UPOZORNĚNÍ: Upozorňuje zákazníky že od 13.1.2018 není možno hradit transakce nákupu investičních kovů platební kartou z důvodu účinnosti zákona č.370/2017 Sb. o platebním styku. Děkujeme za pochopení.

Severní Korea - Série 13 ks papírových platidel


Náhled - Severní Korea - Série 13 ks papírových platidel

Sada nepoužitých bankovek zahrnuje tyto papírová platidla. Vše stav N: Oboustranně bezvadně zachovalý exemplář, dosud neobíhající, bez jakýchkoliv přehybů, ulámaných růžků, bez skvrn, nepošpiněný.




Bankovky - Severní Korea

Sada nepoužitých bankovek zahrnuje tyto papírová platidla. Vše stav N :
Oboustranně bezvadně zachovalý exemplář, dosud neobíhající, bez jakýchkoliv 
přehybů, ulámaných růžků, bez skvrn, nepošpiněný









 


 


 



 



 



 



 



 



 







 



 



 

 

POZNÁMKA
Šipkou zpět se pak vrátíte do přehledu bankovek.
Bankovka není zobrazena ve skutečné velikosti.
Sytost barev nemusí přesně odpovídat tisku a liší se na různých monitorech.

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- Root > Bankovky z celého světa...

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: BAN07 ... Korea - Série 13 ks papírových platidel - 24 hodin

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: BAN07 nákupem získáte +9,00 ZM



NÁKUP BEZ REGISTRACE
Nejste sběratel? Objednejte si rychle a pohodlně i bez registrace. Je to snadné. BAN07 - Severní Korea - Série 13 ks papírových platidel Vám doručíme dobírkou České pošty. (poštovné, dobírkovné a pojištění v ČR ve výši 150 Kč).

Počet:

cena 1890 Kč/1 ks včetně DPH *

Jméno:

!

Adresa:

!

Město:

!

PSČ:

!

Telefon:

!

E-mail adresa:

!


* Cena je včetně DPH. Koupí se nezavazujete k dalším odběrům.

Chcete mít na obrazovce víc informací o tomto produktu? OTOČTE VÁŠ MOBIL!

Na širší obrazovce víc uvidíte...


ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Mincovnictví Přemysla I. Otakara
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy.

Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy, jíž poslední Přemyslovci dokázali využít jak ke konsolidaci vnitřních poměrů v zemi, tak k upevnění a postupnému rozšiřování moci na mezinárodním poli.

Důležitou součástí hospodářské transformace 13. století byla vnější kolonizace založená na zákupním (emfyteutickém) právu. S jeho uplatňováním se v českých zemích začala ve stále větší míře prosazovat peněžní forma směny a feudální renty, jež nejen v nově zakládaných městech, ale i na venkově vedla k postupné všeobecné monetizaci společnosti. Stará hradská soustava začala být nahrazována sítí královských a poddanských měst, tržních osad, nových hradů a klášterů. Zde všude bylo zapotřebí kvalitní mince, jež by podpořila hospodářský růst země.

Možnosti mincovní produkce Přemysla I. však byly dlouho omezené. I když se kvalita Přemyslových denárů proti předchozím emisím na konci 12. století patrně mírně zlepšila, lze říci, že po celé první dvacetiletí 13. století ražba mincí stagnovala. Byl to zejména nedostatek surovinových zdrojů a zřejmě i relativně malá poptávka po minci v domácím prostředí, jež českému panovníkovi bránily v razantní proměně měnových poměrů. K výraznějším změnám mohlo dojít teprve od druhé poloviny třicátých let v souvislosti s odkrytím rozsáhlých ložisek stříbrné rudy na Vysočině. Handicapem byla i vnitrokontinentální poloha českých zemí chráněných pohraničními horami a výrazná dominance podunajské cesty, která na sebe strhla podstatnou část obchodního provozu mezi západní a jihovýchodní Evropou. Jedinou významnou komunikační spojnici Čech se zahraničím představovala řeka Labe.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012



MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .
Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.

Je poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.

Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika