Stříbrná medaile Hrad Pernštejn


Náhled Averzní strany - Stříbrná medaile Hrad Pernštejn Náhled Reverzní strany - Stříbrná medaile Hrad Pernštejn

Stříbrná pamětní medaile 1 Oz
Autor: Hásek Jan
Rytec: Lubomír Lietava
Ražba: Česká mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31,1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana hladká s opisem
limit provedení proof: 500 ks
emise: říjen 2012




Hrad Pernštějn 1 Oz Ag

Hrad Pernštějn Hrad Pernštějn

Stříbrná pamětní medaile 1 Oz
autor: Jan Hásek
rytec: Lubomír Lietava
ražba: Česká mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31.1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká s opisem
limit: 500 ks 
provedení: proof
emise: říjen 2012




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Další medaile:
- Zlatá uncová medaile Hrad Pernštějn
- Zlatá čtvrtuncová medaile Hrad Pernštějn 

 
POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry.
 

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Medaile s kulturní tematikou

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM952 medaile Hrad Pernštejn - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM952 nákupem získáte +7,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Jakou barvu má zlato ?
Ryzí zlato má hřejivou, bohatě žlutou barvu.

V slitinách s jinými kovy však může nabývat celé řady odstínů od bílé, přes žlutou až po červenou barvu. Zvláštními postupy však může získat i nečekanou modrou, černou nebo růžovou barvu.

Podobně jako malíř míchá žlutou a modrou barvu aby získal zelenou, lze smícháním různých kovů změnit barvu zlatého šperku. Přidáním mědi získává barva zlata červené tóny, stříbro a některé další kovy ji mění k bílé. Tím se ale snižuje ryzost zlata a mění se i jeho fyzikální vlastnosti.

Červené zlato – červený odstín se získává přidáním mědi. Čím vyšší je obsah mědi, tím nižší je tvrdost slitiny, což někdy bývá na závadu pevnosti zlatnického výrobku.

Zelené zlato – slitina zlata se stříbrem nebo s kadmiem. Odstín zelené je ovlivňován množstvím stříbra ve slitině.

Modré zlato – slitina zlata s ocelí, obyčejně v poměru 18:6. Zvláště v Evropě byl tento odstín zlata oblíben v 19. století, kdy do módy přišly ocelové šperky. Tumbagu – slitina zlata a mědi v poměru 4:1. Vyniká nízkou tavitelností a větší tvrdostí než jiné slitiny zlata a má matný lesk bronzu.

Purpurové zlato – tak se nazývá slitina zlata a hliníku obyčejně v poměru 18:6. Jeho barvu nelze označit jako čistě purpurovou, spíše se podobá bronzu se švestkově modrým nádechem. S purpurovým zlatem se veřejnost seznámila poprvé v roce 1937.

Bílé zlato – je slitina zlata s kovy, které ho intenzivně odbarvují, takže slitina nabývá čistě bílé barvy, je naprosto stálá na vzduchu a dá se vyleštit do vysokého lesku. Nejintenzivněji odbarvuje zlato nikl a paládium. Zřídka se přidává do slitin bílého zlata rhodium, měď a zinek. Bělozlaté slitiny jsou známy od počátku 20. století, nenašly však zpočátku ve zlatnictví oblibu, díky své tvrdosti byly spíše používány v hodinářském průmyslu jako slitiny ložiskové a pružinové. Dalším výzkumem byly získány slitiny vhodné i pro klenotnictví, zvláště jako náhražka platiny k výrobě klenotů. Bílé zlato se rozezná od platiny lučavkou královskou, která na zkušebním kameni vryp bílého zlata okamžitě rozpustí.



Ze světa kovových známek (14) Školské známky a žetony
Převážně kovové známky, jež byly v minulosti užívány žáky škol nebo byly vydány školami či podpůrnými školskými dobročinnými spolky, možno rozdělit dle funkce na čtyři kategorie.

Známky, které zprostředkovávaly žákům potravinovou pomoc, ražby vydané jako učební pomůcky, školní pracovní známky a ostatní ražby.

Snaha zajistit žákům z chudých rodin alespoň jedno teplé jídlo denně, a to zejména v dobách přechodného nedostatku potravin za války či době po ní následující, vedla již ve druhé polovině XIX. století k zakládání podpůrných školských organizací. Některé školy nebo svépomocné spolky organizovaly výdej polévek a dalších jídel prostřednictvím kovových známek. Patrně nejstarším a zároveň i neznámějším zástupcem této kategorie je známka mladoboleslavského Spolku pro podporu studujících založeného 13. března 1868 (obr. 1). Podpora byla poskytována studentům gymnasia a řemeslnické školy, od roku 1876 také žákům měšťanské školy, později i mladoboleslavské reálky. Podmínkou získání podpory byl dobrý prospěch a vzorné chování. Obědy byly studentům poskytovány od roku 1871, není ale známo, zda k evidenci byly užívané již v té době známky s nominální hodnotou studentský oběd. Podobné známky vydal Podpůrný gymnasijní spolek ve Vrchlabí (obr. 2), Státní reálné gymnasium v Náchodě (obr. 3), České gymnasium v Plzni (obr. 4), charitativní charakter měla dozajista i známka na polévku obecné školy v Bynově na Děčínsku (obr. 5). Bezplatné teplé jídlo poskytoval studentům a žákům v Plzni Spolek pro stravování chudé školní mládeže, od roku 1891 součást Spolku obecná kuchyně v Plzni. Půl litru polévky a chléb byly potřebným žákům vydávány za lístky, které vybraní žáci obdrželi od třídního učitele1. Českým sběratelům dobře známé kovové známky Obecné kuchyně v Plzni se prodávaly výhradně dospělým strávníkům.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika