LOH Athény 2004 - Ag


Náhled - LOH Athény  2004 - Ag

Stříbrná pamětní medaile
Autor: P. Horák
průměr: 34 mm
hmotnost: 16 g
ryzost: 999/1000 Ag
provedení proof - limit 1000 ks
emise: 2004



LOH Athény 2004 Ag Proof

Stříbrná pamětní medaile
Autor: P. Horák
průměr: 34 mm
hmotnost: 16 g
ryzost: 999/1000 Ag
provedení: proof
limit: 1000 ks
emise: 2004




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



XXVIII. letní olympijské hry 2004 – konaly se ve dnech 13. až 29. srpna v řeckých Athénách. Soutěží se zúčastnilo kolem 11 tisíc sportovců z více než dvou set zemí světa.

Zahajovacímu ceremoniálu, který se nesl v duchu staré řecké mytologie a sportovní tradice, přihlíželo na stadionu osmdesát tisíc návštěvníků. Olympijský oheň zapálil úspěšný řecký jachtař Nikolaos Kaklamanakis. V čele české delegace kráčel s národní vlajkou plavec Květoslav Svoboda.

V konečném bilancování obsadily přední příčky tradiční sportovní velmoci. Celkem 102 medailí, z toho 36 zlatých, získaly Spojené státy americké, které se tak staly nejúspěšnější zemí aténské olympiády. Na druhém místě se umístila Čína s dvaatřiceti zlatými medailemi, před třetím Ruskem se sedmadvaceti.

Čeští sportovci získali osm medailí: jedinou zlatou vybojoval desetibojař Roman Šebrle, kterému se pak při slavnostním ukončení her dostalo cti nést českou vlajku. Vůbec první medaili pro českou výpravu získala Kateřina Kůrková, jednalo se o bronz za střelbu ze vzduchovky na deset metrů.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry. 

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Medaile s kulturní tematikou

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM773 Athény 2004 - Ag - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM773 nákupem získáte +4,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Jáchymovské tříkrejcary Ferdinanda II. z roku 1629 a 1631 bez mincovní značky
Ražby císaře Ferdinanda II. (1619-1637) jsou a pravděpodobně ještě dlouhou dobu budou zdrojem nových poznatků v oblasti typologie habsburských ražeb první poloviny 17. století.

Celá doba vlády Ferdinanda II. byla poznamenána třicetiletou válkou a to se samozřejmě odrazilo i v mincovní produkci. Mincovny v říši, české nevyjímaje, produkovaly v tomto období značné množství mincí ke krytí válečných výdajů. Z drobné mince patří mezi nejrozšířenější ražby tříkrejcary, ražené prakticky ve všech vládních mincovnách. Před více než patnácti lety jsem získal pro svou sbírku tříkrejcary bez značky mincovny či mincmistra s letopočty 1629 a 1631 na první pohled typicky české provenience, které tehdy nebyly podchyceny v žádném soupisu českých ražeb císaře Ferdinanda II.1 Popis a fotodokumentaci obou ražeb jsem tenkrát jako v řadě jiných případů poskytl Ing. Halačkovi k zapracování do prvního doplňku jeho soupisu mincí zemí Koruny české.2

Popis mincí

Čechy, Ferdinand II., tříkrejcar s letopočtem 1629 bez značky mincovny i mincmistra, průměr 20,5×20,3 mm, hmotnost 1,53 g, ryzost nezjišťována
av: Portrét Ferdinanda II. zprava s vavřínovým věncem na hlavě, s okružím mírně prohnutým podle brady a v brnění překrytém pláštěm. Vše v hladkém kruhu dole přerušeném.
Opis: FERDI•II•D•G•R (3)
I•S•A•G•H•B•REX•
Na obvodu nevýrazný provazcovitý nebo perlový kruh.
rv: Uprostřed je korunovaný císařský dvojhlavý orel s korunovaným štítkem na prsou. Vše je v hladkém tenkém kruhu nahoře přerušeném korunou, která odděluje začátek a konec opisu. Opis: ARCH•AV•DVX
(3) BV•MA•M•1629
Na obvodu nevýrazný provazcovitý nebo perlový kruh.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013



Problematické emise thajských bankovek (1) Poznámky pro sběratele
Sběratelé moderních asijských bankovek, kupříkladu Libanonu, Filipín, Nepálu či Indie dobře znají poměrně složitou otázku zařazení jednotlivých položek.

SCWPM ani ve svých dřívějších vydáních tuto práci sběratelům neulehčil. Stejná situace je také v posledním výtisku z roku 2013 (SCWPM; 19th Ed). Jinak tomu není ani, nebo možná především, u bankovek Thajska.

Poslední dobou se studiu thajských bankovek věnujeme poměrně detailně a domníváme se, že dojde pravděpodobně od příštího ročníku SCWPM k určitým změnám, které ulehčí zařazení (= kategorizaci) vybraných emisí thajských bankovek. Následující tabulka uvádí emise, jichž se chystaná úprava týká. Pro úplnost sdělení opakujeme, že měnovou jednotkou Thajska je 1 baht (= také tical; do roku 1928), dělící se na 100 satangů.

Současné zařazení bankovek uvedených emisí zcela neodpovídá potřebám sběratelů a rovněž nese celou řadu nepřesností a chyb, včetně některých chybějících informací.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika