UPOZORNĚNÍ: Upozorňuje zákazníky že od 13.1.2018 není možno hradit transakce nákupu investičních kovů platební kartou z důvodu účinnosti zákona č.370/2017 Sb. o platebním styku. Děkujeme za pochopení.

Kolekce Hold historickým mincovnám - Mincovna hrabství kladského


Náhled Averzní strany - Kolekce Hold historickým mincovnám - Mincovna hrabství kladského Náhled Reverzní strany - Kolekce Hold historickým mincovnám - Mincovna hrabství kladského

Pamětní medaile
Autor: ak. soch. Jan Lukáš
Rytec: Lubomír Lietava
Ražba: Česká mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31,1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká s opisem
provedení: standard
limit: 1000 ks
emise: únor 2013




Kolekce Hold historickým mincovnám - replika Kladského tolaru Jana z Pernštejna
MINCOVNA HRABSTVÍ KLADSKÉHO

SPECIFIKACE

Stříbrná pamětní medaile 1 Oz
autor: ak. soch. Jan Lukáš
ražba: Česká mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31,1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká s opisem
limit: 1 000 ks 
provedení: proof
emise: únor 2013





Mincovna hrabství Kladského

Kladsko, které je v dnešní době součástí Polské republiky, představovalo v územním členění českého státu zvláštní výjimku. Původní Kladský kraj totiž nechal český král Jiří z Poděbrad v roce 1459 povýšit pro své syny na zvláštní hrabství. Hrabství kladské zůstalo sice i po roce 1459 součástí Království českého, ale jeho držitelé disponovali zvláštními výsadami, mezi které patřilo i právo ražby vlastních mincí. Středověcí držitelé Kladska razili jen drobné mince, jejichž zákonný oběh byl ve většině případů omezen jen na území samotného hrabství; jinde v Čechách nebo v sousedním Slezsku je nikdo přijímat nemusel.

Zásadní změnu v podobě kladských mincí přinesla až čtyřicátá léta 16. století. Zadlužený král Ferdinand I. si na české šlechtě různými způsoby vynucoval vysoké peněžní půjčky. Jednou z takových aktivit byla i zástava Hrabství kladského českému šlechtici Janu z Perštejna. Ten byl koncem třicátých let 16. století nejbohatším šlechticem v českých zemích a ovládal rozsáhlý pozemkový majetek.

V roce 1537 se dohodl s králem Ferdinandem I. na půjčce velké finanční hotovosti, která však měla být jen dočasná (na šest let) a měla být zaručena právě Hrabstvím kladským. Po dobu zástavy náleželo Janu z Pernštejna i právo ražby mincí, o které se však ještě několik let soudil s předchozími držiteli. Ražbu vlastních mincí tak v Kladsku zahájil roku 1540.

Pro Jana z Pernštejna, který stál počátkem čtyřicátých let 16. století jako politický vůdce v čele české luteránské opozice, měla výroba těchto mincí nepochybně velký význam reprezentační. Relativně velké množství použitých razidel (zvláště stříbrné tolary) a skutečnost, že tyto mince byly známy i v soudobých obchodních příručkách, však nasvědčují tomu, že mincovní podnikání Jana z Pernštejna mělo v prvních letech i hospodářský význam. Dodnes však není z pramenů jednoznačně prokazatelné, odkud vlastně pocházel drahý kov (především stříbro), zpracovávaný počátkem čtyřicátých let 16. století v kladské mincovně ve velkém množství.

Kladská zástava měla být původně vyplacena v roce 1543. proto většina kladských mincí Jana z Pernštejna pochází z let 1540-1542. I když král Ferdinand I. zmíněnou zástavu jednostranně prodloužil, po roce 1543 se Jan z Pernštejna (+1548) dostal do ekonomických problémů. Zřejmě také ztratil přístup k levnému stříbru, což se projevilo i na výrazném snížení intenzity výroby jeho mincí v Kladsku.

Kladské mince Jana z Pernštejna jsou výjimečné jak vysokou úrovní svého provedení, které je jednotné, tak i kompletní nominálovou škálou, počínaje od drobných haléřů až po stříbrné tolary a zlaté dukáty. Replika představuje jednu z nejkrásnějších evropských tolarových mincí první poloviny 16. století. Konkrétně vychází z originálu mince s letopočtem 1542. V této podobě se mince razila (za použití mnoha variant razidel) v letech 1540-1544.

prof. PhDr. Petr Vorel, CSc.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry.

Averz:

Na lícní straně mince je umístěna dvojice erbů: pohledově vlevo rodový erb Jana z Pernštejna (zubří hlava s houžví v nozdrách), vedle znak Hrabství kladského. Opis v jazyce latinském nese ve zkratkách plnou titulaturu vydavatele: JOHAN . BARO . A . BERNSTEIN . IN . HELF[STEIN], tj. "Jan z Pernštejna a na Helfštýně". Latinský název "baro" je zde použit jako ekvivalent českého označení vyšší šlechty (tj. "pán"). Přídomek "na Helfštýně" (podle stejnojmenného moravského hradu v Pobečví) užíval Jan z Pernštejna tradičně, i když jeho hlavní rezidencí byly v době ražby této mince východočeské Pardubice.

Reverz:

Rubové straně výrazně dominuje český zemský znak, symbolizující příslušnost Kladska je Království českému. V opise je zdůrazněn kladský zemský charakter této ražby, byť vzhledem k jejímu charakteru (plnohodnotná stříbrná tolarová ražba) se jednalo o minci obchodní, kterou se dalo platit kdekoli v Evropě: MONETA . NO[VA] . COMITAVS . GLACENS[IS] . 1542, tj. "mince nová – Hrabství kladské" a ročník ražby 1542. Předlohou pro tuto repliku se stala mince ze sbírky Východočeského muzea v Pardubicích, inv. č. N 241.2321


DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Medaile s kulturní tematikou

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM1157 ... mincovnám - Mincovna hrabství kladského - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM1157 nákupem získáte +7,00 ZM






24.1.2018: Nejlepší medailér na světě je čech. Dílo vynikajícího Otakara Duška, vám představujeme v novém oddílu LIMITOVANÝCH EDICÍ.

19.1.2018: ČNB připravuje emisi nové pamětní bankovky. Informace a možnost rezervace 100 Kč Pamětní bankova Alois Rašín. Jde o první pamětní bankovku ČNB vůbec.

18.1.2018: ČNB doplnila doplnila emisní plán roku 2019 o třetí bimetalovou minci 2000 Kč Zavedení československé koruny. Máte ji rezervovanou? Konec objednávkového období se blíží.

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Vyšší medailérská škola v Jablonci nad Nisou Výstava absolventských prací
Již po sedmnácté od vzniku Vyšší odborné školy, která vznikla při Střední uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou, proběhla v jejích prostorách výstava absolventských prací studentů třetího ročníku VOŠ.

Výstava probíhala ve dnech 11. až 14. června 2013 a nabízela ke zhlédnutí závěrečné práce sedmi studentů, kteří letošní rok úspěšně ukončili studium. Závěrečná výstava završila jejich působení na škole v roli studentů a zároveň byla příjemnou tečkou za celoročním obdobím realizace jejich diplomových prací. Pojďme se nyní na tento proces realizace blíže podívat.

Celý proces tvorby závěrečných prací odstartovalo zadání témat absolventských prací jednotlivým studentům na začátku školního roku v září. Každému ze studentů bylo zadáno jiné téma, všichni měli ale stejné technické omezení dané zadáním, a to vytvořit práci ve formě kulaté, ražené medaile. Studenti nejdříve začali kreslením skic, zachycovali výtvarné nápady nejlépe vystihující jim zadaná témata. Tyto skici postupně vykrystalizovaly do podoby finálních kresebných návrhů následně převedených do podoby sádrových modelů rubu a líce budoucích medailí. Podle sádrových modelů pak studenti začali vytvářet ve školních dílnách razicí nástroje. Po zhotovení těchto nástrojů a jejich tepelném upravení proběhla samotná ražba medailí, částečně ve školních dílnách a částečně ve firmě Znak Malá Skála v. d. Díky velkorysému přístupu ze strany vedení této firmy je škola schopna dlouhodobě razit i ty technologicky nejsložitější medaile.
Odražky medailí studenti dále opracovali, povrchově upravili pískováním, patinováním a lakováním. Vzniklé medaile byly spolu s kresebnými návrhy, sádrovými modely a razicími nástroji nainstalovány v prostorách školního ateliéru a celá tato prezentace byla připravena nejdříve pro samotnou absolventskou zkoušku, konanou 10. června 2013 a poté následující výstavu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013.



Mincovnictví krále Jiřího z Poděbrad
Politicky nadaný, energický šlechtic z východních Čech prakticky vládl již v letech 1450–1458, ale jen jako zemský správce jménem Ladislava Pohrobka. Toto údobí bylo pro český stát dobou míru a konsolidace.

Politicky nadaný, energický šlechtic z východních Čech prakticky vládl již v letech 1450–1458, ale jen jako zemský správce jménem Ladislava Pohrobka. Toto údobí bylo pro český stát dobou míru a konsolidace. Královským výnosem z 15. 6. 1454 bylo sice nařízeno ražení grošů i drobné mince v Kutné Hoře, ale zdá se, že pražské groše s Ladislavovým jménem (obr. č.1) se razily jen příležitostně – snad k jeho poctě při návštěvě Kutné Hory. Tyto groše totiž patří k nejvzácnějším mincím grošového údobí v Čechách.

Ještě v době svého správcovství (1450–1458) provedl Jiří měnovou reformu ovšem zatím bez ražení grošů. Jejím základem byl peníz se lvem s charakteristickou půlměsícovitou hřívou, ale na jeho krku ještě s další řadou malých půlměsíčků (obr. č. 2). Tento peníz z počátku padesátých let měl váhu kolem 0,4 g, ryzost asi 0,396 a bylo jich počítáno 7 za groš. Poloviční hodnotu měl pak haléř s korunou v jemné kresbě (obr. č. 3). Tyto drobné ražby už nebyly krojeny nůžkami, nýbrž vznikaly novou technologií - jednotlivým vyrážením střížků průbojníkem ze stříbrného plechu. Výrazně se lišily i svojí barvou. Na rozdíl od černých peněz ze čtyřrázem byly opět bílé a kulaté.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika