Česká mincovna není státní podnik?
Není. Česká mincovna a.s. je soukromá firma. Zřizovatelem České mincovny (ČM) není ani Česká republika, ani Česká národní banka. V České republice navíc působí dvě české mincovny. Česká a Pražská mincovna. Obě jsou privátní mincovny, razící mince na zakázku.
Česká mincovna nevydává české mince?
Ne. České mince vydává výhradně Česká národní banka, nikoliv Česká mincovna. Autentické české mince musí mít vyznačenu nominální hodnotu v platné české měně (Koruna česká, zk. Kč) Na českých pamětních mincích jsou uváděny nominální hodnoty: 200 Kč, 500 Kč, 2000 Kč, 2500 Kč, 5000 Kč a 10 000 kč. Největší česká mince zhotovená v jediném exempláři má nominální hodnotu 100 000 000 Kč.
Proč je na české minci cizí královna?
Protože nejde o českou minci. Portrét anglické královny je jasným znamením, že se nejedná o českou minci. I když je motiv mince věnován českému tématu, nebo je mince vyražena v Čechách, nelze tyto exotické ražby vydávat za české mince. Ze zákona je českou mincí pouze mince vydaná Českou národní bankou. Popis a vyobrazení každé české mince je součástí sbírky zákonů. Dalším rozlišovacím prvkem nečeských mincí je nominální hodnota v Novozélandských dolarech nebo v měně ostrovního státu Samoa.
Kdo vykupuje mince České mincovny?
Medaile České mincovny můžete nabídnout ke zpětnému odkupu přímo výrobci. Další možností, je vydražení medaile v elektronické aukci, které pořádáme v pravidelných intervalech. Poslední možností je výkup medaile za cenu drahého kovu. Medaile je v tomto případě předána do rafinérie k přetavení.
Československý pětihaléř z roku 1924 – drobná oběžná mince, která byla ražena podle návrhu Otakara Španiela. Právě exempláře z roku 1924 patří mezi nejvzácnější československé mince vůbec. Dochoval se jich totiž velmi malý počet (odhaduje se 15 – 20 ks). Pětihaléř měl průměr 16 milimetrů a vyroben byl ze směsi mědi a zinku v poměru 92 : 8. Důvod, proč se dochovalo tak málo kusů, není zcela jasný. Vyloučená není teorie, že ražba z předchozího roku potřeby trhu dostatečně pokryla, a tak další velké emise nebylo třeba. Mincovna pak vyrazila jen malou symbolickou sérii, aby nebyla přerušena kontinuita.
Poměrně rozšířena je i domněnka, že v Kremnici při ražbě série 1924 prasklo razidlo a jelikož haléřových mincí bylo v oběhu dost, pokračovalo se až s výrobou série 1925.
Předlohu pro zlatou repliku pětihaléře 1924 vypracoval akademický sochař Jan Lukáš.