Replika Tetradrachmy Alexandra Makedonského – Ag


Náhled - Replika Tetradrachmy Alexandra Makedonského – Ag

Pamětní stříbrná medaile
Autor: J. Lukáš
průměr: 28 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 999/1000 Ag
provedení b.k. - limit 1000 ks
emise: 2001



Replika Tetradrachmy Alexandra Makedonského – Ag

Stříbrná pamětní medaile
Autor: J. Lukáš
průměr: 28 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 999/1000 Ag
provedení: b.k.
limit: 1000 ks
emise: 2001




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Alexandr Makedonský (356 př. n. l. – 323 př. n. l.) – král řecké Makedonie, jeden z nejslavnějších vojevůdců historie. Odvážnými vojenskými taženími si podmanil území od Řecka až po Indii.

Alexandr se narodil v hlavním městě starověké Makedonie Pella. Jeho otcem byl král a válečník Filip II. Makedonský, který ovládl řecké státy a chystal se zaútočit na mocnou Persii. K tomu však došlo až pod vedením jeho ambiciózního syna Alexandra, neboť Filipa jeho odpůrci zavraždili.

Na trůn Alexandr vstoupil jako dvacetiletý. Podrobené státy ucítily možnost vrátit se k nezávislosti, mladý král však razantně vojensky zasáhl. Odstrašujícím příkladem se stal osud vzbouřených Théb, které Alexandr nechal srovnat se zemí: obyvatelé byli povražděni nebo prodáni do otroctví. Poté, kdy se vojevůdci podařilo konsolidovat území dobyté jeho otcem, obrátil svoji pozornost k Persii. Poprvé se Makedonci s Peršany a jejich spojenci utkali v bitvě u řeky Gráníkos nedaleko bájné Tróje. Alexandr drtivě vyhrál a krutě se vypořádal především s řeckými žoldnéři, bojujícími na straně protivníka. Vítězstvím si otevřel cestu k další expanzi na východ. Po porážkách armády perského krále Dareia III. u Issu a Gaugamé si postupně podmanil většinu tehdy známého světa a zastavil se až v Indii. Města, která se mu při tažení nevzdala, vyplenil a obránce nechal povraždit, přeživší ženy a děti obvykle končily v otroctví. Jeho gigantická říše sahala od jižního Balkánu a Egypta až po úpatí Himalájí. Alexandrova moc neslábla, ani když jeho vojáci po stovkách hynuli na nemoci, vyčerpání nebo v důsledku střetů s porobenými národy. Při zpáteční cestě vyprahlým územím Bálúčistánu padla v útrapách až polovina makedonské armády. Vojevůdcovy zdroje se však zdály nevyčerpatelné.

Alexandr se netajil obdivem k perské kultuře a zvykům, v jeho armádě bojovaly tisíce Peršanů, mnozí tamní velmožové nacházeli u dobyvatele pochopení. To bylo příčinou vrůstající nespokojenosti v makedonských řadách a občasných rebelií vojáků. Další Alexandrovy velkolepé dobyvatelské plány ukončila jeho nečekaná smrt v roce 323 před naším letopočtem, kdy pobýval v Babylonu.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry. 

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Repliky historických mincí

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM746 ... Tetradrachmy Alexandra Makedonského – Ag - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM746 nákupem získáte +3,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Umění i technika Medaile cyklu Kalendárium 2013
Pražská mincovna se po prvním ročníku obsahujícím 24 uncových stříbrných medailí plynule pustila do dalšího.

Kalendárium obsahuje velmi rozmanitá témata, jak vidíte z následujícího článku, věnuje se i umění a technice.

Matyáš Bernard Braun

Barokní řezbář a sochař Matyáš Braun po sobě v Čechách zanechal řadu významných památek. K těm nejznámějším patří sousoší Sen svaté Luitgardy na pražském Karlově mostu. Letos od jeho smrti uplynulo 275 let. Pražská mincovna umělcovu osobu připomíná na nových zlatých a stříbrných medailonech. Návrh pro ražbu vypracoval výtvarník Jaroslav Bejvl.
Na lícní stranu medailonu umístil autor portrét sochaře Matyáše Bernarda Brauna podle dobového vyobrazení. V opisu jsou jméno a letopočty rámující dobu umělcova života 1684–1738. Ve spodní části mincovního pole se nachází značka autora.
Na rubové straně je znázorněn špitál v Kuksu na Trutnovsku, jako připomínka na místo, kde Braun vytvořil svá stěžejní díla. Vpravo je jedno z nich, socha Lstivosti (ženy, zakrývající si škraboškou svou pravou tvář) z alegorické řady Neřestí. V opisu je text „SOCHAŘ VRCHOLNÉHO BAROKA“. Značky mincovny a punc jsou umístěny pod obrazem budovy.
„Inspiraci pro kompozici na rubové straně jsem čerpal z literatury. Tam jsem také vyhledal dobovou rytinu, podle níž vznikl portrét Matyáše Bernarda Brauna na líci,“ uvedl autor předlohy Jaroslav Bejvl.
Pražská mincovna motiv razí na zlaté střížky o hmotnosti 15,56 gramu a na stříbrné vážící 31,1 gramu. V obou případech se jedná o kovy maximální čistoty, hrany medailonů jsou číslované.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013



Povodně v Praze Numismatická vzpomínka na velkou vodu před více než sto lety
Letošní povodně v Čechách, kdy v prvních červnových dnech vystoupily z břehů prakticky všechny velké české řeky se svými přítoky, vyvolaly nejen vzpomínky na katastrofální průběh povodně v roce 2002, ale i na řadu dalších ničivých záplav.

Letošní povodně v Čechách, kdy v prvních červnových dnech vystoupily z břehů prakticky všechny velké české řeky se svými přítoky1 a zejména hrozba rozsáhlých záplav v Praze a na dolním toku Labe, vyvolaly nejen vzpomínky na katastrofální průběh povodně v roce 2002, ale i na řadu dalších ničivých záplav.

ZPovodně jsou na českém území zaznamenány od začátku 12. století. Podle záznamů se extrémní povodně vyskytly v Čechách v letech 1118 (září), 1180 (?), 1272 (březen), 1342 (leden a únor), 1359 (září), 1432 (březen a červenec), 1481 (červen), 1496 (leden), 1501 (srpen), 1598 (březen a srpen), 1784 (únor), 1845 (březen), 1862 (únor), 1872 (květen), 1890 (září), 1940 (únor), 2002 (srpen). V roce 1342 strhla voda v Praze kamenný Juditin most postavený ve druhé polovině 12. století, roku 1359 zničila provizorní dřevěný most a vážně poškodila rozestavěný nový kamenný.2 V letech 1496 a 1784 poškodila Karlův most, nejhůře ovšem roku 1890.
Před rokem 2002 byla největší letní povodeň způsobená pouze srážkami právě v září 1890.3 Silně pršelo celé jaro a léto nebylo výjimkou. „Hospodáři léta tak mokrého nepamatují,“ psalo se v knize Povodeň v Čechách roku 1890. „Nebesa chrlila napořád spousty vod, silnice a železnice tu a tam stávaly se nesjízdnými, mnohé hráze železniční protrhány a jízda zastavena.“ Koncem léta se hnala na Prahu povodňová vlna. 3. září 1890 okolo čtvrté hodiny ranní se nad Prahou rozlehly poplašné výstřely z děla a oznámily, že nastává povodeň - jedna z historicky největších záplav ve městě, při které byl po sto letech znovu pobořen Karlův most. Vltava v Praze kulminovala 4. září mezi 20. a 22. hodinou večer s průtokem 3975 m3/s.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika