Jitka Lucemburská (20. 5. 1315 - 11. 9. 1349) – dcera českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Její muž později vešel do dějin jako francouzský král Jan II. Francouzský nebo též Dobrý.

Jan Lucemburský svoji druhorozenou dceru celkem pětkrát zasnoubil. Snaha využívat své potomky k mocenským zájmům byla v té době mezi šlechtou běžná a na názory, často ještě nezletilých dětí, se nikdo moc neohlížel. To byl také případ Jitky Lucemburské. Posledním nápadníkem se stal třináctiletý francouzský následník trůnu Jan, za něhož se provdala 28. července 1332. Sňatkem s o čtyři roky mladším šlechticem získala čest užívat titulů vévodkyně z Anjou a Maine a vévodkyně normandská. Královnou Francie se však už nestala, neboť v roce 1349 zemřela na mor. Její muž byl korunován o rok později. Tělo Jitky Lucemburské bylo uloženo v cisterciáckém klášteře Maubuisson v departamentu Val-d´Oise. O jejím životě pojednává kniha Melity Denkové Jitka Lucemburská – Sestra Karla IV. dobývá Francii.