Kolekce Hold historickým mincovnám - Olomoucká stavovská mincovna


Náhled Averzní strany - Kolekce Hold historickým mincovnám - Olomoucká stavovská mincovna Náhled Reverzní strany - Kolekce Hold historickým mincovnám - Olomoucká stavovská mincovna

Kolekce Hold historickým mincovnám
Autor: Lukáš Jan
Ražba: Česká mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31,1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana hladká s opisem
limit provedení b.k.: 1000 ks
emise: září 2012




Kolekce Hold historickým mincovnám - replika tolarového období V. Ag
OLOMOUCKÁ STAVOVSKÁ MINCOVNA

Stříbrná pamětní medaile
autor: ak. soch. Jan Lukáš
ražba: Česká mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31,1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká s opisem
limit: 1000 ks 
provedení: standard
emise: září 2012




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Další medaile:
- I. KRÁLOVSKÁ MINCOVNA JÁCHYMOV
- II. VLAŠSKÝ DVŮR KUTNÁ HORA
- III. PRAŽSKÁ MINCOVNA
- IV. OPAVSKÁ VÉVODSKÁ MINCOVNA
- V. OLOMOUCKÁ STAVOVSKÁ MINCOVNA
- VI. BISKUPSKÁ MINCOVNA KROMĚŘÍŽ

Olomoucký tolar moravských stavů

Z hlediska politického systému zemí Koruny české představovalo středověké a raně novověké Markrabství moravské samostatný územní celek s vlastními zákony a zemským sněmem i s vlastním panovníkem, kterým byl markrabě moravský. Na jeden ze symbolů zemské suverenity však na počátku raného novověku Morava dlouho nemohla dosáhnout – po celé 16. století se zde totiž nerazily žádné moravské peníze.

V průběhu 16. století se tak Markrabství moravské stalo z hlediska peněžního oběhu poměrně výjimečným územím. Zatímco i v sousedním Slezsku razila svoje peníze řada teritoriálních knížat, na Moravě se žádné zemské mince nevyráběly. Moravané si tak při placení museli vystačit s tradičními běžnými mincemi českými; pro větší platby se používaly uherské zlaté dukáty. V peněžním oběhu se však ve značném množství užívaly i drobné mince uherské, rakouské, polské a slezské. Všechny tyto mince však vůči sobě navzájem podléhaly změnám směnných kurzů. Aby se v tom vůbec dalo nějak vyznat, byla na Moravě zavedena vlastní peněžní početní jednotka ("zlatý moravský"), která však neměla přímý ekvivalent v žádné konkrétní moravské minci.

Za této situace moravští stavové usilovali již v době vlády Ferdinanda I. o zřízení nové vládní mincovny v některém z hlavních moravských měst. Král Ferdinand I. byl takovým snahám nakloněn, ale pouze za předpokladu, že nové moravské mince budou vyráběny podle metrologických vzorců rakouských, a to jako součást rakouského měnového systému. Tento králův požadavek odpovídal dlouhodobému panovníkovu úsilí o sjednocení měnových poměrů v celém habsburském soustátí. Pro moravské stavy byl ale takový návrh politicky nepřijatelný; při jednáních o zavedení zvláštních zemských mincí vždy trvali na tom, že jejich metrologické parametry i platební síla budou odvozeny od platidel českých. Tento spor o charakter moravských vládních mincí zůstal nevyřešen po řadu desetiletí. Zvláště na počátku 17. století se otázka výroby moravských mincí stala významným politickým tématem, neboť český měnový systém měl vytvořen účinné obranné mechanismy proti inflačnímu znehodnocování mincí ze strany panovníka.
Proto habsburský dvůr namísto zřízení moravské vládní mincovny (která by byla pod kontrolou stavů, podobně jako v Čechách) podporoval na počátku 17. století obnovení starších mincovních práv jiných tehdejších moravských politických subjektů (biskupství olomouckého a opavských vévodů), neboť tyto nově zaváděné moravské mince byly součástí rakouského měnového systému a již v předbělohorské době se u nich výrazně projevily inflační tendence.

Svých skutečných zemských mincí se tak Markrabství moravské dočkalo až v průběhu českého stavovského povstání, kdy byly v roce 1619 zřízeny nové mincovny v Brně a v Olomouci. Jejich hlavním účelem bylo rychlé provedení remonetarizace stávajícího staršího stříbrného oběživa (představované většinou směsí říšských i jiných zahraničních mincí různé ryzosti) do podoby nových stavovských ražeb, za jejichž kvalitu mohl vydavatel ručit.

Nové moravské mince respektovaly dlouhodobý požadavek stavů a byly z hlediska metrologických parametrů totožné s tehdy také zaváděnými stavovskými mincemi českými (a také platily v obou zemích stejně). Běžné moravské mince se roku 1619 začaly razit v dobré kvalitě ve třech nominálech (3krejcar, 12krejcar a 24krejcar), v olomoucké mincovně byla roku 1620 zahájena i výroba mírně inflačních moravských 48krejcarů. Všechny tyto mince měly jednotné výtvarné provedení a lišily se od sebe krom složení kovu
hmotnosti a průměru také číslicí s označením hodnoty, která byla na těchto mincích přímo vyražena.

Vedle těchto ražeb, vyráběných ve velkých nákladech a určených pro peněžní oběh, vznikl pouze v olomoucké mincovně i moravský stavovský stříbrný tolar, datovaný rokem 1620. Jeho lícní i rubová strana nese stejné motivy jako ostatní moravské mince té doby. Na tolaru však není uveden žádný údaj o platební síle (to bylo u tolarových mincí obvyklé) a od ražeb nižších hodnot se lišil hmotností, průměrem i vysokou kvalitou kovu. Jednalo se zřejmě jen o minci raženou moravskými stavy z prestižních důvodů a za účelem reprezentace. Tomu odpovídá velmi nízký počet dochovaných exemplářů, vyrobených zřejmě jen jedním párem razidel. Tato razidla byla vedle produkce stříbrných tolarů použita i k výrobě odražků ve zlatě o hmotnosti 25dukátu, 10dukátu a 5dukátu. I tato forma druhotného užití razidla dokládá výhradně reprezentační funkci moravského stavovského tolaru.


prof. PhDr. Petr Vorel, CSc.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry.
Do prodejní ceny se nyní promítá pohyb cen na trhu drahých kovů.

Averz (lícní strana):
Lícní straně tolaru dominuje výrazný zemský znak Markrabství moravského v podobě korunované šachované orlice, umístěné volně v poli. Latinský název v mezikruží je uveden v plném tvaru: MONETA. NOVA. MARCHIO. MORAVIAE, tedy Mince nová Markrabství moravského.

Reverz (rubová stana):
Rubová strana obsahuje neobvyklý, ale také ryze moravský motiv vinného keře, obtáčejícího štíhlý obelisk v podobě čtyřbokého jehlanu. Obelisk stojí na obdélném podstavci, na jehož dvou viditelných stranách je umístěn nápis VNIO (česky Jednota), zdůrazňující i na moravských zemských mincích nutnost politické jednoty povstaleckých stavů. Tuto myšlenku zdůrazňuje také latinský opis, obsahující jedno z nábožensko-politických hesel, užívaných tehdy v protestantském prostředí: TE. STANTE. VIREBO. 1620, což lze do češtiny volně přeložit: Stojíš-li spolu se mnou, budu silný (v dobových souvislostech byla tímto heslem míněna Boží přízeň). Vedle paty obelisku je z každé strany umístěno po jednom písmenu "C". Tato písmena jsou mincmistrovskou značkou, odvozenou z latinského tvaru jména olomouckého stavovského mincmistra Kryštofa Kantora.


DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Medaile s historickými motivy

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM1007 ... mincovnám - Olomoucká stavovská mincovna - 24 hodin

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM1007 nákupem získáte +7,00 ZM



NÁKUP BEZ REGISTRACE
Nejste sběratel? Objednejte si rychle a pohodlně i bez registrace. Je to snadné. CRM1007 - Kolekce Hold historickým mincovnám - Olomoucká stavovská mincovna Vám doručíme dobírkou České pošty. (poštovné, dobírkovné a pojištění v ČR ve výši 150 Kč).

Počet:

cena 1450 Kč/1 ks včetně DPH *

Jméno:

!

Adresa:

!

Město:

!

PSČ:

!

Telefon:

!

E-mail adresa:

!


* Cena je včetně DPH. Koupí se nezavazujete k dalším odběrům.

Chcete mít na obrazovce víc informací o tomto produktu? OTOČTE VÁŠ MOBIL!

Na širší obrazovce víc uvidíte...


ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Japonská prefektura Shimane na nové stříbrné minci.
Japonská numismatika má pro české sběratele stále nádech exotických dálek.

Vsetín - Přiblížit ji může nová stříbrná mince ze série 47 Japonských prefektur. Tyto velmi zajímavé mince z ryzího stříbra vycházejí vždy několikrát do roka. I přes relativně vysoký náklad 100.000 ks jsou na trhu prakticky nedostupné. Důvodem je především to že jen malá část z celkového nákladu je uvolněna pro distribuci v zahraničí.

V prefektuře Shimane leží i mnoho staletí starý stříbrný důl který byl v loňském roce zanesen do seznamu světového dědictví UNESCO.

Série 47 Japonských prefektur se začala vydávat v roce 2008. Na sběratelském trhu se setkala s mimořádným zájmem. První mince - prefektura Hokkaido je již zcela vyprodána. Prefektura Shimane je teprve třetí mincí této sady.



Rudolf II. Samotář na trůně
„Ať září císařova hvězda“ – tak znělo motto význačného panovníka, od jehož úmrtí letos uplynulo 400 let. Oblíbená pohádka z padesátých let Císařův pekař – Pekařův vylíčila císaře Rudolfa II.

jako směšnou figurku a pravý opak moudrého vladaře. Přitom český lid ho měl v oblibě a zprávy o jeho skonu přijal se zármutkem. Jaký byl podivínský Habsburk doopravdy? A jaké tajemství tutlal světu až do svého neslavného skonu?

Rudolf II. byl teprve třetím Habsburkem na českém trůnu poté, co v českých zemích roku 1526 vymřeli Jagellonci. Jeho rod patřil k nejmocnějším evropským dynastiím, významnější však tehdy byla španělská větev (král Filip II.), vedle níž rakouští Habsburkové působili jako chudí příbuzní. V kapse však měli významný trumf – císařskou hodnost, kterou už získali prakticky dědičně. Římského císaře sice po staletí volil sbor sedmi kurfiřtů, avšak v době, kdy Rudolf nastupoval vládu, byl titul udělován již více než sto let jen Habsburkům.

Rudolf II. se narodil roku 1552 coby budoucí dědic císařské hodnosti, českého a uherského královského titulu a tradičních Habsburských držav v Německu a Rakousku. Jeho rodiče – císař Maxmilián II. a sestra španělského krále Marie Španělská – byli bratranec a sestřenice (Rudolfovi dědové byli bratři) a v rodině nechyběly ani další obdobné sňatky, které měly posílit vazby mezi španělskou a rakouskou větví. Genová jednotvárnost si však začala vybírat daň. Rudolfovou prabábou byla kastilská královna Johana Šílená a u španělského dvora se mluvilo o tom, že malý dědic trůnu také není duševně v pořádku. Rudolfův otec proto větřil příležitost a souhlasil s tím, aby jeho nejstarší synové Rudolf a Arnošt byli vysláni ke španělskému dvoru na vychování.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika