Česká mincovna není státní podnik?
Není. Česká mincovna a.s. je soukromá firma. Zřizovatelem České mincovny (ČM) není ani Česká republika, ani Česká národní banka. V České republice navíc působí dvě české mincovny. Česká a Pražská mincovna. Obě jsou privátní mincovny, razící mince na zakázku.
Česká mincovna nevydává české mince?
Ne. České mince vydává výhradně Česká národní banka, nikoliv Česká mincovna. Autentické české mince musí mít vyznačenu nominální hodnotu v platné české měně (Koruna česká, zk. Kč) Na českých pamětních mincích jsou uváděny nominální hodnoty: 200 Kč, 500 Kč, 2000 Kč, 2500 Kč, 5000 Kč a 10 000 kč. Největší česká mince zhotovená v jediném exempláři má nominální hodnotu 100 000 000 Kč.
Proč je na české minci cizí královna?
Protože nejde o českou minci. Portrét anglické královny je jasným znamením, že se nejedná o českou minci. I když je motiv mince věnován českému tématu, nebo je mince vyražena v Čechách, nelze tyto exotické ražby vydávat za české mince. Ze zákona je českou mincí pouze mince vydaná Českou národní bankou. Popis a vyobrazení každé české mince je součástí sbírky zákonů. Dalším rozlišovacím prvkem nečeských mincí je nominální hodnota v Novozélandských dolarech nebo v měně ostrovního státu Samoa.
Kdo vykupuje mince České mincovny?
Medaile České mincovny můžete nabídnout ke zpětnému odkupu přímo výrobci. Další možností, je vydražení medaile v elektronické aukci, které pořádáme v pravidelných intervalech. Poslední možností je výkup medaile za cenu drahého kovu. Medaile je v tomto případě předána do rafinérie k přetavení.
Přemysl Oráč – mytický zakladatel dynastie Přemyslovců, manžel kněžny Libuše, která dle Kosmovy kroniky věštila založení města Prahy.
Přemysla si za svého manžela vybrala kněžna Libuše, protože mužům vadilo, že jim vládne žena. Pověst na začátku dvanáctého století, podle vyprávění předávaného generacemi, zaznamenal kronikář Kosmas. "Aj, vyberte ze středu svého posly, nechť jdou na stranu severní, děla kněžna Libuše, za horami oněmi je říčka nevelká Bílina zvaná. Na jejím břehu viděti jest vesnici, jež Stadice slove. Za vsí se úhor nachází - dvanáct kročejů zšíři, dvanáct kročejů zdéli… Ten budoucí kníže váš oře se dvěma voly. Je-li vám libo, vezměte koně, řízu, plášť a přehozy a jděte tomu muži vzkaz vyřídit ode mne i lidu a přiveďte sobě knížete a mně manžela. Muž ten má jméno Přemysl. Jeho potomstvo bude vládnout této zemi na věky věkův…"
Poslové, neomylně vedeni Libušiným koněm, Přemysla zastihli, když právě oral pole. Ten po krátkém váhání knížecí roucho přijal, vzal s sebou lýčenou kabelu a střevíce, aby jeho potomci pamatovali na selský původ rodu. Kabelu si pak na rameno brávali a lýčené boty obouvali čeští králové při svých korunovacích.
Příběh o Přemyslovi byl v jednodušší podobě zmíněn už v latinsky psané Kristiánově legendě, jejíž vznik někteří historici datují na konec desátého století. Prvním skutečně doloženým Přemyslovcem byl kníže Bořivoj I.
