200 ŠEKELŮ Nová bankovka Izraele
Izraelská emisní banka Bank Jisrael (Bank of Israel) dala v prosinci loňského roku do oběhu novou dvousetšekelovou bankovku.
Bankovka postupně nahradí od roku 1999 v oběhu se nacházející starší typ červené dvousetšekelové bankovky s portrétem třetího izraelského prezidenta Zalmana Šazara (1889–1974).
Nová bankovka má rozměry 71 × 150 mm a převažující barva na ní použitá je modrá. Na lícní straně zdobí bankovku portét významného židovského básníka, spisovatele, novináře a překladatele Nathana Altermana. Alterman se narodil roku 1910 ve Varšavě a v patnácti letech se s rodinou přestěhoval do tehdejší britské mandátní Palestiny. Když mu bylo devatenáct let, odjel na studia do Francie, kde studoval nejdříve na pařížské Sorboně a poté pokračoval ve studiu na univerzitě v Nancy, kde získal titul zemědělského inženýra. Roku 1932, po svém návratu do Palestiny začal Alterman pracovat v zemědělské škole Mikve Jisrael nedaleko Tel Avivu, ale později se živil již jako novinář, básník a spi
sovatel.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
Ze světa kovových známek (17) Materiály účelových známek (2)
Tento díl se tak trošku vymyká názvu seriálu. K výrobě účelových známek byly totiž užívané i nekovové materiály.
Již v první polovině 19. století se vyráběly někdy i svépomocí známky z lepenky nebo kartonu, často kruhové a podobné tak mincím, kterých se do současnosti vzhledem malé trvanlivost papíru dochoval pravděpodobně pouhý zlomek.
Byly to známky užívané především v zemědělství, kde potvrzovaly odvedenou práci v časovém nebo úkolovém pojetí. Staršími jsou známky robotní, později vznikaly z tuhého papíru i známky chmelové. Příkladem podomácku zhotovené papírové chmelovky je známka Cyrila Vitnera z obce Hředle na Rakovnicku (obr. 1). Kartónová peněžní známka či nouzovka, kterou vydal J. Wetzler ze Žatce, byla vytištěna v odborném závodě (obr. 2). Vedle různých druhů kartonu a tuhého papíru se užíval i prešpán - chemicky tvrzená lepenka. Na tento odolnější materiál šlo nejen tisknout, ale i do něj razit (obr. 3).
Přechodem mezi známkami kovovými a papírovými jsou ražby na kovem plátované lepence. Byly ražené jako kovové známky a sloužily vesměs k reklamním účelům. Typickým zástupcem této kategorie je známka Exportního pivovaru a. s. Velké Březno, jejíž materiál je lepenka plátovaná měděnou vrstvou (obr. 4). Podobného provedení jsou známky pařížských veřejných domů. Zde ražba nevěstince U hezkých holek (krásných slepic) v ulici Blondel 32 v Paříži (obr. 5), který proslavil spisovatel Henry Miller.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
