem našeho e-shopu.
Svou individuální žádanku můžete vyplnit na této stránce.

Časté otázky:

Jak získáte minci, která mi chybí?
Výkupem ze soukromých sbírek. Tak jak noví sběratelé začínají, tak i jiní se sbíráním končí. Z nejrůznějších důvodů ruší své sbírky a nabízí nám je k odprodeji. Nejčastěji jde o prodej dědictví. Tímto způsobem se vrací do oběhu i velmi vzácné tituly, které sběratelé považují za skutečné skvosty a sami by je na burze nikdy nenabízeli.

V čem je žádanka na serveru www.Zlate-Mince.cz výhodnější?
Je zpracovávána elektronicky. Každý záznam je evidován a zatříděn. Obrátí-li se na nás majitel mincí s nabídkou odprodeje, víme rychle kdo má o tuto minci zájem. Naše adresa navíc patří mezi nejnavštěvovanější a poptávek i nabídek zpracováváme velké množství.

Jak dlouho poptávka platí?
Trvale. Vaše poptávky evidujeme do té doby dokud Vám danou minci nezajistíme, nebo dokud ji sami neodvoláte.

Jak rychle mi žádanou minci zajistíte?
Pokud poptáváte mince, které jsou vyprodány nebo jsou opravdu vzácné, obrňte se trpělivostí. Plnění poptávek nelze provést dříve než nám žádanou minci nabídne k výkupu jiný sběratel.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

IDENTIT (=ANATOMIE) BANKOVEK Základní přehled (2)

Anatomie bankovek je věc složitá a dala by se o ní napsat celá kniha.

Proto se nám téma nevešlo do minulého čísla. Na tomto místě přinášíme dokončení tématu.

[A] 10 – sekundární znaky bankovky - mezi tyto prvky bankovek lze zařadit soutiskové značky a jinou sekundární výbavu bankovek, poskytující obecně vyšší stupeň ochrany; jde především o holografii, metalizaci, foliovou ražbu, polychromatické konfety, iridiscenci, třpytivou metalizaci, latentní obraz, opticky proměnlivou barvu s polarizačními efekty, profilometrické prvky, polymerové nebo durasefové okna (viz níže), ochranné znaky (ornamenty) a další.
10a– soutisková značna [A] 11; obrazec, který při pohledu v bílém světle na A a pohledu na R tvoří ucelený obraz, znak, který označujeme jako tzv. průsvitový obrazec
10b – holografie bankovek je reprezentována přítomností kovových mikročástic na povrchu určité plochy bankovek, na kterou je přenášena z foliového podkladu. Z kovů jsou nejčastěji zastoupeny pigmenty bronzu a hliníku, ale mohou být zastoupeny i další kovy (viz dále). Nejjednodušší charakteristika holografie (z řeckého holos - úplný a grafie - záznam) je, že se jedná o vyspělou formu záznamu obrazu, která umožňuje zpětně zachytit jeho trojrozměrnou strukturu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.

KRIZE OBĚŽIVA V ANGLII NA KONCI 17. STOLETÍ (1) Padělatelé, okrajovači a William Chaloner

Anglie byla koncem 17. století rájem pro padělatele.

Ručně ražené mince přímo sváděly k padělání a okrajování mincí bylo celonárodní zábavou již od středověku. Koruna se sice pokoušela problémy řešit zavedením strojové ražby, ale padělatelé brzy dokázali prolomit nové ochranné prvky. Anglické stříbro mizelo ve velkém do Francie a obyvatelstvo se bouřilo. V neklidné době se objevil padělatel, který měl ambice i schopnosti: William Chaloner.

Anglické oběživo koncem 17. století
Koncem 17. století obíhaly v Anglii převážně starší ručně ražené mince. Ty byly díky svému opotřebení a nepravidelnému tvaru snadnou kořistí podnikavých jedinců, kteří z nich s pomocí nůžek a pilníků okrajovali zlomky stříbra. Ručně ražené mince nepředstavovaly žádnou výzvu ani pro padělatele. Falza byla odlévána z běžných kovů jako olovo nebo měď a poté postříbřena. Problémy s paděláním a okrajováním měly odstranit nové strojově ražené mince. První pokusy se strojovou ražbou proběhly již za vlády Alžběty I., kdy Francouz Eloye Mestrelle roku 1561 použil koňskou silou poháněný šroubový lis. Kvalita strojově ražených mince byla nepoměrně vyšší ale Mestrelle byl jako cizinec neoblíbený a jeho stroje byly pracovníky mincovny vnímány jako hrozba pro jejich zaměstnání.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.

JÁ

ZLATÉ MINCE .CZ

Proof:	Vyprodáno na žádanku
B.k.:	Vyprodáno na žádanku
Etue:	Vyprodáno na žádanku