40 dukát Jana Lucemburského


Náhled Averzní strany - 40 dukát Jana Lucemburského Náhled Reverzní strany - 40 dukát Jana Lucemburského

Zlatá pamětní medaile
Autor: akademický malíř Karel Zeman
Rytec: Lubomír Lietava

průměr: 50 mm
hmotnost: 139,5 g
ryzost: 999,9/1000 Au
hrana: hladká, číslovaná
limit: 100 ks

provedení: standard




40 dukát Jana Lucemburského

40 dukát Jana Lucemburského40 dukát Jana Lucemburského

Zlatá pamětní medaile
Autor akademický malíř Karel Zeman
Rytec Lubomír Lietava

průměr: 50 mm
hmotnost: 139,5 g
ryzost: 999,9/1000 Au
hrana: hladká, číslovaná
limit: 100 ks

provedení: standard
emise: červenec 2007




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Doporučujeme :
-
100 dukát Karla IV.
- Co je to žádanka mincí?

Jan Lucemburský (10. 8. 1296 - 26. 8. 1346) - český král, markrabě moravský a lucemburský hrabě. Otec krále Karla IV. Za jeho vlády došlo k rozšíření území Českého království.

Budoucí český král Jan se narodil v Lucemburku, jako jediný syn lucemburského hraběte a krále římského Jindřicha VII.

V dětství byl poslán ke francouzskému dvoru, kde se mu dostalo vybraného vychování. Nabídka na český trůn přišla v době, kdy byl Janův otec korunován německým králem. Jeho manželkou se stala Eliška z rodu Přemyslovců, s níž Jan jako čtrnáctiletý uzavřel sňatek 1. září 1310. Oba pak byli korunováni 7. února roku následujícího.

Do nového prostředí král Jan ovšem nezapadl dobře a daleko k ideálu měl i jeho vztah s Eliškou. Sebevědomá česká šlechta neměla zájem o silného panovníka a snažila se omezit jeho pravomoci, což se jí i částečně podařilo. Nekončící spory vygradovaly až v otevřené povstání proti králi, které pomáhal urovnat římský král Ludvík Bavor. V roce 1319 vypověděl panovníkovi poslušnost pražský patriciát. Na stranu Lucemburkových odpůrců se postavila i Eliška, která by na trůně nejraději viděla jejich druhorozeného syna Václava.

Král se po nezvládnutém panování v Čechách a krachu manželství, stále více angažoval v zahraniční. Sám byl odvážným bojovníkem, měl slabost pro rytířské turnaje a ochotně se zapojoval do různých evropských konfliktů. Doma si sice vysloužil přezdívku "král cizinec", českému státu však jako jeho reprezentant vydobyl značnou prestiž a také rozšířil území království o Chebsko, část Lužice a Slezsko. Na druhou stranu však zemi zatěžoval daněmi, aby své často dobrodružné aktivity měl z čeho financovat. Čtyři roky po smrti královny Elišky se oženil s Beatricí Bourbonskou (1334), která byla o téměř pětadvacet let mladší. Jan Lucemburský trpěl oční chorobou, v jejímž důsledku nakonec zcela přišel o zrak. V roce 1341 předal vládu svému synovi Karlu IV. I s ním později odjel do Francie, aby se zúčastnil boje proti Angličanům. Vojska se roku 1346 střetla u Kresčaku. Když Jan poznal, že bitva je prohraná, nechal násilím Karla odvést do bezpečí. Sám, ač slepý se v doprovodu svých rytířů vrhnul do střetu, v němž nalezl smrt. Jeho tělo je uloženo v katedrále Panny Marie v Lucemburku.



40 dukát Jana Lucemburského
40 dukát Jana Lucemburského
v luxusní dárkové etui

40 dukát Jana Lucemburského
40 dukát Jana Lucemburského
40 dukát Jana Lucemburského
návrh medaile

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry.
Údaje mohou být až do vydání ze strany České Mincovny upraveny.
Nyní jsou pouze předběžné a mají informativní charakter. 

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Mimořádné ražby

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM91 dukát Jana Lucemburského - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM91 nákupem získáte +875,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Naše nejvzácnější bankovky
Za více než 250 let se na našem území vystřídalo v oběhu na několik set druhů bankovek a státovek, ale i nejrůznějších typů poukázek a nouzových platidel.

Mnohé z nich známe jen v několika exemplářích, o existenci jiných se dovídáme už jen z dobových dokumentů.

Týká se to nejen platidel před rokem 1918, ale i novějších. Typickým zástupcem je například 5 Ks 1945 série B, kde známe doposud pouze jediný exemplář nebo 5000 Kč vzor 1919. Samotnou kapitolou je poté kupříkladu 200 Kč 1993 s proužkem „Republique du Zaire“ jejíž vysoká cena není dána ani tak počtem kusů, jako spíš mediální popularitou tohoto chybotisku. V následujícím výběru se zaměříme na výběr některých nejzajímavějších bankovek po roce 1918.
5000 Kč 1919

Svatý grál mezi československými papírovými platidly, tak lze bezesporu charakterizovat legendární pětitisícikorunu vzor 1919. Státovka, jejímž emitentem byl Bankovní úřad při Ministerstvu financí (BÚMF), se tiskla ve vídeňské Druckerei für Wertpapiere. Ta zde pro lícní stranu použila upraveného motivu z Rakousko-Uherské 1000 K vzor 1902 od autorů Heinricha Leflera a Rudolfa Rösslera. Celkem se zhotovilo na 500 599 kusů, z kterých se z oběhu nevrátilo 98. Samotná státovka obíhala jen necelé dva roky mezi 7. 8. 1919 a 15. 4. 1921. V současnosti je známo 36 exemplářů, z nichž se značná část nachází ve sbírkách veřejných institucí – zejména muzeí a bankovních ústavů v České a Slovenské republice, ale také například v Japonsku, Portugalsku, Španělsku, Dánsku Nizozemí a dalších zemích. Zatím poslední objev dosud nezdokumentované 5000 Kč I. se udál před několika lety, kdy byl zjištěn prozatím jediný neperforovaný exemplář.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013



Ze světa kovových známek (16) Materiály účelových známek (1)
Jedním z problémů, které doprovází systematické studium účelových známek, je v některých případech přesné určení kovů či slitin užitých k jejich výrobě.

Jednalo až na nepatrné výjimky o ražby z obecných kovů, jejichž chemické složení, na rozdíl od soudobých mincí, nebylo většinou zaznamenáno. Stanovit kov jednoduše rentgenofluorescenční analýzou (RFA) je pro současnou malou dostupnost a nákladnost této metody pro šetření tisíců ve sbírkách rozptýlených účelových známek zatím nemyslitelné.

Kov všech starších známek s majoritním podílem mědi byl v literatuře 19. století označen za měď nebo zkratkou Æ latinského slova aes s neurčitým významem kov, měď, bronz (spěž). Nemáme tak nikdy jistotu, jde-li o měděné nebo bronzové ražby či dokonce mosaz. K podobnému dilematu dochází u známek z cínu, olova a jejich slitin a u známek z bílého kovu připomínajícího stříbro. Ničím nepodložené často nesprávné odhady sběratelů a sestavovatelů aukčních katalogů vnášejí do problematiky materiálů účelových známek pouze chaos, protože rozdílné údaje o kovech známek vzbuzují mylné domněnky o více materiálových modifikacích, i když jde zpravidla o jednu ražbu. U známek ražených ve 20. století je situace již jasnější. Nabídkové katalogy ražebny Karnet a Kyselý zmiňují k ražbě známek užívané kovy, žižkovská firma razila z mědi, mosazi, poniklovaného zinku a hliníku. Uveďme, jaké kovy a slitiny se používaly při výrobě našich účelových známek.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika