Stříbrná medaile Českoslovenští prezidenti - Antonín Novotný


Náhled Averzní strany - Stříbrná medaile Českoslovenští prezidenti - Antonín Novotný Náhled Reverzní strany - Stříbrná medaile Českoslovenští prezidenti - Antonín Novotný

Stříbrná pamětní medaile
Autor: ak. soch. Jiří Dostál
Ražba: Česká mincovna
průměr: 37 mm
hmotnost: 31,1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká s popisem
limit provedení proof: 1000 ks
emise: říjen 2016




Českoslovenští prezidenti - Antonín Novotný stříbro

Stříbrná pamětní medaile
autor: ak. soch. Jiří Dostál
ražba: Česká mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31,1 g
ryzost: 999/1000 Afg
hrana: hladká s popisem
limit: 1000 ks 
provedení: proof
emise: říjen 2016




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry.
Do prodejní ceny se nyní promítá pohyb cen na trhu drahých kovů.

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Připravované medaile
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Českoslovenští prezidenti

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM3025 ... prezidenti - Antonín Novotný - na objednávku

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM3025 nákupem získáte +8,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Oldřich Kulhánek Odešel autor českých bankovek
„V mém díle naleznete torza lidských tváří, ruce prosící, ruce surové. Pro mě je symbol způsob, jak vyjádřit dobu, kterou žiji, místo, kde žiji. Tím symbolem je pro mě lidská tvář.

Lidská tvář se zalepenými ústy, lidská tvář ztrácející se v cárech papíru,” říkal o své tvorbě autor současných českých bankovek Oldřich Kulhánek.

Narodil se 26. února 1940 v Praze. V letech 1958 až 1964 studoval grafiku na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru Karla Svolinského, mimo jiné autora československé bankovky 20 Kčs 1948 a 25 Kčs 1958 a 1961. První samostatnou výstavu měl v roce 1968.

Za své ostře kritické a výrazně ironické listy z let 1968 až 1971 jej společně s akademickým malířem Janem Krejčím v roce 1971 zatkla STB pro hanobení představitelů komunistických zemí, v kterých tehdejší pohlaváry iritovalo především vyobrazení Josefa Stalina. Měsíc byl vězněn a následující roky jej s železnou pravidelností každých čtrnáct dní vyslýchali.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013



Medaile Šporkova Řádu sv. Huberta z roku 1723 Zajímavé ražby z Nume.cz
František Antonín hrabě Špork /Sporck/ (*9. 3. 1662 Heřmanův Městec, †30. 3. 1738 Lysá nad Labem) byl synem Johanna Šporka (1597–1679).

František Antonín hrabě Špork /Sporck/ (*9. 3. 1662 Heřmanův Městec, †30. 3. 1738 Lysá nad Labem) byl synem Johanna Šporka (1597–1679), který se průběhu válek v 17. století vypracoval ze zchudlého šlechtice na předního generála mocnářství, a kterému císař za vítězství nad Turky udělil titul hraběte a následně v roce 1664 získal dědičný titul říšských hrabat.

František Antonín Špork zahájil studia u jezuitů v Kutné Hoře, později pokračoval na právech a filozofii v Praze. Po jejich ukončení procestoval v letech 1680-1681 Francii, Nizozemí a Anglii. Zejména na něj zapůsobil pobyt ve Versailles, kde jej okouzlil nádherný zámecký areál s bohatou uměleckou výzdobou, stejně jako společenské akce a hony. V císařských službách získal vysoké hodnosti císařského komorníka, královského místodržitele a skutečného tajného rady. Je však nesporné, že pro evropskou rodovou šlechtu dlouho zůstával jen synem pobělohorského zbohatlíka.
Je zřejmé, že jeho projevy vnější okázalosti a ambiciózní reprezentace zakrývaly osobní komplexy a nenaplněné tužby. Po zkušenostech s politickou kariérou se zaměřil na duchovní život, kulturu a umění. Patřil mezi nábožensky velmi svobodomyslné a tolerantní osobnosti své doby. Jeho palác na Novém Městě pražském, zámek v Lysé nad Labem a od roku 1705 budovaný barokně bohatě zdobený komplex lázní, zámku, špitálu, knihovny a divadla v Kuksu se staly středisky společenského a kulturního ruchu mimořádného rozsahu. Na jeho uměleckých zakázkách pracovalo mnoho významných představitelů evropského barokního umění. Od roku 1701 pořádal divadelní představení, v letech 1724–1734 otevřel první stálou italskou operu v Čechách, působící střídavě v Praze a v Kuksu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika