Eliška Přemyslovna - 725. výročí narození stříbro proof


Náhled Averzní strany - Eliška Přemyslovna - 725. výročí narození stříbro proof Náhled Reverzní strany - Eliška Přemyslovna - 725. výročí narození stříbro proof

Stříbrná pamětní medaile 1 Oz
Autor: Lenka Nebeská, DiS.
Rytec: Tomáš Lamač
Ražba: Pražská mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31,1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana hladká, číslovaná
limit provedení proof: 326 ks
limit provedení patina: 117 ks
emise: leden 2017




Eliška Přemyslovna, 725. výročí narození stříbro

Eliška Přemyslovna, 725. výročí narození - stříbro Eliška Přemyslovna, 725. výročí narození - stříbro

Stříbrný pamětní medailon 1 Oz cyklu Kalendárium 2017
autor: Lenka Nebeská, DiS.
rytec: Tomáš Lamač
ražba: Pražská mincovna a.s. 
certifikát: Státní tiskárna cenin s.p. 

průměr: 37 mm
hmotnost: 31,1 g
síla: 2 mm
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká, číslovaná
náklad provedení proof: 326 ks
náklad provedení patina: 117 ks
emise: leden 2017




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Další medaile:
- Eliška Přemyslovna, 725. výročí narození - zlato


Eliška Přemyslovna ( 20 . 1 . 1292 – 28 . 9 . 1330) - česká královna (poslední Přemyslovec na českém trůně), první manželka Jana Lucemburského, matka Karla IV.

Narodila se v Praze jako páté dítě českého a polského krále Václava II. a Guty Habsburské. Matku ztratila již v pěti letech. Macechou se jí v roce 1303 stala pouze o šest let starší Eliška Rejčka, s jejímž příchodem se Přemyslovna nikdy nesmířila. V roce 1305 přišla o milovaného otce, následující rok o bratra Václava III. Načas odešla do kláštera sv. Jiří na Pražském hradě.

Poté co si uvědomila slabost krále Jindřicha Korutanského, spojila se se šlechtickou opozicí. Ta v červnu 1310 rozhodla, že Eliška svou ruku nabídne Janu Lucemburskému. Po krátkém zaváhání souhlasila a vydala na cestu do Špýru, kde se 1.9.1310 za Jana provdala. Manželé pak zamířili do Čech, Jan obsadil Prahu, přičemž mu Eliška dopomohla k vítězství nad Jindřichem Korutanským. A tak v roce 1310 nastoupili Lucemburkové na český trůn.

7.2.1311 byli Eliška a Jan korunováni českou královnou a králem. Poté Jan odjel do Lucemburska a Čechy nechal pod vládou šlechty a správou Elišky, která se snažila o zachování přemyslovského odkazu. Vedla dlouhý mocenský zápas se svými příbuznými. Situaci mezi Eliškou Přemyslovnou a královnou vdovou Rejčkou vcelku výstižně charakterizuje pojem „válka královen, “ která probíhala v letech 1315 - 1316. I spory mezi šlechtou a králem, postupně přerostly v otevřenou válku mezi ní a králem. Tyto spory vyřešila v dubnu 1318 domažlická dohoda, s tou však Eliška nesouhlasila.

S Janovým způsobem života, kdy se věnoval spíše hrám a zábavám, Eliška otevřeně nesouhlasila a to přispělo k pomluvám, že chce Jana nechat odstranit. V lednu 1319 uprchla nespokojená Eliška na hrad Loket, Jan za ní přitáhl s vojskem a rozhodl se spiknutí proti němu odhalit. Nakonec povolil Elišce volný odchod, ale odebral jí syna Václava/Karla IV. Ten již svou matku více nespatřil. Vztahy Elišky a Jana byly velmi proměnlivé. Za dvanáct a půl roku se jim narodilo celkem 7 dětí. Po krátkém smíření manželů v roce 1321 a narození syna Jana Jindřicha (1322), vyšla najevo králova nevěra. Proto Eliška, již znovu těhotná, prchla do Landshutu. Eliška se k Janovi vrátila na jaře 1325, protože jí přestal poskytovat peníze. Jejich manželství bylo již pouze formální. Eliška dožila v ústraní, odloučena od většiny dětí, které žily na různých panovnických dvorech. K osamělosti se navíc připojila i finanční nouze.

Poslední Přemyslovna, královna hrdé povahy se pokoušela i o svatořečení pratety Anežky České. Pokračovala ve výstavbě chrámu Nanebevzetí Panny Marie na Zbraslavi, s jehož výstavbou započal její otec.

Eliška Přemyslovna zemřela na tuberkulózu 28.9.1330 na Vyšehradě v domě Jana Volka. 1. října 1330 byla pohřbena ve zbraslavském klášteře vedle svého otce Václava II. Král Jan se jejího pohřbu nezúčastnil.

RAŽEBNÍ PROTOKOL
Autorské odražky nebyly vydány.
Ražební odražky:
Raritní provedení: není evidováno


POZNÁMKA
Medailon není zobrazen ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medailonu je dodáván certifikát potvrzující jeho parametry.
Do prodejní ceny se nyní promítá pohyb cen na trhu drahých kovů.
Averz (lícní strana):


Reverz (rubová strana):



DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- Pražská mincovna > Kalendárium 2017 stříbro

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM3073 ... - 725. výročí narození stříbro proof - 24 hodin
kód: CRM3072 ... - 725. výročí narození stříbro patina - 24 hodin

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM3073 nákupem získáte +54,00 ZM
kód: CRM3072 nákupem získáte +54,00 ZM



NÁKUP BEZ REGISTRACE
Nejste sběratel? Objednejte si rychle a pohodlně i bez registrace. Je to snadné. CRM3073 - Eliška Přemyslovna - 725. výročí narození stříbro proof Vám doručíme dobírkou České pošty. (poštovné, dobírkovné a pojištění v ČR ve výši 150 Kč).

Počet:

cena 1790 Kč/1 ks včetně DPH *

Jméno:

!

Adresa:

!

Město:

!

PSČ:

!

Telefon:

!

E-mail adresa:

!


* Cena je včetně DPH. Koupí se nezavazujete k dalším odběrům.

Chcete mít na obrazovce víc informací o tomto produktu? OTOČTE VÁŠ MOBIL!

Na širší obrazovce víc uvidíte...


ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Jak to tenkrát proběhlo Odpovídá Jaroslav Moravec z ČNB
Jak měnová odluka před dvaceti lety proběhla jsme se zeptali i jednoho z nejpovolanějších, přímého účastníka – Jaroslava Moravce z odboru peněžního oběhu a ochrany platidel ČNB.



Jaký je váš pohled na celou reformu zpětně po 20 letech, co se povedlo?

Oddělení měny České republiky od bývalé měny československé, zvané měnová odluka či správněji rozluka, byl složitý systém právních, ekonomických a organizačních opatření. V oblasti hotovostního peněžního oběhu znamenala nejprve provizorní označení hodnotově rozhodující části oběživa způsobem osvědčujícím jejich platnost jen na území České republiky (z několika možných technických řešení byly zvoleny bankovkové kolky) a posléze přípravu nových bankovek a mincí samostatné České republiky, z nichž většina dosud obíhá.

Oddělení měny v roce 1993 se obešlo bez jakýchkoliv závažných problémů určitě díky kvalitní přípravě, v níž se tvůrci rozluky inspirovali i dokumenty Rašínovy měnové odluky v roce 1919. Ale zejména díky reakci veřejnosti, která se i přes nedobré zkušenosti s peněžními reformami v letech 1945 a 1953 chovala netypicky disciplinovaně, neuchýlila se k nákupům zboží a výběrům hotovostí. Obyvatelstvo se naopak předzásobilo hodnotami bankovek nepodléhajících okolkování a uložilo své hotovosti na bankovní účty, čímž několik dnů před oddělením měny pokleslo množství peněz v oběhu o více než polovinu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013.



Pražské groše Jiřího z Poděbrad (1458–1471) Rekapitulace současného stavu publikovaných znalostí o typologii těchto raže
Typologii grošů Jiřího z Poděbrad publikovala již v roce 1973 Jarmila Hásková.

Přestože je vědecký přínos jejího typologického řazení nezpochybnitelný, obtíže spojené s používáním této práce jsou veřejně známým numismatickým tajemstvím a negativně se promítají do řady odborných studií. Nyní, po 40 letech od vydání původní typologie, předkládáme čtenářům M&B opravenou a aktualizovanou verzi této práce jako podnět k další diskusi, jež by měla být poslední zatěžkávací zkouškou nově připraveného řazení pražských grošů Jiřího z Poděbrad, jaké je v současné době k dispozici např. pro groše Karla IV. či Václava IV.

Se smrtí Václava IV. a s počátkem husitských válek ustává do té doby masivní ražba pražských grošů. Vzhledem k různorodosti názorů není dosud zřejmé, kdy byly groše se jménem tohoto panovníka raženy naposledy a není ani znám původ tzv. atypických grošů Václava IV. Probíhala-li ražba pražských grošů i po smrti Václava IV., pak již ve velmi omezené míře a potřebu hrubé mince nemohla saturovat ani zdaleka. Následující období je ve znamení nejen husitských nepokojů, ale s tím i logicky spojených nepříznivých ekonomických dopadů. K ozdravení a postupné stabilizaci situace dochází až v průběhu vlády Jiřího z Poděbrad (1458-1471). Za své vlády se Jiří z Poděbrad pokouší několikrát o dílčí měnové reformy [1], ale teprve nový mincovní řád vydaný 5. června 1469 představuje důkladnou reformu české měny. Po téměř půl století přichází na scénu opět pražský groš, ražený dle předhusitských metrologických parametrů [2]. Bohužel se tak děje až na sklonku vlády Jiřího z Poděbrad a tak i přes masivní produkci těchto ražeb je jejich množství poměrně malé, neboť ražba grošů s titulaturou GEORGIVS PRIMVS trvala zřejmě jen necelé dva roky.
Poměrně krátké období ražby pražských grošů Jiřího z Poděbrad se promítá i do vzhledu těchto ražeb. Při jejich prozkoumání lze konstatovat, že v průběhu ražby nedocházelo k žádným zásadním proměnám v zobrazení lva, nalézt lze jen nepatrné odlišnosti v kresbě koruny, na něž upozornila Nohejlová-Prátová [3]. Stejně tak se zásadně nemění písmo použité v opisech, vyskytují se jen drobné odchylky některých znaků. Z tohoto důvodu při zpracování typologie vymezuje Hásková, autorka doposud používané typologie, pouze jediný typ (typ I.), který dále člení na jednotlivé varianty dle kresby koruny a znamének použitých v oblasti kolem ocasu lva [4]. Později se o doplnění této typologie zasloužil Šafář, který doplňuje dvě podvarianty k variantě c [5]. Přes nesporný přínos zavedené typologie Háskové je však nutné konstatovat, že sama autorka s odstupem času vnáší do své typologie zmatek přiřazením konkrétních ražeb podvariantám, které neodpovídají vyobrazení v její typologii [6]. Jedná se především o kresbu písmene S ve slově GROSSI na reversu mince. V numismatické komunitě jsou tyto nesrovnalosti v obecném povědomí. Poukazuje na ně např. Brádle při popisu dvanácti pražských grošů Jiřího z Poděbrad [7] nebo Chvojka, určující pražské groše v táborském nálezu dle stejného typologického rozboru Háskové [8]. Snahy o určování dle původní typologie končí obvykle nezdarem, v lepším případě označením zkoumané mince jako tzv. křížená ražba, zatímco jednotlivé varianty zaznamenané v typologické tabulce se prakticky neobjevují.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika