Mosazná medaile Divadlo J. Cimrmana - Marlén Jelinková stand


Náhled Averzní strany - Mosazná medaile Divadlo J. Cimrmana - Marlén Jelinková stand Náhled Reverzní strany - Mosazná medaile Divadlo J. Cimrmana - Marlén Jelinková stand

Pamětní medaile
Autor: Milan Sypěna
průměr: 40 mm
hmotnost: 31,5 g
materiál: MS 80
provedení: standard
hrana: hladká
limit: 2000 ks
emise: září 2012




Mosazná medaile Divadlo J. Cimrmana - Marlén Jelinková

Mosazná pamětní medaile
autor: Ing. Milan Sypěna
sádrový model: Irena Hradecká, DiS.
rytec: MgA. Miroslav Schovanec, DiS.
ražba: Česká mincovna

průměr: 40 mm
hmotnost: 31,5 g
materál: Ms 80
hrana: hladká
limit: 2000 ks 
provedení: standard
emise: září 2012




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Další medaile:
- Divadlo J. Cimrmana - Marlén Jelinková Ms
- Divadlo J. Cimrmana - Marlén Jelinková Ag proof
- Divadlo J. Cimrmana - Marlén Jelinková 1/2 Oz Au proof
- Divadlo J. Cimrmana - Malostranská beseda Ms
- Divadlo J. Cimrmana - Malostranská beseda Ag proof
- Divadlo J. Cimrmana - Malostranská beseda 1/2 Oz Au proof

Jára Cimrman – fiktivní postava českého vynálezce, filozofa, umělce, architekta a gynekologa v jedné osobě. Dnes už kultovní génius dokázal nemožné: získal si srdce statisíců fanoušků, navzdory tomu, že nikdy neexistoval. Všestranně talentovaného Járu Cimrmana si vymysleli dramatici Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak a Jiří Šebánek, inspirování však skutečnými postavami.

Podle cimrmanologů (cimrmanologie – vědní obor zkoumající život a dílo tohoto neskutečného českého génia) pronikl Cimrman významně do všech možných i nemožných oborů vědy, techniky i kultury. Byl myslitelem, pedagogem, sportovcem, gynekologem, chemikem a nadšeným českým vlastencem. Radil největším soudobým světovým velikánům. Společně s hrabětem Zeppelinem se například podílel na zkonstruování legendární vzducholodě, navrhnul panamský průplav, francouzskému konstruktérovi Eiffelovi vnuknul úpravu jeho pařížské věže do podoby, jakou známe dnes. Lidstvo ale génius obohatil i menšími, zato však užitečnými vynálezy, mezi něž odborníci na jeho dílo zahrnují třeba jogurt nebo dvoudílné plavky. Nutno poznamenat, že většina nápadů byla Cimrmanovi byrokratickým aparátem rakouské monarchie upírána a na jeho díle se tak mohly přiživit osobnosti, o nichž se dnes na školách, poněkud neprávem, učí.

Na svět přišel Jára Cimrman ve Vídni. Rok jeho narození není kvůli špatně čitelnému zápisu vídeňského matrikáře zřejmý: udává se rozpětí let 1853 až 1884. S touto nejasností se Cimrmanovi příznivci vyrovnali s potěšením: mohou totiž častěji slavit jeho kulatiny. Matkou génia byla rakouská herečka Marlen Jelineková-Cimrmanová, otcem se stal český krejčí Leopold Cimrman. Sám Jára, který se považoval za Čecha, zvládl jazyk svého otce v rekordním čase, aby se, hoříc nedočkavostí, mohl do vlasti co nejdříve vypravit. Tajemstvím je zahalen i případný Cimrmanův skon. Podle dřívějších pramenů byl naposledy spatřen v pojizerské obci Liptákov, což ale nové poznatky zpochybňují a zavdávají tak důvody k někdy až šíleným teoriím. Podle jedné z nich Cimrman v přestrojení za starou ženu stále žije.

Toliko imaginární pohled cimrmanologů.
V reálném světě se smyšlená postava stala všeobecně známou celebritou a z divadla pronikla i do českého filmu. Velmi úspěšným se stal především celovečerní snímek Jára Cimrman, ležící, spící natočený v režii Ladislava Smoljaka v roce 1983.

Postava univerzálně talentovaného génia uspěla i v celonárodní anketě Největší Čech, kterou uspořádala Česká televize. Přesto, že Cimrman obdržel značný počet hlasů, byl z ankety kvůli své fiktivní existenci vyřazen. Představení, kde je ústřední postavou neuznaný český všeuměl, pravidelně uvádí Žižkovské divadlo Járy Cimrmana.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry.
Do prodejní ceny se nyní promítá pohyb cen na trhu drahých kovů.
 

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Medaile s kulturní tematikou

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM1068 ... J. Cimrmana - Marlén Jelinková stand - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM1068 nákupem získáte +2,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Bílý groš Lucie Kadnerové z roku 1585 Mince se zpochybněnou existencí
Téma se dotýká bílého groše s letopočtem 1585 se značkou Lucie Kadnerové.

Při studiu nejnovějšího zpracování problematiky jáchymovských ražeb druhé poloviny 16. století, tzn. I. dílu publikace Dějiny jáchymovské mincovny a katalog ražeb 1519/1520-16191, jsem v souvislosti s dohledáváním jedné, zdá se, unikátní jáchymovské ražby2 objevené v soukromé sbírce, náhodně narazil na podle mého názoru neobvyklou poznámku při citaci literatury, u které bych se chtěl chvíli zastavit. Téma se dotýká bílého groše s letopočtem 1585 se značkou Lucie Kadnerové.

V publikaci L. Nemeškala a P. Vorla Dějiny jáchymovské mincovny... je v kapitole o bílých groších císaře Rudolfa II. na straně 238, tab. 30, položka 10a u bílého groše Lucie Kadnerové z roku 1585 ve sloupci s odkazy na literaturu uvedeno, cituji: „(r. 1585 Kádn. neověřen, uv. Hal. 403 ze soukromé sbírky; existence nelogická)“. Přitom v kapitole o malých groších na straně 240, tab. 31, položka 10 je malý groš s letopočtem 1585 Lucie Kadnerové uveden bez poznámky o logice existence této mince. V citaci literatury je stručně uvedeno: „Hal. 407“. Pochopitelně mě zajímalo, proč u dvou mincí se značkou Lucie Kadnerové z roku 1585 i když dvou různých nominálů tomu tak je. Rozdíl je v tom, že u malého groše Ing. Halačka ve své práci o mincích zemí Koruny české3 cituje popis královédvorského nálezu z roku 1926 zpracovaný dr. Šůlou v roce 1983 (viz. Numismatický sborník ČSAV XVI/1983, J. Šůla, Pět tolarových nálezů ze severovýchodních Čech, Dvůr Králové nad Labem, o. Trutnov, strana 157), kdežto u bílého groše je v Halačkově práci v citaci pramenů uvedeno: soukromá sbírka.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013



Ve stínu otce vlasti Čeští Lucemburkové na litých a ražených medailích
Ze všech panovnických dynastií formujících české dějiny, vydali jen Lucemburkové osobnost, která spolehlivě zastínila všechny ostatní.

Ke Karlu IV. vzhlížely už generace obrozenců. Jeho vysoká prestiž přetrvala až do současnosti a tak se uplatňuje třeba i v dnešních soutěžích popularity historických osobností. Právě proto by mohlo být zajímavé podívat se na jeho příbuzné, kteří stojí na méně osvětlených místech.

Když smrtí Václava III. roku 1306 skončila v Českém království sága Přemyslovců, vystřídala je cizí dynastie, Lucemburkové. Sňatkem Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského se oba rody příbuzensky propojily. Jejich střídání tak proběhlo organicky a vcelku pokojně, když uvážíme, jaká krveprolití v takových situacích často nastávají. První Lucemburk na českém trůnu se z nevýrazného mladíka časem profiloval jako postava evropského formátu. Jan Lucemburský, ve své vlasti dnes známý jako Jan Slepý, má u nás několik zjednodušujících charakteristik. Podle osobního založení je možné jej vnímat jako vychytralého diplomata, lehkomyslného marnotratníka, nebo jako dobový prototyp rytíře. Když přehlížím své četné realizace, které jsem mu věnoval, je jasné, že jsem preferoval posledně uvedenou charakteristiku. Výjimkou není ani litý medailon s portrétem, který jsem v osmdesátých letech dělal jako model pro ražbu, o níž tehdy ovšem nebyl zájem. Druhá strana je věnována Janovu mládí na lucemburském hradě Bock. Také mé další lité práce, Janovi zasvěcené, se točí kolem jeho rytířských cest po Evropě a smrti v bitvě u Crécy. Kulatému výročí této bitvy je věnovaná ražba z roku 1996. Motiv z Janovy pečeti se ještě podařilo v devadesátých letech uplatnit na jedné medaili Armády ČR, kam jako součást našich nejlepších vojenských tradic určitě patří.
Dolnobavorská vévodkyně Markéta Lucemburská, jejíž medaili mi letos zadala Pražská mincovna, patří k Janovým dětem. Sourozenci slavného Karla IV. (křtěného jako Václav), měli také dramatické osudy a Markéta to svým životem naplňuje. Když zemřel její manžel roku 1339, upadla do nemilosti císaře Ludvíka, nepřítele Lucemburků, který jí pak v Bavorsku znepříjemňoval život, jak mohl. Nakonec se vrátila do Prahy. Přípravy na další dynastický sňatek s polským králem už Markéta Lucemburská nepřežila a zemřela jen dva roky po svém manželovi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika