Eliška Přemyslovna - 725. výročí narození stříbro proof


Náhled Averzní strany - Eliška Přemyslovna - 725. výročí narození stříbro proof Náhled Reverzní strany - Eliška Přemyslovna - 725. výročí narození stříbro proof

Stříbrná pamětní medaile 1 Oz
Autor: Lenka Nebeská, DiS.
Rytec: Tomáš Lamač
Ražba: Pražská mincovna

průměr: 37 mm
hmotnost: 31,1 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana hladká, číslovaná
limit provedení proof: 326 ks
limit provedení patina: 117 ks
emise: leden 2017




Eliška Přemyslovna, 725. výročí narození stříbro

Eliška Přemyslovna, 725. výročí narození - stříbro Eliška Přemyslovna, 725. výročí narození - stříbro

Stříbrný pamětní medailon 1 Oz cyklu Kalendárium 2017
autor: Lenka Nebeská, DiS.
rytec: Tomáš Lamač
ražba: Pražská mincovna a.s. 
certifikát: Státní tiskárna cenin s.p. 

průměr: 37 mm
hmotnost: 31,1 g
síla: 2 mm
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká, číslovaná
náklad provedení proof: 326 ks
náklad provedení patina: 117 ks
emise: leden 2017




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Další medaile:
- Eliška Přemyslovna, 725. výročí narození - zlato


Eliška Přemyslovna ( 20 . 1 . 1292 – 28 . 9 . 1330) - česká královna (poslední Přemyslovec na českém trůně), první manželka Jana Lucemburského, matka Karla IV.

Narodila se v Praze jako páté dítě českého a polského krále Václava II. a Guty Habsburské. Matku ztratila již v pěti letech. Macechou se jí v roce 1303 stala pouze o šest let starší Eliška Rejčka, s jejímž příchodem se Přemyslovna nikdy nesmířila. V roce 1305 přišla o milovaného otce, následující rok o bratra Václava III. Načas odešla do kláštera sv. Jiří na Pražském hradě.

Poté co si uvědomila slabost krále Jindřicha Korutanského, spojila se se šlechtickou opozicí. Ta v červnu 1310 rozhodla, že Eliška svou ruku nabídne Janu Lucemburskému. Po krátkém zaváhání souhlasila a vydala na cestu do Špýru, kde se 1.9.1310 za Jana provdala. Manželé pak zamířili do Čech, Jan obsadil Prahu, přičemž mu Eliška dopomohla k vítězství nad Jindřichem Korutanským. A tak v roce 1310 nastoupili Lucemburkové na český trůn.

7.2.1311 byli Eliška a Jan korunováni českou královnou a králem. Poté Jan odjel do Lucemburska a Čechy nechal pod vládou šlechty a správou Elišky, která se snažila o zachování přemyslovského odkazu. Vedla dlouhý mocenský zápas se svými příbuznými. Situaci mezi Eliškou Přemyslovnou a královnou vdovou Rejčkou vcelku výstižně charakterizuje pojem „válka královen, “ která probíhala v letech 1315 - 1316. I spory mezi šlechtou a králem, postupně přerostly v otevřenou válku mezi ní a králem. Tyto spory vyřešila v dubnu 1318 domažlická dohoda, s tou však Eliška nesouhlasila.

S Janovým způsobem života, kdy se věnoval spíše hrám a zábavám, Eliška otevřeně nesouhlasila a to přispělo k pomluvám, že chce Jana nechat odstranit. V lednu 1319 uprchla nespokojená Eliška na hrad Loket, Jan za ní přitáhl s vojskem a rozhodl se spiknutí proti němu odhalit. Nakonec povolil Elišce volný odchod, ale odebral jí syna Václava/Karla IV. Ten již svou matku více nespatřil. Vztahy Elišky a Jana byly velmi proměnlivé. Za dvanáct a půl roku se jim narodilo celkem 7 dětí. Po krátkém smíření manželů v roce 1321 a narození syna Jana Jindřicha (1322), vyšla najevo králova nevěra. Proto Eliška, již znovu těhotná, prchla do Landshutu. Eliška se k Janovi vrátila na jaře 1325, protože jí přestal poskytovat peníze. Jejich manželství bylo již pouze formální. Eliška dožila v ústraní, odloučena od většiny dětí, které žily na různých panovnických dvorech. K osamělosti se navíc připojila i finanční nouze.

Poslední Přemyslovna, královna hrdé povahy se pokoušela i o svatořečení pratety Anežky České. Pokračovala ve výstavbě chrámu Nanebevzetí Panny Marie na Zbraslavi, s jehož výstavbou započal její otec.

Eliška Přemyslovna zemřela na tuberkulózu 28.9.1330 na Vyšehradě v domě Jana Volka. 1. října 1330 byla pohřbena ve zbraslavském klášteře vedle svého otce Václava II. Král Jan se jejího pohřbu nezúčastnil.

RAŽEBNÍ PROTOKOL
Autorské odražky nebyly vydány.
Ražební odražky:
Raritní provedení: není evidováno


POZNÁMKA
Medailon není zobrazen ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medailonu je dodáván certifikát potvrzující jeho parametry.
Do prodejní ceny se nyní promítá pohyb cen na trhu drahých kovů.
Averz (lícní strana):


Reverz (rubová strana):



DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- Pražská mincovna > Kalendárium 2017 stříbro

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM3073 ... - 725. výročí narození stříbro proof - 24 hodin
kód: CRM3072 ... - 725. výročí narození stříbro patina - 24 hodin

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM3073 nákupem získáte +54,00 ZM
kód: CRM3072 nákupem získáte +54,00 ZM



NÁKUP BEZ REGISTRACE
Nejste sběratel? Objednejte si rychle a pohodlně i bez registrace. Je to snadné. CRM3073 - Eliška Přemyslovna - 725. výročí narození stříbro proof Vám doručíme dobírkou České pošty. (poštovné, dobírkovné a pojištění v ČR ve výši 150 Kč).

Počet:

cena 1790 Kč/1 ks včetně DPH *

Jméno:

!

Adresa:

!

Město:

!

PSČ:

!

Telefon:

!

E-mail adresa:

!


* Cena je včetně DPH. Koupí se nezavazujete k dalším odběrům.

Chcete mít na obrazovce víc informací o tomto produktu? OTOČTE VÁŠ MOBIL!

Na širší obrazovce víc uvidíte...


ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Korunová bankovka
Papírové peníze nemají tak dlouhou historii jako mince. Připomeňme si jen, kdy se na našem území začalo platit papírovými penězi – bylo to od roku 1762, tedy před 250 lety.

Samozřejmě to nebyly úplně první papírové peníze na světě, ty se objevily v Číně údajně ve 12. století a jejich existenci dovezl do Evropy mořeplavec Marco Polo. Zatímco mince se používaly od 7. století před naším letopočtem. Od počátku historie našich papírových platidel se tiskly hodnoty 1 (zlatý nebo koruna).

Když se řekne jednokorunová bankovka, tak je to v dnešní době už prakticky nepředstavitelné spojení. Tím spíše, když jsme svědky rušení haléřových mincí (také platily 1 haléřové mince), rušení 20 korunových a dokonce 50 korunových bankovek.
Ještě je třeba říci, že z formálního hlediska existovaly bankovky a státovky. V praktickém životě si tohoto rozdílu v názvu většinou nikdo nevšiml, ale přeci jen je zde jakýsi rozdíl. Mnemotechnickou pomůckou je to, že bankovku vydává emisní (cedulová) banka, státovku vydává stát (ministerstvo financí apod.). Na bankovce je tedy podepsán guvernér, pokladník či obecně někdo z centrální banky, na státovce je podepsán ministr financí.
Při popisu papírových platidel bude dále použit vždy správný název bankovka/státovka, ale v běžném textu si dovolím používat slovo bankovka pro oba významy.
V historii Československa ale i dalších období jsme platili celou škálou hodnot, většinou od jednokorunových bankovek až po 5000 koruny. Například první československá emise (mimochodem státovek) s datem 15. 4. 1919 byla tištěna v celé řadě tiskáren, různými tiskovými technikami a také na různé úrovni. Škála nominálů byla 1 Kč, 5, 10, 20, 50, 100, 500, 1000 a 5000 Kč. Větší rozptyl hodnot v naší historii již možný nebyl a není.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.



Tajná mincovna? Razily se v Přísečnici groše krále Jana?
O pravděpodobně nejstarším dolování a zpracování železných rud v českém Krušnohoří přinesly důležité poznatky archeologické nálezy.

V blízkosti Kadaně ležící na úpatí Krušných hor na levém břehu Ohře se totiž podařilo odkrýt sídliště z ranně románského období. Kromě 33 neporušených tavících pecí na železnou rudu tam byly překvapivě nalezeny rovněž zbytky rudy, které pocházely jednoznačně z jediné až k povrchu země sahající rudné žíly Přísečnice.

Z české části Krušných hor kromě Přísečnicka je nejstarší zmínka o dolech na stříbro z roku 1333 u Hory Sv. Kateřiny. Roku 1340 byly také otevřeny doly na stříbro, cín a olovo u Jindřichovic v Krušných horách. Roku 1350 udělil král Karel IV. horní svobody Hroznětínu na Karlovarsku a roku 1352 je také doloženo dolování olověných a stříbrných rud u Štampachu na Sokolovsku.
V klášterní kronice města Rems v Sasku z roku 1143 se píše o přísečnickém pásu ležícím v lesních pohořích Kremsiger1 (mezi bývalou Přísečnicí a Černým Potokem – dříve Pleyl) a pohořím Kreuziger (mezi Vejprty a Černým Potokem) na tzv. české cestě – semita Bohemica.
Využívání a zpracování nerostného bohatství Krušnohoří potvrzuje i Lipská kronika, která uvádí, že Slované z Přísečnicka k nim již v 10–11. století dodávali například ceněné železné srpy.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika