Kolekce Hold historickým mincovnám - Pražská mincovna


Náhled Averzní strany - Kolekce Hold historickým mincovnám - Pražská mincovna Náhled Reverzní strany - Kolekce Hold historickým mincovnám - Pražská mincovna

Kolekce Hold historickým mincovnám
Autor: Lukáš Jan
Ražba: Česká mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31,1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana hladká s opisem
limit provedení b.k.: 1000 ks
emise: červen 2012




Kolekce Hold historickým mincovnám - replika tolarového období III. Ag
PRAŽSKÁ MINCOVNA

Stříbrná pamětní medaile
autor: Jan Lukáš
ražba: Česká mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31,1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká s opisem
limit: 1000 ks 
provedení: standard
emise: červen 2012




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Další medaile:
- I. KRÁLOVSKÁ MINCOVNA JÁCHYMOV
- II. VLAŠSKÝ DVŮR KUTNÁ HORA
- III. PRAŽSKÁ MINCOVNA
- IV. OPAVSKÁ VÉVODSKÁ MINCOVNA
- V. OLOMOUCKÁ STAVOVSKÁ MINCOVNA
- VI. BISKUPSKÁ MINCOVNA KROMĚŘÍŽ

Pražská mincovna patřila mezi pracoviště, která nebyla zřízena za účelem zpracování nově vytěženého drahého kovu (jako Kutná Hora a Jáchymov), ale v systému výroby peněz plnila jinou úlohu. Od samotného počátku své existence byla závislá na dovozu vstupní suroviny, což v 16. století podstatným způsobem ovlivňovalo její produkční možnosti. Oficiálně byla stálá vládní mincovna v Praze zřízena roku 1535. Její hlavní výrobní program byl zpočátku orientován výhradně na ražbu plnohodnotných obchodních mincí (zlatých českých dukátů a stříbrných tolarů, půltolarů a čtvrttolarů), které využívali finanční specialisté českého oddělení dvorské komory (zřízeného v Praze roku 1527) pro úhrady zahraničních pohledávek českého krále a pro potřebu samotného panovníka a jeho dvořanů, neboť se jednalo o mince po celé Evropě obecně akceptované. Stříbrné mince nižších hodnot krejcarové měny a drobné nominály se v pražské mincovně začaly vyrábět až od roku 1561, kdy se Ferdinand I. neúspěšně pokoušel přizpůsobit výrobu českých mincí říšskému měnovému systému, dočasně zavedenému roku 1559. Po měnové reformě roku 1573, kterou se český stát vracel k vlastnímu samostatnému měnovému systému, byl program pražské mincovny redukován na ražbu dukátů a tolarů a také na remonetarizaci starších z oběhu stahovaných ražeb krejcarových, ze kterých se i v Praze začaly razit nové hlavní běžné mince české zemské měny (tzv. bílé groše).

Podstatnou změnu ve funkci pražské mincovny přinesl až chystaný přesun trvalého sídla panovnického dvora z Vídně do Prahy.Tuto změnu sídelní struktury habsburského soustátí připravoval již Maxmilián II. (1564-1576), ale de iure byla uskutečněna až za vlády Rudolfa II. roku 1583. Pražská mincovna tak vedle zajištění dostatečného množství drobných a běžných českých mincí pro potřeby stále rostoucího počtu obyvatel pražských měst začala znovu produkovat pro panovnický dvůr ve zvýšené míře zlaté dukáty a stříbrné tolary, a také reprezentační mince v podobě do té doby nebývalých hmotnostních násobků dukátů a tolarů.

Hlavní stříbrnou obchodní mincí ale zůstával tolar. Právě v případě této mince ovlivnil císař Rudolf II. její vnější podobu podstatným způsobem, a to především z hlediska uměleckého ztvárnění panovnické symboliky. Tradiční heraldické pojetí bylo nahrazeno novým zobrazením císařského orla podle předlohy italského medailéra Antonia Abondia. Původní umělecká kvalita předlohy císařského dvorního medailéra sice nemohla být méně zkušenými výrobci razidel reprodukována v původní kvalitě, přesto se toto neobvyklé ztvárnění císařského orla užívalo na českých tolarových ražbách až do roku 1603.

Replika pražského tolaru z roku 1580 představuje nejstarší verzi uměleckého ztvárnění podoby mladého císaře Rudolfa II., užívaného na lícní straně českých tolarových mincí. Rubová strana s císařským orlem se však již kvalitní umělecké předloze Abondiově výrazně vzdálila.

Prof. PhDr. Petr Vorel, CSc.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry.
Do prodejní ceny se nyní promítá pohyb cen na trhu drahých kovů.

Averz (lícní strana):
Ústředním motivem lícní strany je vyobrazení císaře Rudolfa II. v dobovém oděvu. Císař je zachycen z profilu a bez panovnické koruny. Okraj mincovního pole zabírá latinský opis ve zkratkách RVDOLPHVS II. D G RO IM S AV GE HV BO REX (znamená: RVDOLPHVS II. DEI GRATIA ROMANORVM IMPERATOR SEMPER AVGUSTVS GERMANIAE HVNGARIAE), který pokračuje na reverzní straně.

Reverz (rubová stana):
Na rubové straně je vyobrazen říšský orel v letu, s císařskou korunou nad jeho dvěma hlavami. Na hrudi nese symbol říšského jablka, u levého pařátu se nachází panovnické žezlo, téměř symetricky k němu je pak umístěn meč. Opis z lícní strany pokračuje zkratkami ARCHIDVX AVSTRI DVX BV MA MO 1580 (znamená: ARCHIDVS AVSTRIAE DVX BVRGVNDIAE MARCHIO MORAVIAE). Volný překlad: Rudolf Druhý, z Boží milosti císař římský, vždy rozmnožitel říše, král německý, uherský, český, arcikníže rakouský, vévoda burgundský, markrabě moravský 1580.


DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Medaile s historickými motivy

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM1005 ... historickým mincovnám - Pražská mincovna - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM1005 nákupem získáte +7,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Padělky 2011 Jsou české peníze bezpečné?
Celková hodnota padělků českých bankovek opět klesla.

Tento závěr konstatovali představitelé ČNB na tiskové konferenci, která se konala v budově banky 27. února a měla za úkol zhodnotit množství falešných peněz v našem peněžním oběhu.

V roce 2011 bylo na území České republiky zadrženo celkem 4541 padělaných a pozměněných bankovek a mincí české měny v celkové hodnotě 2,94 milionu Kč. Z celkového počtu padělaných platidel padá 4499 na bankovky, bylo zadrženo 21 padělaných mincí a 21 pozměněných bankovek a mincí. Jejich hodnota činila 2,94 milionu Kč. V roce 2010 bylo přitom zadrženo celkem 4986 padělaných a pozměněných českých bankovek a mincí v hodnotě přes 4,8 milionu korun.

Ve většině se nejednalo o falza nebezpečná.

„Většinu padělků rozpozná i laik,“ potvrzuje člen bankovní rady ČNB Pavel Řežábek. „K odhalení padělku stačí kontrola základních ochranných prvků, a to ve třech jednoduchých krocích: promnutím bankovky mezi prsty, pohledem na bankovku proti světlu a jejím sklopením.“ Většina padělků byla stejně jako v předcházejících letech vytištěná na inkoustových tiskárnách (96 %). V pětistupňové škále nebezpečnosti je 73 procent padělků českých bankovek hodnoceno 4. nebo 5. stupněm jako méně zdařilé nebo neumělé. Takové falzifikáty nenesou zpravidla žádná nebo pouze jednoduchá napodobení ochranných prvků. Prozradí je papír, kvalita obrazu, absence vodoznaku nebo neuměle vytvořený kovový proužek.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012.



Moravské mince doby husitské Zajímavé aukce z Nume.cz
V letech 1419-1458, v době husitského revolučního rozvratu a po celé následující dlouhé období politické stabilizace českého království, zůstávala nejvýznamnější moravská města pevnou oporou katolické císařské, královské a markraběcí moci.

Zatímco mocenská většina Čech se dlouhodobě přiklonila na stranu revoluce, na Moravě zůstávala vrcholná politické moc v rukou jejích odpůrců. Mince z této doby slouží jako doklady hospodářského a politického rozmachu moravských měst.

Po smrti Václava IV. (+1419) se vlády na Moravě ujal Václavův nevlastní mladší bratr a římský císař Zikmund Lucemburský (+1437). Tento vývoj vyvrcholil v roce 1423, kdy byl ze Zikmundovy iniciativy jmenován moravským markrabětem Albrecht Rakouský z rodu Habsburků (+1439) a Morava tak byla fakticky, až do zvolení Albrechta Rakouského českým králem, odtržena od Čech.
Období 20. a 30. let 15. století patří s ohledem na intenzitu a různorodost ražby k nejvýznamnějším kapitolám středověkého moravského mincovnictví. Za zcela odlišných ekonomických a politických okolností navázala moravská mincovní výroba doby husitské, po krátké proluce v letech 1411-1419, na bohatou mincovní činnost moravského markraběte Jošta (+1411) reprezentovanou staršími dvoustrannými ražbami denárového typu s písmeny IO a mladšími jednostrannými penězi a haléři fenikového typu se šachovanou orlicí raženými od 90. let 14. století.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika