Biatec - 1 dukát Au Proof


Náhled Averzní strany - Biatec - 1 dukát Au Proof Náhled Reverzní strany - Biatec - 1 dukát Au Proof

Zlatá replika hexadrachmy bratislavského typu ve formátu 1 dukátu
Autor: MgA. Miroslav Schovanec, DiS.
Rytec: Martina Štenglová, DiS.
Ražba: Pražská mincovna a.s.

průměr: 20 mm
hmotnost: 3.49 g
ryzost: 986/1000 Au
hrana: hladká
limit proof: 500 ks
limit b.k.: 500 ks
emise: říjen 2013




Biatec - 1 dukát Au

Biatec Ag Biatec Ag

Zlatá replika hexadrachmy bratislavského typu ve formátu 1 dukátu
autor: MgA. Miroslav Schovanec, DiS.
rytec: Martina Štenglová, DiS.
ražba: Pražská mincovna a.s. 
certifikát: Státní tiskárna cenin s.p. 

průměr: 20 mm
hmotnost: 3,49 g
ryzost: 986/1000 Au
hrana: hladká
limit proof: 500 ks
limit b.k      : 500 ks
emise: říjen 2013




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Další varianty:
-
Biatec - 1 Dukát
- Biatec - 2 Dukát
- Biatec - 5 Dukát
- Biatec - 10 Dukát

- Biatec - 1 Dukát Ag
- Biatec - 2 Dukát Ag
- Biatec - 5 Dukát Ag
- Biatec - 10 Dukát Ag

Biatec 

Biatec – stříbrné keltské mince ražené kolem poloviny prvního století před naším letopočtem v oblasti dnešní Bratislavy. Název dostaly podle latinského nápisu BIATEC uvedeného v mincovním poli. Podle rozšířeného předpokladu se jednalo o jméno vladaře, či válečníka, keltského kmene Bójů, který se právě na území dnešní Bratislavy usídlil. Mince jsou známé také jako hexadrachny bratislavského typu, díky podobě s řeckými předlohami.

První zaznamenaná zpráva o nálezu mincí biatec v Bratislavě (tehdejším Prešpurku) pochází z roku 1776. Objevily se například v místě dnešních ulic Československá, Michalská, Jesenského nebo v části Petržalka. Množství těchto mincí má původ v pokladu, který byl v roce 2009 objeven při rekonstrukci bratislavského hradu.

Více než sto dvacet mincí pochází z nedalekých Jarovců.

Mimo území hlavního města Slovenska byly biatecy dále nalezeny v Trnavě, v Pezinku, Malackách, ve Stupavě, Vajnorech, či například v Senci nebo na Děvíně. Řada mincí biatec pochází také z lokalit na rakouském území.

Kromě nápisu BIATEC se na mincích objevovaly i jiné nápisy psané latinkou, jako například COBROVOMARVS, IANTVMARVS, COVNVS, BVSV, BVSVNARVS nebo MACIVS. Jedná se o nejstarší užití písma na Slovensku.

Někteří slovenští historici keltský původ mince biatec zpochybňují.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry.
Do prodejní ceny se nyní promítá pohyb cen na trhu drahých kovů.
Emitent si vyhrazuje právo upravit cenu, náklad a technické parametry medaile. 


Biatec 
Biatec



Biatec 

Kamenná hlava keltského heroa ze svatyně v Mšeckých Žehrovicích



Biatec - keltská mince 

Keltský štít
Britské muzeum




DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- Pražská mincovna > Repliky mincí

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM1483 - 1 dukát Au Proof - 24 hodin
kód: CRM1484 - 1 dukát Au b.k. - 24 hodin

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM1483 nákupem získáte +195,00 ZM
kód: CRM1484 nákupem získáte +188,00 ZM



NÁKUP BEZ REGISTRACE
Nejste sběratel? Objednejte si rychle a pohodlně i bez registrace. Je to snadné. CRM1483 - Biatec - 1 dukát Au Proof Vám doručíme dobírkou České pošty. (poštovné, dobírkovné a pojištění v ČR ve výši 150 Kč).

Počet:

cena 6900 Kč/1 ks včetně DPH *

Jméno:

!

Adresa:

!

Město:

!

PSČ:

!

Telefon:

!

E-mail adresa:

!


* Cena je včetně DPH. Koupí se nezavazujete k dalším odběrům.

Chcete mít na obrazovce víc informací o tomto produktu? OTOČTE VÁŠ MOBIL!

Na širší obrazovce víc uvidíte...


ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Ve stínu otce vlasti Čeští Lucemburkové na litých a ražených medailích
Ze všech panovnických dynastií formujících české dějiny, vydali jen Lucemburkové osobnost, která spolehlivě zastínila všechny ostatní.

Ke Karlu IV. vzhlížely už generace obrozenců. Jeho vysoká prestiž přetrvala až do současnosti a tak se uplatňuje třeba i v dnešních soutěžích popularity historických osobností. Právě proto by mohlo být zajímavé podívat se na jeho příbuzné, kteří stojí na méně osvětlených místech.

Když smrtí Václava III. roku 1306 skončila v Českém království sága Přemyslovců, vystřídala je cizí dynastie, Lucemburkové. Sňatkem Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského se oba rody příbuzensky propojily. Jejich střídání tak proběhlo organicky a vcelku pokojně, když uvážíme, jaká krveprolití v takových situacích často nastávají. První Lucemburk na českém trůnu se z nevýrazného mladíka časem profiloval jako postava evropského formátu. Jan Lucemburský, ve své vlasti dnes známý jako Jan Slepý, má u nás několik zjednodušujících charakteristik. Podle osobního založení je možné jej vnímat jako vychytralého diplomata, lehkomyslného marnotratníka, nebo jako dobový prototyp rytíře. Když přehlížím své četné realizace, které jsem mu věnoval, je jasné, že jsem preferoval posledně uvedenou charakteristiku. Výjimkou není ani litý medailon s portrétem, který jsem v osmdesátých letech dělal jako model pro ražbu, o níž tehdy ovšem nebyl zájem. Druhá strana je věnována Janovu mládí na lucemburském hradě Bock. Také mé další lité práce, Janovi zasvěcené, se točí kolem jeho rytířských cest po Evropě a smrti v bitvě u Crécy. Kulatému výročí této bitvy je věnovaná ražba z roku 1996. Motiv z Janovy pečeti se ještě podařilo v devadesátých letech uplatnit na jedné medaili Armády ČR, kam jako součást našich nejlepších vojenských tradic určitě patří.
Dolnobavorská vévodkyně Markéta Lucemburská, jejíž medaili mi letos zadala Pražská mincovna, patří k Janovým dětem. Sourozenci slavného Karla IV. (křtěného jako Václav), měli také dramatické osudy a Markéta to svým životem naplňuje. Když zemřel její manžel roku 1339, upadla do nemilosti císaře Ludvíka, nepřítele Lucemburků, který jí pak v Bavorsku znepříjemňoval život, jak mohl. Nakonec se vrátila do Prahy. Přípravy na další dynastický sňatek s polským králem už Markéta Lucemburská nepřežila a zemřela jen dva roky po svém manželovi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013



Anomálie na pražských groších Karla IV. (3) Písmo a chyby v opisech na pražských groších Karla IV.
Pražské groše lze časově třídit i podle typu a charakteru písma. Chce to však jistou míru zkušenosti.

V ustálené kresbě gotické majuskule je totiž daleko obtížnější postřehnout jeho individuální rozdíly než u ostatních prvků mincovního obrazu. U Karlových grošů, na rozdíl od grošů Václava II. a Jana Lucemburského, je situace ztížena tím, že oboustranně dobře čitelné ražby jsou poměrně vzácné.

Tuto problematiku již v minulosti správně zhodnotil Karel Chaura, když napsal: „Smolík při popisu grošů neudává velikost a praví, že groše Karla IV. jsou většinou špatně zachovalé, což dlužno opraviti v tom smyslu, že jsou špatně ražené. Nejasnost rázu byla zaviněna jednak tenkým střížkem, hlavně však rychlou a nedbalou prací mincířů (pregéřů) a nikoli špatnou zachovalostí, kterou by způsobovalo opotřebování povrchu mince dlouhým oběhem, čímž by poklesla i váha grošů.“

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika