Bohuslav Martinů


Náhled Averzní strany - Bohuslav Martinů Náhled Reverzní strany - Bohuslav Martinů

Pamětní medaile
Autor: Jaroslav Bejvl
Rytec: Lubomír Lietava
Ražba: Česká mincovna

průměr: 50 mm
hmotnost: 42 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká
limit: 1000 ks
emise: únor 2008




Bohuslav Martinů

Bohuslav Martinů Bohuslav Martinů SPECIFIKACE

Pamětní medaile
Autor Jaroslav Bejvl
Rytec Lubomír Lietava
Ražba: Česká mincovna

průměr: 50 mm
hmotnost: 42 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká
limit : 1000 ks
emise: únor 2008





Bohuslav Martinů (8. 12. 1890 – 28. 8. 1959) – světově známý český hudební skladatel, představitel meziválečné avantgardy.

Bohuslav Martinů se narodil ve městě Polička nedaleko Svitav. Od dětství vyrůstal v malém příbytku ve věži tamního kostela svatého Jakuba. Jeho otec totiž zastával funkci pověžného, jinak se živil jako švec. První pokusy s kompozicí Martinů učinil už ve svých deseti letech. Jeho první učitelem na housle byl poličský krejčí. V šestnácti letech pak na městské radní udělal takový dojem, že mu poskytli stipendium na konzervatoř, kam nastoupil v roce 1906. Talentovaný mladík však příliš vzorným studentem nebyl a kvůli nedbalosti musel o čtyři roky později z univerzity odejít. Až v roce 1912, po dalším soukromém studiu, složil státní zkoušku ze hry na housle. Na ty pak v Poličce několik let vyučoval.

Od roku 1915 vypomáhal u druhých houslí České filharmonie. V letech 1920 – 23 pak byl řádným členem tohoto věhlasného souboru. V roce 1922 se stal žákem Josefa Suka, ale už roku následujícího odešel do Paříže, kde získal tříměsíční stipendium. Jeho učitelem tam byl skladatel Albert Roussel. Stěžejním dílem Bohuslava Martinů v předválečném období se stala opera Julietta. Ve Francii žil skladatel až do roku 1941. Kvůli válečným událostem odjel i s manželkou Charlottou do USA.

V letech 1942 až 1946 vyučoval na Berkshire Music School, od roku 1948 působil jako profesor hudby na univerzitě v Princetonu. Teprve za Atlantikem začal komponovat symfonie, jejichž nastudování se brzy chopily tehdy významné americké orchestry.

Do Evropy se Martinů vrátil až v roce 1953. Doma byl prohlášen za nežádoucího, pobýval tedy ve Francii, Itálii a později ve Švýcarsku. Tam zpracoval velké náměty světové literatury: kantáty Epos o Gilgamešovi, Proroctví Izaiášovo, opera Řecké pašije nebo například lyrická díla Otvírání studánek či Zbojnické písně.

Skladatelův osobitý styl je jedinečnou syntézou různých hudebních vlivů, mezi nimiž později nechyběla ani lidová píseň. Celkem zkomponoval úctyhodných 387 děl, z toho bylo šest symfonií.

Bohuslav Martinů zemřel v Liestalu u Basileje, pohřben byl na pozemku svého mecenáše Paula Sachera. V roce 1979 jeho pozůstatky uložili v rodné Poličce.

 

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry. 


 

Bohuslav Martinů

Polička
rodiště Bohuslava Martinů


dílo Bohuslava Martinů
je známé po celém světě





 


DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Medaile s kulturní tematikou

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM260 Martinů - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM260 nákupem získáte +6,00 ZM






24.1.2018: Nejlepší medailér na světě je čech. Dílo vynikajícího Otakara Duška, vám představujeme v novém oddílu LIMITOVANÝCH EDICÍ.

19.1.2018: ČNB připravuje emisi nové pamětní bankovky. Informace a možnost rezervace 100 Kč Pamětní bankova Alois Rašín. Jde o první pamětní bankovku ČNB vůbec.

18.1.2018: ČNB doplnila doplnila emisní plán roku 2019 o třetí bimetalovou minci 2000 Kč Zavedení československé koruny. Máte ji rezervovanou? Konec objednávkového období se blíží.

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Úryvky z publikovaných článků:

Světové investiční mince (6) Panda
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.

Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, se přeneseme až na dálný východ.

Stále větší popularitu ve světě investic získává investiční mince s vyobrazením pandy velké, kterou razí Čínská státní mincovna. V uncovém provedení (31,1 g) má dnes nominální hodnotu 500 jüanů, dříve to bylo 100 jüanů. Na rozdíl od většiny jiných investičních mincí je Panda zajímavá i pro sběratele, mincovna totiž každoročně mění její rubovou stranu, takže variací neustále přibývá. Žádanější jsou především exempláře starších ročníků.
Jako výchozí surovina pro ražbu je užito čtyřiadvacetikarátové zlato, mince tedy neobsahuje žádné další příměsi, které by měnily její fyzikální vlastnosti. V čistotě 999/1000 se Panda poprvé objevila v roce 1982.
Mince je na trhu k dostání v pěti velikostech: kromě jedné unce to jsou polovina, čtvrtina, desetina a dvacetina trojské unce. V nabídce prodejců bývají tyto mince k dispozici i jako kompletní sada zabalená v reprezentativní etui.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.



Jeruzalém ze zlata Řada investičních mincí s památkami Jeruzaléma
Jeruzalém byl hlavním městem starověkého Izraelského království za panování králů Davida a Šalomouna

(10. stol. př.n.l.) a po jeho rozpadu, roku 931 př.n.l., se stal hlavním městem Judského království, v němž až do roku 586 př.n.l. kralovali panovníci Davidovy dynastie.

Tehdy byl Jeruzalém dobyt vojsky babylónského krále Nebúkadnesara II. a Šalomounův chrám, jenž představoval náboženské, kultovní a kulturní centrum židovského národa, byl zničen. Judsko s Jeruzalémem připadlo Babylónii a velká část Židů byla odvedena do babylónského zajetí. Když Peršané roku 539 př. n. l. porazili Babylóňany a Judsko se stalo perskou provincií, tak se souhlasem krále Kýra II. začal postupný návrat Židů do Jeruzaléma a jeho okolí. Jeruzalém se opět stal hlavním městem autonomní perské provincie Jehud a roku 515 př. n. l. tam byl zasvěcen druhý Chrám, který existoval až do konce prvního protiřímského povstání, kdy jej roku 70 n. l. zničil Titus. Jeruzalém byl hlavním městem Judska za vlády Alexandra Velikého (332–323 př. n. l.) a jeho nástupců a zůstal jím i po dobytí samostatnosti panovníky z dynastie Hasmonejců v letech 142–37 př. n. l. Za vlády kontroverzního judského krále Heroda I. Velikého (37–4 př. n. l.) bylo v Jeruzalémě postaveno velké množství nádherných staveb a velkolepě přestavěn Chrám. Jeruzalém zůstal po Herodově smrti hlavním městem římské provincie Judaea až do roku 132 n. l., kdy císař Hadrianus rozhodl o jeho přebudování na římské pohanské město Aelia Capitolina, jehož dominantou byl na Chrámové hoře nově postavený chrám Jupitera Kapitolinského.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2018 Zlaté mince - Numismatika