Sada 4 zlatých mincí 10 NZD - 700. výročí narození Karla IV.


Náhled - Sada 4 zlatých mincí 10 NZD - 700. výročí narození Karla IV.

Sada 4 zlatých mincí 10 NZD - 700. výročí narození Karla IV.
Autor: ak soch. Michal Vitanovský
Ražba Česká mincovna
Emitent: ČM

EMISE: květen 2016

průměr: 22 mm
hmotnost: 4 x 7,78 g
ryzost: 999,9/1000 Au
hrana: hladká
limitní náklad: 200 ks
provedení: proof




Sada 4 zlatých mincí 10 NZD - 700. výročí narození Karla IV.

Zlaté mince 10 NZD
autor: ak. soch. Michal Vitanovský
více informací o autorovi získáte kliknutím zde na tento odkaz
Michal Vitanovský

ražba: Česká mincovna
více informací o podniku Česká mincovna získáte kliknutím zde na tento odkaz
Česká mincovna


průměr: 22 mm
hmotnost: 4 x 7,78 g
ryzost: 999,9/1000 Au
hrana: hladká
limit: 200 ks
emise: květen 2016
provedení: proof




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Tato položka je dle zákona o DPH účtována v sazbě 0 procent. Ta je zahrnuta v ceně.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry.
 











KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Připravované medaile
- České zlaté mince > Smart mince zlato

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRMM107 ... 10 NZD - 700. výročí narození Karla IV. - na objednávku

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRMM107 nákupem získáte +223,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Úvod do grošového období (6) České mincovnictví grošové doby (2)
V období husitské revoluce ustává ražba pražských grošů. Přestože z kutnohorské mincovny vychází ještě několik let po smrti krále Václava IV., děje se tak de facto ilegálně z původních razidel se jménem a titulem zesnulého krále.



Zrno (obsah drahého kovu) jak grošů, tak i drobných peněz se čtyřrázem, které se nyní stávají prakticky jedinou domácí mincí, se záhy povážlivě snižuje tou měrou, že kronikáři brzy mluví o groších a penězích „z půhé mědi ražených“. V letech 1420 a 1421, kdy monopolní královskou mincovnu v Kutné Hoře ovládala strana katolická, razili husité svoji drobnou minci také v Praze.
Pro ražbu drobné mince i pražských grošů v počátcích revoluce použili husité zkonfiskovaného stříbrného majetku včetně církevních kalichů. Nedostatek kvalitního kovu a soustavná potřeba peněz si vynutila vydání prvních kreditních platidel (mince bez vnitřní hodnoty) – tzv. flútků. Kronikář o tom zaznamenal: „… A potom, když se jim stříbra nedostávalo, dělali peníze z půhé mědi... a těm říkali flútky.“
Špatná jakost husitských grošů se stala příčinou vybíjení speciálních značek – tzv. kontramarek na kvalitní groše. Tyto kontramarky začala přidávat na pražské groše jihoněmecká města jako označení pro bernou minci při městských trzích. Záhy se k nim připojila i další města zejména bavorsko-švábského a westfálského mincovního okruhu. Dnes známe na 240 kontramarek, jež nesly většinou podobu stylizovaného městského znaku a byly do plochy grošů vybíjeny jako drobné punce. Nezřídka lze najít i groš s několika – 2, 3 i více vybitými kontramarkami, jak jej označilo postupně za bernou minci několik měst. Za zvláštnost můžeme v tomto směru označit kontramarky moravských měst Jihlavy (ježek – Jihlava = německy Iglau = v doslovném překladu Ježkov) a Brna (orlice – městský znak).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011



Jak to tenkrát proběhlo Odpovídá Jaroslav Moravec z ČNB
Jak měnová odluka před dvaceti lety proběhla jsme se zeptali i jednoho z nejpovolanějších, přímého účastníka – Jaroslava Moravce z odboru peněžního oběhu a ochrany platidel ČNB.



Jaký je váš pohled na celou reformu zpětně po 20 letech, co se povedlo?

Oddělení měny České republiky od bývalé měny československé, zvané měnová odluka či správněji rozluka, byl složitý systém právních, ekonomických a organizačních opatření. V oblasti hotovostního peněžního oběhu znamenala nejprve provizorní označení hodnotově rozhodující části oběživa způsobem osvědčujícím jejich platnost jen na území České republiky (z několika možných technických řešení byly zvoleny bankovkové kolky) a posléze přípravu nových bankovek a mincí samostatné České republiky, z nichž většina dosud obíhá.

Oddělení měny v roce 1993 se obešlo bez jakýchkoliv závažných problémů určitě díky kvalitní přípravě, v níž se tvůrci rozluky inspirovali i dokumenty Rašínovy měnové odluky v roce 1919. Ale zejména díky reakci veřejnosti, která se i přes nedobré zkušenosti s peněžními reformami v letech 1945 a 1953 chovala netypicky disciplinovaně, neuchýlila se k nákupům zboží a výběrům hotovostí. Obyvatelstvo se naopak předzásobilo hodnotami bankovek nepodléhajících okolkování a uložilo své hotovosti na bankovní účty, čímž několik dnů před oddělením měny pokleslo množství peněz v oběhu o více než polovinu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika