Stříbrná medaile Olympijské hry Sochi 2014


Náhled Averzní strany - Stříbrná medaile Olympijské hry Sochi 2014 Náhled Reverzní strany - Stříbrná medaile Olympijské hry Sochi 2014

Pamětní medaile
Autor: Mgr. Petr Horák
Rytec: Lubomír Lietava

průměr: 34 mm
hmotnost: 16 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká
limit: 1000 ks
emise: leden 2014




Stříbrná medaile Olympijské hry Sochi 2014

SPECIFIKACE

Stříbrná pamětní medaile
autor: Mgr. Petr Horák
rytec: Lubomír Lietava
ražba: Česká mincovna

průměr: 34 mm
hmotnost: 16 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká s opisem
limit: 1000 ks
provedení: proof
emise: leden 2014 





Doporučujeme:
-

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry. 



DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Sportovní medaile
- Dárky z drahých kovů > Pro tatínka

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM1809 medaile Olympijské hry Sochi 2014 - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM1809 nákupem získáte +5,00 ZM






24.1.2018: Nejlepší medailér na světě je čech. Dílo vynikajícího Otakara Duška, vám představujeme v novém oddílu LIMITOVANÝCH EDICÍ.

19.1.2018: ČNB připravuje emisi nové pamětní bankovky. Informace a možnost rezervace 100 Kč Pamětní bankova Alois Rašín. Jde o první pamětní bankovku ČNB vůbec.

18.1.2018: ČNB doplnila doplnila emisní plán roku 2019 o třetí bimetalovou minci 2000 Kč Zavedení československé koruny. Máte ji rezervovanou? Konec objednávkového období se blíží.

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (29) Ražba medailí, které se nikdy neprodávaly
Mincovní výroba má v sobě zvláštní kouzlo.

Většina lidí si tuto práci po právu spojuje s ražbou oběžných mincí. Což je správné chápání jejich historické i současné úlohy – zprostředkování směny zboží, zkrátka role oběživa. Funkce pamětních mincí, respektive pamětních medailí je zásadně jiná. Slouží k připomenutí nebo oslavě nějaké události.

Pokud jsou medaile vyrobeny z drahého kovu, pak jsou zároveň tezaurací hodnoty kovu odvozené od příslušné hmotnostní jednotky. Všechny uvedené příklady se těší zájmu numismatiků a sběratelů, což v tržním systému znamená, že jejich hodnota se dá vyjádřit v příslušné peněžní jednotce. V naší republice je to zatím koruna česká, ve světě je stále nejpoužívanější americký dolar. Veškeré ražby, které jsem ve svých vzpomínkách zmiňoval, měly charakter zboží. Jejich ceny byly určovány na principu poptávky a nabídky, včetně aktuálních burzovních cen kovů. Jak jednoduché. V mincovně však v průběhu let vznikaly medaile, které do uvedených vzorců nelze zařadit. Především se jejich cena neřídila tržními pravidly a nebyly předmětem koupě a prodeje. Bystrého pozorovatele a znalce základů ekonomie přepadne pokušení odpovědět: „Takový výrobek nemůže existovat.“ Principiálně má pravdu, ale fakticky takové ražby vznikaly. Jsou vzácné a nedají se koupit.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.



Bílé peníze Vladislava II. Jagellonského Stručný úvod do problematiky
Za vlády Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) se v roce 1483 v kutnohorské mincovně začalo s ražbou nového nominálu, a to bílého peníze.

Tato mince se následně, s určitými přestávkami, razila po dobu více než 130 let až do období protihabsburského stavovského povstání (1618–1620).

Přestože se mincovnictví Vladislava II. Jagellonského těší poměrně značnému zájmu numismatiků, pro jeho bílé peníze to neplatí. Ty stojí jednoznačně ve stínu Vladislavových pražských grošů. Z tohoto důvodu nepřekvapí, že současná věda postrádá jejich moderní komplexní typologický rozbor, který nahrazují sice kvalitní, ale v ně kterých ohledech zastaralé práce Karla Castelina. Navzdory jeho publikovaným příspěvkům se při popisech pozdějších nálezů setkáváme nezřídka jen s informací o počtu bílých penízů v daném souboru, aniž by jim byla věnována nějaká další pozornost. O určitý koncepční posun ve studiu bílých penízů se dále pokusili již jen Jaroslav Šůla a Karel Peukert a nověji se jim věnoval Jiří Chvojka.

Již Emanuel Leminger konstatoval, že s ražbou bílých penízů, označovaných také jako denáry české, se započalo v pondělí před sv. Řehořem čili 10. března roku 1483. Jakost nového nominálu byla stanovena na sedm lotů (438/1000) a jeho hodnota na jednu sedminu pražského groše, resp. na dva malé (černé) peníze. Jako tyto nejstarší bílé peníze jsou v literatuře tradičně uváděny dvoustranné mince, které na lícní straně nesou obraz českého lva.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika