Nepřehlédněte :
- Zlaté
mince České republiky
- Co je to žádanka mincí?
- Jaký je rozdíl mezi běžnou a špičkovou kvalitou?
Mince z cyklu Hrady:
- 5000 Kč Kost
- 5000 Kč Bezděz
- 5000 Kč Bouzov
- 5000 Kč Pernštejn
- 5000 Kč Zvíkov
- 5000 Kč Rabí
- 5000 Kč Veveří
- 5000 Kč Švihov
- 5000 Kč Bečov nad Teplou
- 5000 Kč Buchlov
Česká národní banka vypsala v srpnu 2017 ceny za předložení uměleckého návrhu zlaté 5 000 Kč mince hrad Rabí z cyklu Hrady s uzávěrkou dne 15. září 2017.
Vypsání ceny se zúčastnilo celkem 13 výtvarníků, kteří předložili 18 sádrových modelů. Komise pro posuzování návrhů na české peníze provedla vyhodnocení dne 26. září 2017. Odborným poradcem byl Mgr. Martin Tomášek, Ph.D., z Národního památkového ústavu.
V prvním kole komise vyřadila 3 návrhy z důvodů nepříliš zdařilé modelace, kompozice, případně pro ne zcela výstižné zobrazení hradu. Ve druhém kole získalo 11 návrhů základní odměnu.
Do třetího kola postoupily návrhy Anety Juklíčkové, DiS., Asamata Baltaeva, DiS., akademického sochaře Zbyňka Fojtů a Jana Smrže. Podle názoru komise byly tyto návrhy výtvarně nejlépe zpracované a autoři zde nejvýstižněji zobrazili zadané téma. Komise zároveň konstatovala, že bez úprav nelze ani jeden z návrhů doporučit k realizaci. Rozhodla proto o vypsání užší soutěže pro tyto autory s uzávěrkou dne 16. listopadu 2017. Předložené návrhy měly být buď upraveny podle připomínek komise, nebo autoři měli možnost předložit návrhy zcela nové.
Všichni autoři, jejichž návrhy postoupily do užší soutěže, splnili stanovené podmínky. Vyhodnocení užší soutěže se uskutečnilo dne 28. listopadu 2017. Komise pro posuzování návrhů na české peníze rozhodla, že nejzdařilejší je návrh Anety Juklíčkové. Autorčin stylizovaný pohled na část hradu Rabí na rubové straně podtrhuje charakter hradu jako zříceniny a současně odlišuje tuto minci od předcházejících mincí z cyklu Hrady České republiky.
Bankovní rada České národní banky na svém jednání dne 14. prosince 2017 nepotvrdila rozhodnutí komise a k realizaci vybrala návrh Asamata Baltaeva, DiS., který nejlépe reprezentuje monumentálnost hradní zříceniny.
Rabí Rabí je zřícenina hradu ležící ve stejnojmenném městě v okrese Klatovy. Stojí na vyvýšeném ostrohu nad řekou Otavou v nadmořské výšce 540 metrů asi osm kilometrů severovýchodně od Sušice. Areál hradu je chráněn jako kulturní památka ČR a v roce 1978 byl zapsán na seznam národních kulturních památek České republiky. Zříceninu spravuje Národní památkový ústav a v rekonstruovaných prostorách je umístěno malé muzeum.
Hrad byl založen nejspíše v první polovině třináctého století rodem Wittelsbachů. Po roce 1273 ho získali páni z Budětic a po nich Švihovští z Rýzmberka. V majetku jejich rodu zůstal až do roku 1549. Původně malý románský hrad byl v průběhu staletí několikrát rozšířen. Významnou byla zejména pozdně gotická přestavba, během níž získal rozsáhlé, ale nedokončené opevnění. Ve druhé polovině šestnáctého století hrad přestal být udržován a postupně začal chátrat, k čemuž výrazně přispělo jeho vyplenění vojáky během třicetileté války.
Počátky hradu jsou nejasné. Za jeho stavitele bývali považováni páni z Velhartic, ale vzhledem k dochovaným částem románského zdiva je možné, že byl postaven nejspíše ve třináctém století rodem Wittelsbachů v severní části jejich panství, které se k českému království vrátilo až roku 1273. Teprve poté ho získali majitelé blízkých Budětic, kteří pocházeli z rodu pánů z Velhartic.
První písemná zmínka o hradu pochází až z roku 1380, kdy již patřil Půtovi Švihovskému z Rýzmberka. Po Půtovi se majitelem stal v roce 1399 jeho bratr Břeněk Švihovský z Rýzmberka, který nechal hrad rozšířit a nově opevnit. Za husitských válek Rabí patřilo Břeňkovu synovi Janu Rabskému. V letech 1420 a 1421 hrad oblehlo vojsko vedené Janem Žižkou z Trocnova. Při prvním obléhání se posádka bez boje vzdala, zatímco podruhé se bránila a při obléhání zde v červenci 1421 přišel Jan Žižka o druhé oko. Hrad byl sice dobyt, husité zajali Menharta z Hradce a způsobili velké škody na okolních panstvích, ale Jan Rabský nechal hrad do roku 1427 znovu opravit.
V roce 1450 panství zdědil Vilém mladší Švihovský z Rýzmberka na Rabí. Zemřel v roce 1479 nebo 1480 a statek po něm převzal Půta Švihovský z Rýzmberka, který zahájil přestavbu, na níž se nejspíše podílel stavitel Benedikt Rejt. V úpravách hradu pokračovali až do roku 1530 také Půtovi synové Břetislav a Vilém, ale rozsah stavby překročil finanční možnosti rodu, a Švihovští museli Rabí v roce 1549 prodat.
Novým majitelem se stal Jindřich Krucpach z Trachenberka, po něm roku 1557 Diviš Malovec z Libějovic a o dva roky později Vilém z Rožmberka, od kterého jej roku 1563 koupil Adan Chanovský z Dlouhé Vsi. Chanovští začali zanedbávat údržbu, a hrad začal pustnout. Během třicetileté války ho vyplenilo vojsko generála Mansfelda. V roce 1625 navíc zemřel Jan Vilém Chanovský a jeho dědici vedli spor o majetek. Panství bylo roku 1648 rozděleno mezi jednoho z Janových bratranců a druhou polovinu získali bratři Jan Karel a Jan Albrecht Chanovští. Spojit rozdělené díly se podařilo až Janu Vilémovi mladšímu v roce 1694, který poté opuštěný hrad roku 1708 prodal pasovskému kardinálovi Janu Filipovi z Lamberka, ale ani on nedokázal zabránit dalšímu chátrání