Jan Drda (4. 4. 1915 - 28. 11. 1970) – český spisovatel, novinář, scénárista a politik. Podle jeho předlohy bylo natočeno několik filmů, k nejznámějším patří válečné drama Vyšší princip nebo Němá barikáda. Dodnes jsou oblíbené filmové pohádky Dařbuján a Pandrhola, nebo Hrátky s čertem.

Život se s Janem Drdou příliš nemazlil. Narodil se do velmi chudé příbramské rodiny a záhy přišel o matku. Otec propadl alkoholu, od rodiny odešel a o výchovu se museli postarat prarodiče. Drdův život ovlivnila zejména babička, která měla velký vypravěčský talent a prosadila, aby se dal na studia. Po maturitě na příbramském gymnáziu nastoupil na pražskou Karlovu univerzitu. Obor filologii sice nedokončil, k psanému i mluvenému slovu měl blízko od mládí: publikoval v novinách, časopisech, ale psal i hry a scénáře pro ochotnická divadla. První román, Městečko na dlani, vyšel Drdovi v jeho pětadvaceti letech. Působil jako redaktor Lidových novin, Svobodných novin, deníku Práce. V Lidových novinách působil v letech 1948 - 1952 jako šéfredaktor a zároveň se angažoval v politice. Už před válkou sympatizoval s Komunistickou stranou Československa, jejím členem se stal v roce 1945. O tři roky později byl zvolen do Národního shromáždění, kde vydržel dvanáct let. V padesátých letech byl předsedou Svazu československých spisovatelů, v němž se vymezoval vůči nekomunistickým, zejména katolickým autorům. V roce 1968 založil časopis Svět práce, za nesouhlas s invazí vojsk Varšavské smlouvy byl z redakce o rok později vyhozen.

Drdova tvorba je velmi obsáhlá a rozmanitá: některá díla jsou poznamenaná jeho politickým přesvědčením a upadla v zapomnění, jiná se zařadila k tomu nejlepšímu, co vznikalo v období padesátých a šedesátých let.