Kolekce Hold historickým mincovnám - Biskupská mincovna Kroměříž


Náhled Averzní strany - Kolekce Hold historickým mincovnám - Biskupská mincovna Kroměříž Náhled Reverzní strany - Kolekce Hold historickým mincovnám - Biskupská mincovna Kroměříž

Kolekce Hold historickým mincovnám
Autor: Lukáš Jan
Ražba: Česká mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31,1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana hladká s opisem
limit provedení b.k.: 1000 ks
emise: listopad 2012




Kolekce Hold historickým mincovnám - replika tolarového období VI. Ag
KROMĚŘÍŽSKÁ BISKUPSKÁ MINCOVNA

Stříbrná pamě autor: ak. soch. Jan Lukáš
autor: Jan Lukáš
ražba: Česká mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31,1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká s opisem
limit: 1000 ks 
provedení: standard
emise: listopad 2012




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Další medaile:
- I. KRÁLOVSKÁ MINCOVNA JÁCHYMOV
- II. VLAŠSKÝ DVŮR KUTNÁ HORA
- III. PRAŽSKÁ MINCOVNA
- IV. OPAVSKÁ VÉVODSKÁ MINCOVNA
- V. OLOMOUCKÁ STAVOVSKÁ MINCOVNA
- VI. BISKUPSKÁ MINCOVNA KROMĚŘÍŽ

Kroměřížský tolar Karla II. z Liechtensteina

V průběhu 17. století představovaly mince olomouckých biskupů vedle vládních habsburských ražeb nejpočetnější formu "domácích" peněz, užívaných zvláště na Moravě v běžném peněžním styku. Výjimečnost mincovnictví olomouckých biskupů v době barokní spočívala jak v neobvykle rozsáhlém majetkovém zázemí (přímé panství olomouckých biskupů zahrnovalo podstatnou část Moravy), tak i v politické váze jednotlivých biskupů, kteří si dokázali uplatňování mincovních práv prosadit.

Právě neobvyklá politická konstelace sehrála podstatnou roli při utvoření samotného právního základu raně novověkého mincovnictví olomouckých biskupů. O získání práva k ražbě vlastních mincí marně usilovali olomoučtí biskupové řadu desetiletí již v průběhu 16. století. Záminkou ke vznášení tohoto požadavku byla existence starších listin z 12. století, kterými český král Vladislav I. a římský král Konrád II. udělili olomouckému biskupu Jindřichu Zdíkovi právo razit biskupské mince na hradě Podivíně. I když moderní historiografií byla autenticita těchto listin zpochybněna, v 16. století nikdo jejich pravost nepopíral. Samotná existence nějaké staré středověké výsady však neměla velkou váhu, pokud nebyla opakovaně stávajícími vladaři potvrzována, což se až do počátku 17. století nestalo. Až 5. ledna 1608 vystavil císař Rudolf II. v Praze listinu, kterou starší mincovní práva olomouckých biskupů potvrzoval a souhlasil s přemístěním místa ražby z hradu Podivína do biskupské rezidence v Kroměříži. Ze strany Rudolfa II. však nešlo o žádnou vstřícnost vůči tehdejšímu olomouckému biskupovi Františku z Dietrichsteina. Naopak: biskup si na Rudolfu II. vydání této listiny vynutil jako podmínku svého setrvání na straně císaře v době, kdy se proti Rudolfovi chystalo vojenské tažení pod vedením jeho bratra Matyáše a kdy na straně oslabeného císaře zůstali již jen ti, komu panovník slíbil nějaké mimořádné výsady.

Získání obnoveného mincovního privilegia bylo dílem politicky vhodného okamžiku; k samotnému zahájení mincovní výroby však vedla delší cesta. V nově zřízené kroměřížské mincovně tak byla ražba vlastních mincí biskupa Františka Dietrichsteina zahájena na přelomu let 1613 a 1614. Již v předbělohorské době mince olomouckých biskupů zahrnovaly celou nominálovou škálu, od drobných půlkrejcarů přes stříbrné tolary a zlaté dukáty a jejich násobky, ražené k reprezentačním účelům. Z hlediska ekonomického však přinášely pro biskupskou pokladnu největší zisk běžné mince krejcarových hodnot, ražené již pomocí strojových technických zařízení.

Největšího významu i rozsahu produkce dosáhla kroměřížská biskupská mincovna v době biskupa Karla z Liechtensteinu-Castelkorna (1664-1695). Přes dlouhodobou snahu císaře Leopolda I. omezit v rámci habsburské monarchie činnost nevládních mincoven, provozovaných světskými i církevními knížaty, dodávala kroměřížská biskupská mincovna do oběhu ohromné množství běžných mincí v hodnotách od půl krejcaru do patnácti krejcarů. Na obecnou středoevropskou krizi stříbrného oběživa reagovala i kroměřížská biskupská mincovna zaváděním ražby do té doby nebývalých zlatých mincí nižších hodnot (půldukát, šestina a dvanáctina dukátu).

Mince vysokých hodnot zlaté a stříbrné (dukáty a tolary a jejich násobky) byly raženy jen v malém množství k reprezentačním účelům. Razidla pro tyto nominály měla vysokou uměleckou i technickou úroveň. Při výrobě mincí válcováním se razidla opotřebovávala méně než při ražbě ruční a vzhledem k nízkému počtu vyráběných exemplářů mohl být jeden pár razidel pro stříbrné tolary používán řadu let. Z původních tolarových razidel se jako odražky ve zlatě vyráběly i násobky dukátových nominálů. Pokud bylo razidlo v dobrém technickém stavu a mezi jeho původní datací a skutečnou dobou ražby byl příliš velký rozdíl, byla rytecky provedena úprava letopočtu. To byla poměrně běžná praxe i ve větších mincovnách. Takovým exemplářem je i zde replikovaný tolar s letopočtem 1683, vyrobený po rytecké úpravě z původního páru tolarových razidel z roku 1671. Replika kroměřížského tolaru z roku 1683 představuje typickou mimořádnou zdobnou a vizuálně působivou barokní reprezentační minci.

prof. PhDr. Petr Vorel, CSc.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry.
Do prodejní ceny se nyní promítá pohyb cen na trhu drahých kovů.

Averz (lícní strana):
Lícní straně tolaru dominuje poprsí jeho vydavatele biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelkorna v detailně propracovaném biskupském taláru. Mincovní plochu opisuje zkrácený text CAROL. D. G. EPVS. OLOMOVCENSIS. DVX. S. R. I. PRINCEPS (Carolvs dei gratia episcopvs Olomovcensis dvx sacri Romani imperii princeps), který dále pokračuje na rubové straně. Celý volně přeložený nápis říká: Karel, z Boží milosti biskup olomoucký, vévoda, kníže Svaté říše římské, hrabě české královské kaple a hrabě z Lichtenštejna.

Reverz (rubová stana):
Rubová strana nese složitou heraldickou výzdobu, jejíž základ tvoří čtvrcený štít srdčitého tvaru se znakem olomouckého biskupství, na jehož střed je jako tzv. srdeční štítek položen korunovaný rodový erb Lichtensteinů. Nad tímto znakem jsou umístěny symboly církevní a světské moci olomouckých biskupů, tj. biskupská mitra, berla, knížecí koruna a meč. Mezi mitrou a korunou je umístěn letopočet "1683". Dole pod štítem, obtáčeným ornamentálním pásem s rozvilinami, je v opisovém pásu umístěna značka kroměřížské mincovny. Opis v mezikruží pokračuje textem REG. CAP. BOHE. E. DE. LIECHTENSTAIN. COM.


DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Medaile s historickými motivy

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM1008 ... mincovnám - Biskupská mincovna Kroměříž - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM1008 nákupem získáte +7,00 ZM


DNES NAVŠTÍVENÉ
www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika