UPOZORNĚNÍ: Upozorňuje zákazníky že od 13.1.2018 není možno hradit transakce nákupu investičních kovů platební kartou z důvodu účinnosti zákona č.370/2017 Sb. o platebním styku. Děkujeme za pochopení.

Medaile Karel IV.


Náhled - Medaile Karel IV.

Pamětní medaile
Autor: L. Kozák
průměr: 50 mm
hmotnost: 65 g
kov: CuZn 20
provedení b.k. - limit 500 ks
emise: 1998



Medaile Karel IV. CuZn 20

SPECIFIKACE

pamětní medaile
Autor: L. Kozák

průměr: 50 mm
hmotnost: 65 g
kov: CuZn 20
provedení: b.k.
limit: 500 ks
emise: 1998





Karel IV. (14. května 1316 - 29. listopadu 1378) – český a německý král, císař římský z dynastie Lucemburků. Nejvýznamnější český středověký panovník. Též král lombardský, burgundský a římský. Za jeho obrovský přínos pro českou kulturu, umění i hospodářství býval nazýván Otcem vlasti.

Karel IV., pokřtěný jménem Václav, se narodil v Praze jako nejstarší syn krále Jana Lucemburského. Jeho matkou byla Eliška Přemyslovna.

Jako sedmiletý byl Václav poslán na výchovu k francouzskému královskému dvoru, kde získal všestranné vzdělání. Mimořádná byla jeho znalost jazyků: hovořil německy, francouzsky, italsky, latinsky a po návratu domů se znovu naučil i česky. Ještě v roce svého příjezdu do Paříže byl biřmován a přijal jméno Karel. Zároveň se oženil s tehdy stejně starou Blankou z Valois (křtěná Markéta). Přesto, že sňatek byl dán politicky, manželé si k sobě později vytvořili vřelý vztah a sama Blanka byla po příjezdu do Čech mezi obyvateli velmi oblíbená. Zkušenosti Karel v letech 1331 až 1333 sbíral v politicky rozbouřené severoitalské signorii, kde jako generální místodržitel zastupoval svého otce. Tam se také poprvé setkal se svým mladším bratrem Janem Jindřichem, jehož si velmi oblíbil. V severní Itálii vybojoval úspěšnou bitvu u pevnosti San Felice, za což byl pasován na rytíře. Ani Karlova odvaha však nezabránila debaklu lucemburské mise. Jeho vojska byla po zradě spojenců v bitvě u Ferrary poražena. Přesto po budoucím českém králi zůstala v Itálii památka: hrad Monte Carlo, který nechal za svého působení založit.

Do Čech Karel dorazil na podzim roku 1333, aby zastupoval nepřítomného otce Jana Lucemburského. Ten ho následujícího roku dosadil do úřadu markraběte moravského. Ve stejném roce povýšil papež Klement VI. pražské biskupství na arcibiskupství a 21. listopadu pak byla zahájena stavba metropolitní katedrály svatého Víta. Jako bývalý Karlův učitel, podporoval totiž Klement kandidaturu mladého Lucemburka na titul římského panovníka.

Na jeho doporučení byl Karel 11. července 1346 v Rhens na Rýně skutečně králem římským zvolen a 26. listopadu téhož roku se v Bonnu uskutečnila korunovace. Všeobecného uznání se však zatím Karel nedočkal.

Mezitím v bitvě u Kresčaku (26. srpna 1346) padl Jan Lucemburský. Za českého krále byl Karel korunován 2. září 1347 ve svatovítské katedrále. Pro tento akt nechal Karel IV. zhotovit novou svatováclavskou korunu. Arcibiskupem Arnoštem z Pardubic byla do stavu královského zároveň povýšena také králova žena Blanka z Valois.

Už den předtím se panovník odebral na památný Vyšehrad, kde si obul lýkové střevíce a přihlásil se tak ke staré přemyslovské tradici.

Karel IV. z Prahy vytvořil kulturní a společenské centrum a pozvedl ji na úroveň nejvyspělejších evropských měst.

Nadační listinou Karla IV. ze dne 7. dubna 1348 přispěl k zahájení činnosti věhlasné univerzity, později pojmenované jeho jménem. (Zakládající listinu pro pražskou univerzitu vydal už rok předtím papež Klement VI.)

8. března Karel IV. založil Nové Město pražské, nechal vystavět hradební Hladovou zeď na Petříně a mnoho dalších staveb, z nichž mnohé byly dokončeny až po jeho smrti. K nejvýznamnějším projektům patří Karlův most (takto začal být nazýván až od roku 1870) nebo hrad Karlštejn, kde byly uloženy říšské korunovační klenoty.

V roce 1355 byl v Římě korunován za císaře římského a stal se tak nejmocnějším mužem tehdejší Evropy. Za císařovnu byla pomazána i jeho třetí manželka Anna Svídnická. Ta mu pak v roce 1361 dala následníka, budoucího krále Václava IV.

Karel byl moudrým a vzdělaným panovníkem, vlastnoručně například sepsal svůj životopis Vita Caroli, vydal Zlatou bulu, kterou upravil poměry ve Svaté říši římské.

Rozhodně mu však nechyběl ani temperament. Trpěl slabostí pro rytířské turnaje, což mu církevní představitelé často vytýkali. Zřejmě při jednom utajeném klání, způsobil si závažné zranění čelisti a krční páteře. S následky se pak potýkal do konce života.

Necelý měsíc před svou smrtí inicioval vydání mincovního řádu, který měl přinést pořádek do tehdejší ražby pražských grošů a zlepšit jejich kvalitu.

Karel IV. skonal 29. listopadu 1378 na Pražském hradě v důsledku zápalu plic.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry. 

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Medaile s historickými motivy

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM715 Karel IV. - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM715 nákupem získáte +2,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Alfons Mucha Umělec a peníze
Tvorba papírových platidel patří v díle Alfonse Muchy k okrajové, byť přesto k neopomenutelné části jeho tvorby.

Muchovy bankovky a státovky se na dlouhá desetiletí staly vzorem a inspirací pro mnohé jeho následovníky jak doma tak v zahraničí a dodnes budí obdiv a uznání nejen odborné, ale i laické veřejnosti.

Alfons Mucha patřil na přelomu 19. a 20. století k předním výtvarníkům uznávaným nejen doma, ale také v západní Evropě a Spojených státech. Kromě obrazů se ve své tvorbě zabýval především užitým uměním, kde vedle reklamních plakátů tvořil i návrhy obalů pro celou řadu spotřebních předmětů, maloval kalendáře, dekorativní zástěny. Spolupracoval také s významnými architekty, s nimiž se spolupodílel mimo jiné i na výzdobě Obecního domu a dostavbě chrámu Sv. Víta v Praze. V neposlední řadě pak nelze opomenout ani na jeho nesmazatelnou stopu v oblasti poštovních známek.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013



Těžaři hledají další naleziště zlata
Největší zájem mají firmy o střední Slovensko. Blízko Kremnice, kde se zlato po staletí těžilo, je prokázané ložisko s přibližně 30 tunami zlata.

Slovenská naleziště zlata stále přitahují zájem těžařských firem. Vzácný kov se sice na Slovensku těží pouze v Hodruši u Banské Štiavnice, prospektoři však na začátku léta hledali zlato až na 35 průzkumných územích. Vyplývá to z informací ministerstva životního prostředí. Zájem o nová naleziště podpořil růst ceny zlata. Ta se letos vyšplhala až na rekordní maximum 1031 dolarů za troyskou unci (asi 31 gramů).

Společnost Kremnica Gold, která by chtěla ložisko vytěžit, však zatím nemá souhlas města. Podle jednatele firmy Borise Bartalského se však podnik neupíná pouze k těžbě v Kremnici, ale hledá zlato také v dalších dvou lokalitách. "Skutečný potenciál je na jižní straně obce Vyhne," řekl Bartalský.

Nadějné jsou rovněž geologické průzkumy kyperské společnosti Emed Mining u obce Slatinské Lazy v okrese Detva. Firma v létě na svých internetových stránkách informovala, že její geologové při zkušebních vrtech narazili na zlatonosnou žílu s obsahem více než gram zlata na tunu.

Jedinou společností, která v současnosti zlato na Slovensku těží, je Slovenská banská v Hodruši-Hámroch u Banské Štiavnice. Ačkoli se firma nachází v útlumovém režimu, získala v loňském roce z podzemí téměř 90 kilogramů zlata. Přibližně stejné množství hodlá při průzkumných aktivitách a dotěžbě starých nalezišť získat i letos.

Podle odborníků jsou největší šance na objevení nového naleziště právě v lokalitách středního Slovenska, kde se zlato již v minulosti těžilo. Menší nálezy zlata lze ale v budoucnosti očekávat například také v pohoří Slánské vrchy na východě země.

Převážná část společností, které v současnosti na Slovensku hledají zlato, má zahraniční majitele. Kromě firmy Kremnica Gold, která je dceřiným podnikem kanadské Tournigan Energy, mají zaregistrovány průzkumná území například společnosti G.B.E. a Bellmin ovládané britskou skupinou Anglo-Slovak Minerals. Ty hledají zlato zejména na východě Slovenska, ale rovněž v Turčeku nedaleko Kremnice a u Handlové.

Samosprávy se často plánům na otevírání nových povrchových dolů na těžbu nerostů brání. Naleziště se nejčastěji nachází v horských oblastech, které by obce chtěly využívat zejména pro rozvoj turistického ruchu, od, kterého očekávají peníze do obecních pokladen. Firmy podle zákona nemohou s těžbou začít, pokud s ní příslušné obce nesouhlasí.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika