UPOZORNĚNÍ: Upozorňuje zákazníky že od 13.1.2018 není možno hradit transakce nákupu investičních kovů platební kartou z důvodu účinnosti zákona č.370/2017 Sb. o platebním styku. Děkujeme za pochopení.

Biatec - 1 dukát Ag Proof


Náhled Averzní strany - Biatec - 1 dukát Ag Proof Náhled Reverzní strany - Biatec - 1 dukát Ag Proof

Stříbrná replika hexadrachmy bratislavského typu ve formátu 1 dukátu
Autor: MgA. Miroslav Schovanec, DiS.
Rytec: Martina Štenglová, DiS.
Ražba: Pražská mincovna, a.s.

průměr: 20 mm
hmotnost: 4 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká
limit proof: 5000 ks
limit b.k.: 5000 ks
limit patina: 5000 ks
emise: říjen 2013




Biatec - 1 dukát Ag

Biatec Ag Biatec Ag

SPECIFIKACE

Stříbrná replika hexadrachmy bratislavského typu ve formátu 1 dukátu
autor: MgA. Miroslav Schovanec, DiS.
rytec: Martina Štenglová, DiS.
ražba: Pražská mincovna a.s. 
certifikát: Státní tiskárna cenin s.p. 

průměr: 20 mm
hmotnost: 4 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká
limit proof: 5000 ks
limit b.k      : 5000 ks
limit patina: 5000 ks
emise: říjen 2013




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Další varianty:
-
Biatec - 1 Dukát
- Biatec - 2 Dukát
- Biatec - 5 Dukát
- Biatec - 10 Dukát

- Biatec - 1 Dukát Ag
- Biatec - 2 Dukát Ag
- Biatec - 5 Dukát Ag
- Biatec - 10 Dukát Ag

Biatec 

Biatec – stříbrné keltské mince ražené kolem poloviny prvního století před naším letopočtem v oblasti dnešní Bratislavy. Název dostaly podle latinského nápisu BIATEC uvedeného v mincovním poli. Podle rozšířeného předpokladu se jednalo o jméno vladaře, či válečníka, keltského kmene Bójů, který se právě na území dnešní Bratislavy usídlil. Mince jsou známé také jako hexadrachny bratislavského typu, díky podobě s řeckými předlohami.

První zaznamenaná zpráva o nálezu mincí biatec v Bratislavě (tehdejším Prešpurku) pochází z roku 1776. Objevily se například v místě dnešních ulic Československá, Michalská, Jesenského nebo v části Petržalka. Množství těchto mincí má původ v pokladu, který byl v roce 2009 objeven při rekonstrukci bratislavského hradu.

Více než sto dvacet mincí pochází z nedalekých Jarovců.

Mimo území hlavního města Slovenska byly biatecy dále nalezeny v Trnavě, v Pezinku, Malackách, ve Stupavě, Vajnorech, či například v Senci nebo na Děvíně. Řada mincí biatec pochází také z lokalit na rakouském území.

Kromě nápisu BIATEC se na mincích objevovaly i jiné nápisy psané latinkou, jako například COBROVOMARVS, IANTVMARVS, COVNVS, BVSV, BVSVNARVS nebo MACIVS. Jedná se o nejstarší užití písma na Slovensku.

Někteří slovenští historici keltský původ mince biatec zpochybňují.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry.
Do prodejní ceny se nyní promítá pohyb cen na trhu drahých kovů.
Emitent si vyhrazuje právo upravit cenu, náklad a technické parametry medaile. 


Biatec 
Biatec



Biatec 

Kamenná hlava keltského heroa ze svatyně v Mšeckých Žehrovicích



Biatec - keltská mince 

Keltský štít
Britské muzeum




DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- Pražská mincovna > Repliky mincí

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM1471 - 1 dukát Ag Proof - 24 hodin
kód: CRM1472 - 1 dukát Ag b.k. - 24 hodin
kód: CRM1473 - 1 dukát Ag patina - 24 hodin

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM1471 nákupem získáte +15,00 ZM
kód: CRM1472 nákupem získáte +12,00 ZM
kód: CRM1473 nákupem získáte +15,00 ZM



NÁKUP BEZ REGISTRACE
Nejste sběratel? Objednejte si rychle a pohodlně i bez registrace. Je to snadné. CRM1471 - Biatec - 1 dukát Ag Proof Vám doručíme dobírkou České pošty. (poštovné, dobírkovné a pojištění v ČR ve výši 150 Kč).

Počet:

cena 485 Kč/1 ks včetně DPH *

Jméno:

!

Adresa:

!

Město:

!

PSČ:

!

Telefon:

!

E-mail adresa:

!


* Cena je včetně DPH. Koupí se nezavazujete k dalším odběrům.

Chcete mít na obrazovce víc informací o tomto produktu? OTOČTE VÁŠ MOBIL!

Na širší obrazovce víc uvidíte...


ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Pražské groše Jiřího z Poděbrad (1458–1471) Rekapitulace současného stavu publikovaných znalostí o typologii těchto raže
Typologii grošů Jiřího z Poděbrad publikovala již v roce 1973 Jarmila Hásková.

Přestože je vědecký přínos jejího typologického řazení nezpochybnitelný, obtíže spojené s používáním této práce jsou veřejně známým numismatickým tajemstvím a negativně se promítají do řady odborných studií. Nyní, po 40 letech od vydání původní typologie, předkládáme čtenářům M&B opravenou a aktualizovanou verzi této práce jako podnět k další diskusi, jež by měla být poslední zatěžkávací zkouškou nově připraveného řazení pražských grošů Jiřího z Poděbrad, jaké je v současné době k dispozici např. pro groše Karla IV. či Václava IV.

Se smrtí Václava IV. a s počátkem husitských válek ustává do té doby masivní ražba pražských grošů. Vzhledem k různorodosti názorů není dosud zřejmé, kdy byly groše se jménem tohoto panovníka raženy naposledy a není ani znám původ tzv. atypických grošů Václava IV. Probíhala-li ražba pražských grošů i po smrti Václava IV., pak již ve velmi omezené míře a potřebu hrubé mince nemohla saturovat ani zdaleka. Následující období je ve znamení nejen husitských nepokojů, ale s tím i logicky spojených nepříznivých ekonomických dopadů. K ozdravení a postupné stabilizaci situace dochází až v průběhu vlády Jiřího z Poděbrad (1458-1471). Za své vlády se Jiří z Poděbrad pokouší několikrát o dílčí měnové reformy [1], ale teprve nový mincovní řád vydaný 5. června 1469 představuje důkladnou reformu české měny. Po téměř půl století přichází na scénu opět pražský groš, ražený dle předhusitských metrologických parametrů [2]. Bohužel se tak děje až na sklonku vlády Jiřího z Poděbrad a tak i přes masivní produkci těchto ražeb je jejich množství poměrně malé, neboť ražba grošů s titulaturou GEORGIVS PRIMVS trvala zřejmě jen necelé dva roky.
Poměrně krátké období ražby pražských grošů Jiřího z Poděbrad se promítá i do vzhledu těchto ražeb. Při jejich prozkoumání lze konstatovat, že v průběhu ražby nedocházelo k žádným zásadním proměnám v zobrazení lva, nalézt lze jen nepatrné odlišnosti v kresbě koruny, na něž upozornila Nohejlová-Prátová [3]. Stejně tak se zásadně nemění písmo použité v opisech, vyskytují se jen drobné odchylky některých znaků. Z tohoto důvodu při zpracování typologie vymezuje Hásková, autorka doposud používané typologie, pouze jediný typ (typ I.), který dále člení na jednotlivé varianty dle kresby koruny a znamének použitých v oblasti kolem ocasu lva [4]. Později se o doplnění této typologie zasloužil Šafář, který doplňuje dvě podvarianty k variantě c [5]. Přes nesporný přínos zavedené typologie Háskové je však nutné konstatovat, že sama autorka s odstupem času vnáší do své typologie zmatek přiřazením konkrétních ražeb podvariantám, které neodpovídají vyobrazení v její typologii [6]. Jedná se především o kresbu písmene S ve slově GROSSI na reversu mince. V numismatické komunitě jsou tyto nesrovnalosti v obecném povědomí. Poukazuje na ně např. Brádle při popisu dvanácti pražských grošů Jiřího z Poděbrad [7] nebo Chvojka, určující pražské groše v táborském nálezu dle stejného typologického rozboru Háskové [8]. Snahy o určování dle původní typologie končí obvykle nezdarem, v lepším případě označením zkoumané mince jako tzv. křížená ražba, zatímco jednotlivé varianty zaznamenané v typologické tabulce se prakticky neobjevují.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013



Povyražení s pokušitelem Od antiky do Těšína
Výstava komiksů a replik historických mincí Petra Souška předstauje humorně pojatou historii mincí v kreslené formě propletenou pokušením.

Dějinami peněz od nejstarších dob, od prvních míncí světa přes antiku – Řecko, Kelty, Řím – až po historii mincí ražených na území českých zemí provází fiktivní postavička Pokyho. V Muzeu Těšínska můžete tuto unikátně pojatou výstavu vidět až do ledna 2014.

Před pár léty mě kastelán kroměřížského zámku Ing. Martin Krčma požádal o zhotovení komixové výstavy pro mincovnu v Kroměříži. Velmi si přál, aby komixem prováděla nějaká figurka. Součástí výstavy je moravský denár z 12. století na němž je podivná hlava a okolo opis SATANAVS – to je tedy náš našeptávač špatností, Satan, pokušitel, Pokušitel, zkráceně Poky – komixová figurka nabadájící lidi ke vzniku prvních mincí a následně k jejich šizení na ryzosti drahého kovu, hmotnosti. Dáblík posedlý mincováním...“ vysvětluje Petr Soušek, odkud se vzal nápad na takové zpracování numismatického tématu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika