Zlatý dukát Českoslovenští prezidenti - Edvard Beneš


Náhled Averzní strany - Zlatý dukát Českoslovenští prezidenti - Edvard Beneš Náhled Reverzní strany - Zlatý dukát Českoslovenští prezidenti - Edvard Beneš

Zlatá pamětní medaile
Autor: ak. soch. Jiří Dostál
Ražba: Česká mincovna
průměr: 20 mm
hmotnost: 3,49 g
ryzost: 986/1000 Au
hrana hladká
limit provedení proof: 500 ks
emise: říjen 2014




Českoslovenští prezidenti - Edvard Beneš Au

Edvard Beneš - zlato Edvard Beneš - zlato

Zlatá pamětní medaile
autor: ak. soch. Jiří Dostál
rytec: Vojtěch Dostál, DiS.
ražba: Česká mincovna

průměr: 20 mm
hmotnost: 3,49 g
ryzost: 986/1000 Au
hrana: ...
limit: 500 ks 
provedení: proof
emise: říjen 2014




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?




Edvard Beneš

Edvard Beneš se stal prezidentem Československa 18. prosince 1935, když jeho předchůdce Tomáš Garrigue Masaryk několik dnů předtím ze zdravotních důvodů abdikoval. Benešovu politickou kariéru silně ovlivnil nástup nacistů v sousedním Německu. Krize kolem sudetoněmeckého problému vyústila až k mnichovské konferenci v září 1938 a odstoupení opevněného pohraničí Německu. Beneš brzy po přijetí diktátu odletěl do Londýna, a pak do USA, kde krátce přednášel na univerzitě v Chicagu. V březnu 1939, po úplném rozbití Československa a jeho obsazení německými vojsky, se vrátil zpět do Londýna, kde se stal hlavním představitelem zahraničního odboje na západě.

Edvard Beneš je v evropském kontextu vnímán kontroverzně. Předmětem debaty jsou především zákony, na jejichž základě byl konfiskován majetek sudetských Němců, Maďarů a dalších nepřátel státu, a které vedly až k nucenému odsunu německých obyvatel z Československa. Vytýkán mu také bývá až příliš vstřícný postoj ke Stalinovi a nerozhodnost v únoru 1948, čímž usnadnil komunistům převzetí moci v Československu.

Na druhé straně je třeba vzít v úvahu, že Beneš byl ve své politické kariéře vystavován mezním situacím, u nichž často neexistovalo dobré řešení a kde rozhodující směr stejně udávaly velmoci. Druhý československý prezident abdikoval 7. června 1948, 3. září téhož roku v Sezimově Ústí zemřel. Jeho nástupcem se stal Klement Gottwald.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry.
Do prodejní ceny se nyní promítá pohyb cen na trhu drahých kovů.


Lícní strana (averz):
Averz zlatého dukátu Edvard Beneš nese prezidentovu charismatickou podobiznu, jeho jméno, životopisná data a slogan PŘEDSTAVITEL ČESKOSLOVENSKÉHO ODBOJE.


Rubová strana (reverz):
Reverzu dominuje střední znak republiky Československé se dvěma štíty. Přední štít, takzvaný srdeční, vyobrazuje dvouocasého lva ve skoku, jenž zastupuje Česko. Zadní štít je tvořen čtyřmi díly reprezentujícími Slovensko, Podkarpatskou Rus, Moravu a Slezsko. Zpod znaku vystupuje soudobá mapa státu. Obvod reverzu je zdoben nápisem PREZIDENT ČESKOSLOVENSKA a daty ohraničujícími období, kdy Edvard Beneš zastával prezidentský úřad. Všechny detaily obou stran medaile tvoří mimořádně zdařilou kompozici, díky níž není zlatý dukát Edvard Beneš jen dostupnou investicí, ale také skvostným uměleckým dílem!


DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Českoslovenští prezidenti

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM1836 ... Českoslovenští prezidenti - Edvard Beneš - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM1836 nákupem získáte +28,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Bílý groš Lucie Kadnerové z roku 1585 Mince se zpochybněnou existencí
Téma se dotýká bílého groše s letopočtem 1585 se značkou Lucie Kadnerové.

Při studiu nejnovějšího zpracování problematiky jáchymovských ražeb druhé poloviny 16. století, tzn. I. dílu publikace Dějiny jáchymovské mincovny a katalog ražeb 1519/1520-16191, jsem v souvislosti s dohledáváním jedné, zdá se, unikátní jáchymovské ražby2 objevené v soukromé sbírce, náhodně narazil na podle mého názoru neobvyklou poznámku při citaci literatury, u které bych se chtěl chvíli zastavit. Téma se dotýká bílého groše s letopočtem 1585 se značkou Lucie Kadnerové.

V publikaci L. Nemeškala a P. Vorla Dějiny jáchymovské mincovny... je v kapitole o bílých groších císaře Rudolfa II. na straně 238, tab. 30, položka 10a u bílého groše Lucie Kadnerové z roku 1585 ve sloupci s odkazy na literaturu uvedeno, cituji: „(r. 1585 Kádn. neověřen, uv. Hal. 403 ze soukromé sbírky; existence nelogická)“. Přitom v kapitole o malých groších na straně 240, tab. 31, položka 10 je malý groš s letopočtem 1585 Lucie Kadnerové uveden bez poznámky o logice existence této mince. V citaci literatury je stručně uvedeno: „Hal. 407“. Pochopitelně mě zajímalo, proč u dvou mincí se značkou Lucie Kadnerové z roku 1585 i když dvou různých nominálů tomu tak je. Rozdíl je v tom, že u malého groše Ing. Halačka ve své práci o mincích zemí Koruny české3 cituje popis královédvorského nálezu z roku 1926 zpracovaný dr. Šůlou v roce 1983 (viz. Numismatický sborník ČSAV XVI/1983, J. Šůla, Pět tolarových nálezů ze severovýchodních Čech, Dvůr Králové nad Labem, o. Trutnov, strana 157), kdežto u bílého groše je v Halačkově práci v citaci pramenů uvedeno: soukromá sbírka.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013



Miliónové mince Dva extrémně vzácné desetidukáty v aukci
V minulém čísle jsme se zabývali nejdražšími českými mincemi. Ani jsme se nenadáli a pořadí rekordmanů se může výrazně změnit. Do aukce se totiž dostávají dva výjimečně vzácné kusy.



Žádné prvenství není na věky. Aukční rekord za nejdráže prodanou českou minci v českých aukcích (2 691 000 Kč v 39. Aukci AUREA Numismatika 3. 12. 2011 za pražských Matyášův 10 dukát 1613) bude pravděpodobně atakovat desetidukát zimního krále Fridricha Falckého ražený v Praze roku 1620 a Valdštejnův desetidukát z roku 1631 (naposledy se jiný kus prodal v 45. Aukci AUREA Numismatika 19. 5. 2012 za 2 574 000 Kč).

Valdštejnové

Valdštejnové odvozují svůj rodový původ od Markvarticů a jako samostatný rod vystupují již od počátku 13. století. Nejznámější osobností této šlechtické rodiny je nepochybně Albrecht z Valdštejna (1583–1634). Jeho osudy spjaté s vojenskou kariérou jsou dobře známy – příklon k Ferdinandovi II. za stavovského povstání mu přinesl posléze obrovský majetek a především zcela ojedinělé společenské postavení. Vír probíhající třicetileté války jej vynesl do výšin, učinil z něj vojevůdce a politika celoevropského významu. Valdštejnova touha po moci a především podezření, že usiluje o český trůn však předznamenalo i jeho pád – s císařovým vědomím byl zavražděn v Chebu 25. 2. 1634.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika