Medaile Václav II.


Náhled - Medaile Václav II.

Pamětní medaile
Autor: V. Oppl
průměr: 50 mm
hmotnost: 50 g
kov: CuZn 20
provedení b.k. - limit 500 ks
emise: 2000



r.2000 Medaile Václav II. CuZn 20

Pamětní medaile
Autor: J. Lukáš
průměr: 50 mm
hmotnost: 50 g
kov: CuZn 20
provedení: b.k.
limit: 500 ks
emise: 2000




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Václav II. (27. 9. 1271 – 21. 6. 1305) – český a polský král z rodu Přemyslovců. Syn Přemysla Otakara II. a jeho manželky Kunhuty Uherské. Za jeho vlády započala ražba stříbrných pražských grošů.

Po smrti Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli, nastala v Českém království doba zmatků a chaosu. Domácí i zahraniční šlechta využila pádu silného krále a snažila se ukořistit co nejvíce statků a získat podíl na moci při správě země. Poručníkem sedmiletého Přemyslova syna Václava se stal Ota Braniborský, který budoucího krále odvezl do Braniborska, přičemž jeho vojska mezitím drancovala zemi. Na žádost vlivných českých pánů se Václav, v podstatě ze zajetí, vrátil až v roce 1283. Odtržení od matky a domova však zasáhlo chlapcovu psychiku, takže po zbytek života se jevil jako nervově labilní. Přesto, že se oficiálně ujal vlády, skutečný vliv na chod království měl zpočátku jeho rádce Záviš z Falkenštejna z rodu Vítkovců. Po Závišově delším pobytu v zahraničí však Václav uvěřil jeho odpůrcům, mezi něž patřili i králova manželka Guta Habsburská nebo biskup Tobiáš z Bechyně. Falkenštejna obvinil ze zrady a v roce 1290 ho nechal popravit. Poté se už sám s nečekanou rozhodností chopil řízení země.

Václav II. dosahoval úspěchů spíše diplomacií než zbraněmi. A také pomocí stříbra, jehož měl díky kutnohorským dolům k dispozici značné množství. Král si uvědomoval význam tamních nalezišť, proto se zasadil o mincovní reformu, jejíž součástí bylo zavedení pražského groše (1300). Nová měna se díky pevně stanovenému obsahu stříbra stala populární i za hranicemi Českého království a patřila k nejstabilnějším v celé Evropě.

Postupnou expanzivní politiku vedenou do Polska ukončil Václav II. v roce 1300 v Hnězdně korunovací za polského krále. Vztah se severním sousedem upevnil sňatkem s Eliškou Rejčkou ze šlechtického rodu Piastovců. (Jeho první žena Guta Habsburská zemřela v roce 1297). Pro svého syna Václava III. zajistil uherský trůn, takže prostor ovládaný Přemyslovci sahal z Uher až k Baltu. Tak velké soustátí ale bylo trnem v oku Habsburkům, kteří se společně s papežem postavili do čela koalice protivníků. Český král stáhl syna do Čech a chystal protiútok. K tomu však již nedošlo, neboť v roce 1305 podlehl tuberkulóze. Jeho syn a následník Václav III. dlouho na trůně nepobyl: 4. srpna 1306 byl úkladně zavražděn a jeho skonem Přemyslovci vymřeli po meči.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry. 

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Medaile s historickými motivy

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM734 Václav II. - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM734 nákupem získáte +2,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Mince v prostoru Stereoskopické zobrazení ve službách numismatika
Stereoskopické (někdy též poněkud nesprávně 3D) technologie jsou dnes všude kolem nás, útočí na nás už nejen v kinech, ale i z obrazovek moderních monitorů, televizorů a mobilních telefonů.

Stereoskopické (někdy též poněkud nesprávně 3D) technologie jsou dnes všude kolem nás, útočí na nás už nejen v kinech, ale i z obrazovek moderních monitorů, televizorů a mobilních telefonů. Podvědomě máme tzv. „3D“ technologie spojeny s faktem, že si za tyto high-tech vymoženosti budeme muset připlatit a výsledek ne vždy zcela splní naše očekávání. Ukážeme si, že ani jedno ani druhé není tak úplně pravda.

Stereoskopické obrázky jsou dokonce starší než klasická fotografie a k jejich vytvoření nebudeme mimo již běžně využívaného vybavení (fotoaparát, scanner) potřebovat žádné vymoženosti, které by nebylo možné pořídit doslova za pár desítek korun. Sami budete moci posoudit, zda může být možnost vytvořit a sdílet „3D“ zobrazení mince či detailu mincovního reliéfu numismatikovi v něčem přínosná, či zda se jedná o zpestření, které pouze nikterak významně rozšiřuje již stávající možnosti.
Návody, jak vytvořit podklady pro většinu běžných stereoskopických technik lze bez větších obtíží nalézt na internetu, velice kvalitně jsou v tomto ohledu zpracovány např. stránky Klubu stereoskopické fotografie, kde si mohou zájemci o stereoskopické zobrazení nastudovat celou problematiku hlouběji.1 S nejmodernějšími technologiemi, kterým tento text není věnován, se může zájemce seznámit např. na stránkách Gali-3D.2 Velmi jednoduše lze říci, že ať už se jedná o aktivní či pasivní technologie, ve všech případech jde o doručení mírně odlišných záběrů do každého oka, což mozek interpretuje jako prostorový vjem (stejným způsobem vnímá naše mysl i okolní prostor). Předložený text si neklade za cíl vyčerpávajícím způsobem prezentovat problematiku všech dostupných stereoskopických technik, zaměřuje se především na ty snáze dostupné, tzv. pasivní „3D“ technologie. V následujícím textu se proto omezíme pouze na nejnutnější fakta a pojmy a ukážeme si některé tipy, které umožní zpracování kvalitních podkladů pro vytváření stereoskopického zobrazení mincí nebo jejich detailů. Zájemcům o především historické aspekty stereofotografie je možné doporučit diplomovou práci M. Musila.3 Problematika anaglyfů je podrobněji diskutována v diplomové práci H. Nečasové.4 Řadu vyčerpávajících informací včetně elektronických knih o stereoskopii lze nalézt na webu Stereoscopic Displays and Applications (v angličtině).5

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.



Ze světa kovových známek (3) Spolkové známky na pivo
Mocný rozmach spolkového života poslední čtvrtiny 19. století odstartovalo vydání zákona č. 134/1867 ř. z. O právu shromažďovacím z 15. listopadu roku 18671 a fundamentální články zakotvené v prosincové ústavě ze dne 21. prosince 1867.

Tyto legislativní normy v královstvích a zemích v říšském sněmu zastoupených zaručovaly nejdůležitější práva týkající se individuálních občanských svobod.

Ústavní článek 12 zákona č. 142/1867 ř. z. praví: „Rakouští občané státní mají právo se shromažďovati a spolky činiti. Jak se těchto práv má užívati, ustanovuje se zvláštními zákony“. Po celé Cislajtanii (Předlitavsku) začaly masově vznikat spolky divadelních ochotníků, pěvecké, čtenářské, studentské, vzdělávací a školské, sportovní jednoty sokolů a německých turnerů, hasičské sbory, vzájemně podpůrné profesní spolky, ale i rozmanité stolní společnosti. Nejstarší obecní spolky, sbory městských střelců, někde i vojenských vysloužilců a hasičů, vznikly lokálně však již dávno před vydáním výše uvedeného zákona a prosincové ústavy.
Spolky měly významný podíl na utváření společenského života obcí, který se odehrával obyčejně v hostincích. Při schůzích a slavnostních akcích se konzumovalo pivo, jež bylo částečně hrazeno členům organizace prostřednictvím spolkových kovových známek. Tyto platební prostředky, které obdrželi členové, možná i význační hosté, v počtu úměrném jejich společenskému, potažmo spolkovému postavení a zásluhám, byly pak spolkem hromadně propláceny. Pozoruhodné jsou v tomto ohledu známky jabloneckých městských střelců a českodubských německých turnerů, jejichž nominální hodnota je BIER PREIS (doslova pivní cena) a které tvoří samostatnou kategorii spolkových pivních známek – pivo jako cena za výkon.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika