Karel IV., král a císař - 700. výročí narození zlato proof


Náhled Averzní strany - Karel IV., král a císař - 700. výročí narození zlato proof Náhled Reverzní strany - Karel IV., král a císař - 700. výročí narození zlato proof

Zlatá pamětní medaile 1/2 Oz
Autor: MgA. Miroslav Hric, ArtD.
Rytec: Tomáš Lamač
Ražba: Pražská mincovna

průměr: 28 mm
hmotnost: 15,56 g
ryzost: 999,9/1000 Au
hrana hladká, číslovaná
limit provedení proof: 87 ks
limit provedení b.k.: 46 ks
emise: květen 2016




Karel IV., král a císař - 700. výročí narození - zlato

Karel IV., král a císař - 700. výročí narození - zlato Karel IV., král a císař - 700. výročí narození - zlato

Zlatý pamětní medailon 1/2 Oz cyklu Kalendárium 2016
autor: MgA. Miroslav Hric, ArtD.
rytec: Tomáš Lamač
ražba: Pražská mincovna a.s. 
certifikát: Státní tiskárna cenin s.p. 

průměr: 28mm
hmotnost: 15,56 g
ryzost: 999,9/1000 Au
hrana: hladká, číslovaná
náklad provedení proof: 87 ks
náklad provedení b.k.: 46 ks 
emise: květen 2016




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Další medaile:
- Karel IV., král a císař - 700. výročí narození - stříbro

Karel IV. ( 14 . 5 . 1316 – 29 . 11 . 1378 ) – český a německý král, císař římský z dynastie Lucemburků. Též král lombardský, burgundský a římský. Nejvýznamnější český středověký panovník, jenž byl obrovským přínosem pro českou kulturu, umění i hospodářství.

Karel IV., pokřtěný jménem Václav, se narodil v Praze jako nejstarší syn krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.

Jako sedmiletý byl Václav poslán na výchovu k francouzskému královskému dvoru, kde získal všestranné vzdělání. Hovořil německy, francouzsky, italsky, latinsky a po návratu domů se znovu naučil i česky. Ještě v roce svého příjezdu do Paříže byl biřmován a přijal jméno Karel. Zároveň se oženil s tehdy stejně starou Blankou z Valois (křtěná Markéta). Přesto, že sňatek byl dán politicky, manželé si k sobě později vytvořili vřelý vztah a sama Blanka byla po příjezdu do Čech mezi obyvateli velmi oblíbená. V Paříži byl Karel vychováván až do roku 1330. Zkušenosti Karel v letech 1331 až 1333 sbíral v politicky rozbouřené severoitalské signorii, kde jako generální místodržitel zastupoval svého otce. Tam se také poprvé setkal se svým mladším bratrem Janem Jindřichem, jehož si velmi oblíbil. V severní Itálii vybojoval úspěšnou bitvu u pevnosti San Felice, za což byl pasován na rytíře. Ani Karlova odvaha však nezabránila debaklu lucemburské mise. Jeho vojska byla po zradě spojenců v bitvě u Ferrary poražena. Přesto po budoucím českém králi zůstala v Itálii památka: hrad Monte Carlo, který nechal za svého působení založit.

Do Čech Karel dorazil na podzim roku 1333, aby zastupoval nepřítomného otce Jana Lucemburského. Ten ho roku 1334 dosadil do úřadu moravského markraběte. Karel začal platit otcovy dluhy a vykupoval zastavený králův majetek. Karlovi se tak v krátké době podařilo vyplatit a navrátit téměř dvě desítky hradů, mezi nimi brněnský, znojemský, olomoucký, Křivoklát, Týřov, Zbiroh, Telč a další. V roce 1334 povýšil papež Klement VI. pražské biskupství na arcibiskupství a 21. listopadu pak byla zahájena stavba metropolitní katedrály svatého Víta. Jako bývalý Karlův učitel, podporoval totiž Klement kandidaturu mladého Lucemburka na titul římského panovníka.

Na jeho doporučení byl Karel 11. července 1346 v Rhens na Rýně skutečně králem římským zvolen a 26. listopadu téhož roku se v Bonnu uskutečnila korunovace. Všeobecného uznání se však zatím Karel nedočkal.

Mezitím v bitvě u Kresčaku (26. srpna 1346) padl Jan Lucemburský, Karel se automaticky stal českým králem. Korunován pak byl 2. září 1347 ve svatovítské katedrále. Pro tento akt nechal Karel IV. zhotovit novou svatováclavskou korunu. Arcibiskupem Arnoštem z Pardubic byla do stavu královského zároveň povýšena také králova žena Blanka z Valois.

Už den předtím se panovník odebral na památný Vyšehrad, kde si obul lýkové střevíce a přihlásil se tak ke staré přemyslovské tradici.

Karel IV. z Prahy vytvořil kulturní a společenské centrum a pozvedl ji na úroveň nejvyspělejších evropských měst. Nadační listinou Karla IV. ze dne 7. dubna 1348 přispěl k zahájení činnosti věhlasné univerzity, později pojmenované jeho jménem. (Zakládající listinu pro pražskou univerzitu vydal už rok předtím papež Klement VI.) .

8. března 1348 Karel IV. založil Nové Město pražské, nechal vystavět hradební Hladovou zeď na Petříně a mnoho dalších staveb, z nichž mnohé byly dokončeny až po jeho smrti. K nejvýznamnějším projektům patří Karlův most (takto začal být nazýván až od roku 1870) nebo hrad Karlštejn, kde byly uloženy říšské korunovační klenoty.

V roce 1355 byl korunován na Lombardského krále a v Římě byl korunován za císaře římského a stal se tak nejmocnějším mužem tehdejší Evropy. Za císařovnu byla pomazána i jeho třetí manželka Anna Svídnická. Ta mu pak v roce 1361 dala následníka, budoucího krále Václava IV.

Karel byl celkem čtyřikrát ženat (Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická a Alžběta (Eliška) Pomořanská) a měl celkem 12 dětí.

Karel byl moudrým a vzdělaným panovníkem, vlastnoručně například sepsal svůj životopis Vita Caroli, v roce 1356 vydal Zlatou bulu, kterou upravil poměry ve Svaté říši římské.

Rozhodně mu však nechyběl ani temperament. Trpěl slabostí pro rytířské turnaje, což mu církevní představitelé často vytýkali. Zřejmě při jednom utajeném klání, si způsobil závažné zranění čelisti a krční páteře. S následky se pak potýkal do konce života.

Necelý měsíc před svou smrtí inicioval vydání mincovního řádu, který měl přinést pořádek do tehdejší ražby pražských grošů a zlepšit jejich kvalitu.

Karel IV. skonal 29. listopadu 1378 na Pražském hradě v důsledku zápalu plic. V pohřební řeči byl poprvé nazván Otcem vlasti. Pohřben je v sarkofágu uprostřed královské krypty v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.

RAŽEBNÍ PROTOKOL
Autorské odražky nebyly vydány.
Ražební odražky:
Raritní provedení: není evidováno


POZNÁMKA
Medailon není zobrazen ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medailonu je dodáván certifikát potvrzující jeho parametry.
Do prodejní ceny se nyní promítá pohyb cen na trhu drahých kovů.
Averz (lícní strana):
Lícní stranu vyplňuje portrét Karla IV. jako císaře Svaté říše Římské a Českého krále v korunovačním rouchu. V opisu zleva je jméno krále a císaře, puncovní značka a značka autora. V opisu zprava jsou letopočty 1316 - 1378, připomínající 700. výročí narození velkého panovníka a značky Pražské mincovny.

Reverz (rubová strana):
Na rubové straně je vyobrazen Korunovační kříž z nástěnné malby na hradě Karlštejn, jako korunovační klenot s Kristovými relikviemi. Kříž drží ruce krále Karel IV. a jeho manželka Anny Svídnické. Hranu opisuje nápis CÍSAŘ SVATÉ ŘÍŠE ŘÍMSKÉ a KRÁL ČESKÝ.


DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- Pražská mincovna > Kalendárium 2016 zlato

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM2967 ... císař - 700. výročí narození zlato proof - 24 hodin
kód: CRM2966 ... a císař - 700. výročí narození zlato b.k. - 24 hodin

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM2967 nákupem získáte +779,00 ZM
kód: CRM2966 nákupem získáte +779,00 ZM



NÁKUP BEZ REGISTRACE
Nejste sběratel? Objednejte si rychle a pohodlně i bez registrace. Je to snadné. CRM2967 - Karel IV., král a císař - 700. výročí narození zlato proof Vám doručíme dobírkou České pošty. (poštovné, dobírkovné a pojištění v ČR ve výši 150 Kč).

Počet:

cena 25950 Kč/1 ks včetně DPH *

Jméno:

!

Adresa:

!

Město:

!

PSČ:

!

Telefon:

!

E-mail adresa:

!


* Cena je včetně DPH. Koupí se nezavazujete k dalším odběrům. Zboží nad 10.000 Kč zasíláme až po provedení platby předem (zálohovou fakturu zašleme na Váš e-mail).

Chcete mít na obrazovce víc informací o tomto produktu? OTOČTE VÁŠ MOBIL!

Na širší obrazovce víc uvidíte...


ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Ginza Tanaka - zlatník nebo módní návrhář ?
Originální pojetí tvorby japonského zlatníka Ginza Tanaky přitahuje pozornost investorů, sběratelů i světových médií.

Jeho sochy, hračky i módní doplňky navržené v originálním stylu a vyrobené z ryzího zlata pravidelně cestují po titulních stránkách prestižních světových časopisů.

Platinová kabelka s diamanty, plesové šaty ze zlatých mincí, zlaté sochy, samurajské brnění, a taky zlatý vánoční stromeček a Santa Klaus patří mezi jeho nejznámější díla.

Historie světoznámé značky Ginza Tanaka přitom sahá až do roku 1892. Tehdy se toto opravdu originální zlatnictví jmenovalo "Shimizu Shoten". Jeho zakladatel Kamekichi Yamazaki byl první japonec, který začal pracovat s 18-ti a 24 karátovým zlatem.



Mince – němý svědek křížových výprav České mince na východě
Není pochyb o tom, že křížové výpravy do Svaté země stály Evropu mnoho peněz. Neobešli se bez nich ani účastníci druhé křížové výpravy (1146–1148) z českých zemí.

Žádný přímý doklad v podobě nálezů mincí však dosud není znám a ani úvaha Jana Bobka o domnělé souvislosti mezi ikonografickou výzdobou některých českých denárů 12. století a českou účastí na druhé kruciátě nenašla mezi profesionálními numismatiky širší podporu.

Pravděpodobnost výskytu českých a moravských mincí na území středověké Palestiny však výrazně stoupne, zaměříme-li pozornost na dobu o sto let mladší, představující závěrečnou etapu křížových výprav, neboť právě tehdy našla mince podstatně větší uplatnění jak ve smyslu teritoriálního pokrytí, tak i mezi jednotlivými sociálními vrstvami obyvatelstva.
Zajímavý a z pohledu české numismatiky zcela ojedinělý nález učinil v roce 1997 místní kibucnik v palestinském přístavu Caesarea Maritima (Kaisareia, dnes Izrael), který při náhodném povrchovém sběru objevil několik silně zkorodovaných mincí, jež odevzdal do městského muzea. Mince byly po konzervaci identifikovány jako české a moravské ražby z konce čtyřicátých let 13. století. Konkrétně se jedná o typy Cach 701 (1 ks; obr. 1:1), Cach 901 (3 ks; obr. 1:3a-c) a dosud neznámý půldenár (obol) fenikového typu (1 ks; obr. 1:2). Vydavatelem všech pěti oboustranných exemplářů byl pravděpodobně Přemysl Otakar jako markrabě moravský (1247–1253). Zatímco typ Cach 901 je moravský denár fenikového typu vybíjený v některé z moravských mincoven, denár Cach 701 a dosud neznámý obol byly zřejmě raženy v pražské mincovně v období Přemyslova odboje proti otci Václavu I. (1230–1253), tedy někdy v letech 1248–1249.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika