Denár Boleslava II.


Náhled - Denár Boleslava II.

replika mince podle originálu
Autor: ak. sochař Jan Lukáš

průměr: 28 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana hladká
provedení b.k.




r. 1999 Denár Boleslava II.

replika mince podle originálu
autor ak. sochař Jan Lukáš

průměr: 28 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana hladká
provedení b.k.




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Vznik prvních českých denárů je kladen do období někdy po roce 970
nebo ještě na sklonek vlády Boleslav I. ( 935 - 972 ). Nejstarší typ je
označován jako řezenský nebo bavorsko-švábský. V dalším vývoji
mincovnictví se velmi výrazně prosazuje ethelredský neboli anglosaský 
typ, který se uplatnil v dálkovém obchodě a stal se vzorem ražby v mnoha
zemích. České denáry Boleslava II. věrně napodobují ražby anglosaského 
krále Ethelreda II.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry. 

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Repliky historických mincí

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM13 Boleslava II. - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM13 nákupem získáte +3,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Levantský tolar Chlouba každé Habešanky
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření.

Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření, a s čím se u většiny obyvatelek měst setkáváme dosud. Většina z nich má kolem hrdla, na zdobné šňůrce či vkomponované do masivního šperku alespoň jeden levantský tolar s portrétem Marie Terezie. To, co je pro nás zajímavou historickou kuriozitou, je pro ně součástí historie etiopského císařství, projevem tradičního přístupu ke zpracování a držbě stříbra a v neposlední řadě projevem sounáležitosti k vlastní rodině a její víře v ochrannou moc šperku.

Samotná obliba této mince, poprvé ražené v roce 1780, a určené pro Arábii a severovýchodní Afriku, souvisí s dvěma jejími charakteristickými znaky, které se v daném geografickém prostředí nesmírně cení. V první řadě je to velikost, dobrá ražba a ryzost, k nimž přistupuje i skutečnost, že mince má nápis na hraně a nedá se šidit okrájením, a tím druhým znakem je fenomén portrétu, který má v daném prostředí neobvyklou vypovídací hodnotu. Zobrazuje totiž profil panovnice s dobře vyvinutou hrudí, což v arabské společnosti vedlo k láskyplnému označení této mince jako „tučná paní“ a obchodníci jí začali dávat přednost před mincemi vlastních vladařů, a také byla srozumitelná všem etnikům na severovýchodě Afriky, pro které byl portrét panovnice symbolem dobře živené a plodné matky. Mimořádný efekt měla tato symbolika v chudé Etiopii, kde se jednak cenil titul panovníka – císaře, dále zpracování stříbra a v neposlední řadě i postavení matky – rodičky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013



Ze světa kovových známek (5) Výtahové známky
Provoz a údržba výtahů byly v první polovině XX. století hrazeny částečně prostřednictvím kovových známek, které tak byly svým účelem, k němuž byly vyraženy, obdobou známek k samoobslužné úhradě jízdného městské dopravy.

Provoz a údržba výtahů byly v první polovině XX. století hrazeny částečně prostřednictvím kovových známek, které tak byly svým účelem, k němuž byly vyraženy, obdobou známek k samoobslužné úhradě jízdného městské dopravy, jimž jsme věnovali článek v minulém čísle...

Známky, které prodával správce domu, nebo platné mince se vhazovaly před jízdou do mincovního automatu v kabině výtahu. Ražby z doby c. a k. rakouské monarchie zastupovaly niklový, později železný dvacetihaléř, vzor 1892 respektive 1916 o průměru 21 milimetrů. Tento parametr splňují z mně známých výtahových známek pouze dvě ražby, známka podniku na výrobu výtahů Ing. Jaroslav Moučka založeného roku 1905 (obr. 1) a známka, kterou vydalo Lidové stavební a bytové družstvo v Plzni (L. S. B. D.). (obr. 2) Známky s hodnotou 20 (haléřů) odpovídajících parametrů mi nejsou známy. Výtahové známky o větším průměru 24,5 a 25,1 mm jsou podle svého provedení nejstarší, dozajista ražené ještě za Rakouska-Uherska pro domy čp. 239-II a 977-II v Praze Novém Městě, ale žádnou určitou minci tehdejších peněžních soustav nenahrazovaly (obr. 3-4). V období první republiky i Protektorátu Čechy a Morava byly výtahové známky ekvivalentem padesátihaléřové mince, vzor 1921 či 1940. Nominální hodnota 50, ovšem bez uvedení názvu dílčí měnové jednotky, byla na některých známkách i uvedená (obr. 5). Známky z této doby měly identický průměr 22,0 mm jako obě výše uvedené mince a mohly být padesátihaléři i nahrazeny. Znamená to tedy, že všechny výtahové známky průměru kolem 22 mm vznikly nejdříve v roce 1921, kdy bylo s ražbou padesátníků započato. Po druhé světové válce se od praxe užívání výtahových známek upustilo a náklady na výtah byly zahrnuty do nájemného.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika