Doba Rudolfa II


Náhled - Doba Rudolfa II

Sada 4 pamětních medailí
Autor: ak. sochař Michal Vitanovský
Rytec: Lubomír Lietava
Ražba: Česká mincovna

průměr: 16 mm
hmotnost: 3.11 g
ryzost: 999,9/1000 Au
hrana: hladká
limit: 400 ks
emise: květen 2009




Doba Rudolfa II.

Sada 4 pamětních medailí
Autor ak. sochař Michal Vitanovský
Rytec Lubomír Lietava
Ražba: Česká mincovna

průměr: 16 mm
hmotnost: 3.11 g
ryzost: 999,9/1000 Au
hrana: hladká
limit : 400 ks
emise: květen 2009




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?



Další medaile:
- Doba Rudolfa II. - stříbro

Horoskop Rudolfa II.

Tadeáš Hájek z Hájku
latinským jménem Thaddaeus Hagecius ab Hayek či Thaddeus Nemicus (1. prosince 1525, Praha – 1. září 1600, Praha) byl český astronom, matematik a osobní lékař císaře Rudolfa II.

V letech 1548 až 1549 přednášel medicínu a astronomii ve Vídni, magistrem umění se stává roku 1551. Roku 1554 studuje v Bologni medicínu a přechází do Milána, kde poslouchá přednášky Girolama Cardana. Záhy se však vrací do Prahy. Zde přednáší na univerzitě matematiku a astronomii až do roku 1558. Později se věnoval lékařské praxi. Byl osobním lékařem císařů Maxmiliána II. a Rudolfa II. Na Hájkův popud byl do Prahy pozván Tycho Brahe, se, kterým Hájka poutalo přátelství. Hájek byl čilý ve vědecké korespondenci s předními evropskými učenci své doby.

Hájek jako první uveřejnil v tisku způsob, jak určit polohu hvězd stanovením přesné doby jejich průchodu poledníkem. Je autorem řady astronomických a lékařských spisů. Do dějin české matematiky se vepsal svojí zahajovací univerzitní přednáškou, která vyšla pod názvem De laudibus geometriae. Jedná se o první spis českého původu, který si všímá minulosti matematických věd v našich zemích. Vyměřil oblast kolem Prahy a je spoluautorem mapy z roku 1563, která se ale ztratila. Roku 1572 uveřejnil svá pozorování supernovy v souhvězdí Kasiopeja. Působil též jako překladatel do češtiny (přeložil několikasetstránkový herbář).

Jako zajímavost můžeme uvést jeho učené pojednání O pivu (De cerveceria), které vyšlo v roce 1554 a Hájek v něm dospěl k jedné z prvních teorií oxidace.

Johannes Keppler
Johannes Kepler (27. prosince 1571 Weil der Stadt – 15. listopadu 1630 Řezno) byl německý matematik, astrolog a astronom. Především ve starší české literatuře se používá i počeštěná forma jeho křestního jména (Jan Kepler). Několik let působil v Praze na dvoře císaře Rudolfa II. V Praze také formuloval dva ze tří Keplerových zákonů.

Kepler studoval na univerzitě v Tübingen, kde byl jeho učitelem astronomie Michael Mästlin (1550–1631). Studium ukončil v roce 1593. V letech 1594–1600 vyučoval na střední škole ve Štýrském Hradci. V roce 1600 přichází Kepler do Prahy. Stává se asistentem Tychona Brahe a po jeho smrti císařským matematikem a astrologem. Na Braheho podnět propočítal dráhu Marsu a po dlouhých výpočtech objevil v Praze první dva ze svých slavných Keplerových zákonů. Tyto výsledky publikoval v roce 1609 v práci Astronomia Nova. V roce 1612 odešel Kepler do Lince a později v roce 1626 do Ulmu.

V pozdějším věku se podle některých životopisců už nemohl věnovat pozorování, protože trpěl krátkozrakostí a hvězdy patrně vůbec neviděl.

Tycho de Brahe
Tycho Brahe (14. prosince 1546, Knudstrup, Dánsko – 24. října 1601, Praha), původním jménem Tyge Ottesen Brahe, někdy též Tycho de Brahe, byl význačný dánský astronom, astrolog a alchymista. Je považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy, jenž byl překonán až šedesát let po vynalezení dalekohledu.

Byl potomkem starého šlechtického rodu. Studoval filozofii a rétoriku v Kodani (1559-1562), poté práva v Lipsku. V roce 1565 zdědil značné jmění a začal se věnovat svým koníčkům – alchymii, ale především astronomii. Později pokračoval ještě ve studiu chemie Augsburgu. Roku 1571 se po smrti otce vrátil do Dánska a získal vlastní observatoř. 11. listopadu 1572 pozoroval (a popsal ve spise O nové hvězdě) výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopeja. Císařem Rudolfem II. byl na radu Tadeáše Hájka z Hájku pozván do Prahy, kde působil jako císařský astrolog u dvora. Postavil novou observatoř v Benátkách nad Jizerou, kde mu posledních několik měsíců života dělal asistenta Jan Kepler.

Tyge Brahe vytvořil originální kosmologickou teorii: podle ní je sice Země středem vesmíru, ale kolem ní obíhá jen Slunce a Měsíc. Ostatní planety obíhají kolem Slunce. Vytvořil tak jakýsi kompromis mezi geocentrickou teorií Ptolemaia a teorií heliocentrickou Mikuláše Koperníka.

Rabbi Löw
Jehuda Liva ben Becalel (1525–1609) (ve starší literatuře uváděn také jako ben Bezalel), známý též jako Jehuda Arje ben Becalel, Jehuda Löw ben Becalel (Arje (hebrejsky Lev), Löw a Liva jsou synonyma), rabbi Löw, případně hebrejským akronymem מהר"ל - MaHaRaL (Morenu Ha-Rav Liva nebo též Morenu Ha-gadol Rabi Liva, náš (velký) učitel rabbi Liva), byl židovský rabín a učenec, jenž působil jako vrchní moravský zemský rabín v Mikulově a později jako vrchní rabín v Praze za vlády Rudolfa II. Rabi Löw založil a vedl v pražském židovském ghettu talmudistickou školu (ješivu, 1573), upravil též pravidla pro spolek Chevra Kadiša (pohřební bratrstvo, založen 1564). Ačkoli v Praze strávil pouze část svého života, je zde pohřben a v židovské literatuře je vždy nazýván מהר"ל מפראג - "Pražský Maharal".

Rabi Löw byl ve své době v židovském světě znám jako velký učenec, ale rozhodně to neznamená, že by své styky omezil pouze na své židovské souvěrce. Kromě již zmíněné audience u Rudolfa II. udržoval osobní přátelské styky s Tycho de Brahem i s dalšími osbnostmi, které rudolfínská Praha přitahovala. Ve středu studia a komentářů rabiho Löwa stojí etika, které věnoval několik spisů. Zabýval se též systémem a způsobem vzdělávání. Odtud zřejmě pramení spekulace o tom, že jeho díla znal a nechal se jimi inspirovat Jan Amos Komenský.

Neodmyslitelnou součástí života Rabiho Löwa je pověst o pražském Golemovi.

 

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry. 
Do prodejní ceny se nyní promítá pohyb cen na trhu drahých kovů.


Rudolf II a jeho doba

1. Tadeáš Hájek z Hájku
2. Johannes Keppler
3. Tycho de Brahe
4. Rabbi Löw


Rudolf II. byl vášnivý mecenáš umění, alchymie a vědy. Praha se za doby jeho vlády stala sídelním městem římskoněmeckého císařství (od roku 1583) a hlavně významným centrem manýrismu – významné rudolfinské umělecké sbírky (které za třicetileté války rozebrali jako válečnou kořist Švédové).

 


doba císaře Rudolfa II.
Společný rub medailí
 

 

 

Licní strany
medailí v provedení proof


Tadeáš Hájek z Hájku
 


Johannes Keppler
 


Tycho de Brahe
 


Rabbi Löw

 

DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Sady medailí ČR

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM312 Rudolfa II - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM312 nákupem získáte +100,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Negrelliho viadukt Zlatá mince České národní banky
Česká národní banka vydala zlatou minci v nominální hodnotě 5000 Kč s vyobrazením Negrelliho viaduktu v Praze.

Pětitisícikoruna je součástí cyklu „Mosty“, který představuje technicky, architektonicky nebo historicky zajímavé mosty na českém území. V prodeji je od úterý 13. listopadu 2012.

„Negrelliho viadukt je nejdelším železničním mostem v České republice,“ uvedl člen bankovní rady ČNB Pavel Řežábek, který dohlíží na činnost sekce peněžní a platebního styku. „Tato unikátní stavba projektanta Aloise Negrelliho odolala i ničivé povodni v roce 2002,“ dodal Pavel Řežábek.

Na lícní straně zlaté pětitisícikoruny je oblouk Negrelliho viaduktu, v němž je ztvárněna kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Rubová strana zobrazuje boční pohled na tuto stavbu spojující pražské Masarykovo nádraží s nádražím Bubny. Podobu mince navrhl akademický sochař Zbyněk Fojtů, jehož rukopis nesou i zlaté pětitisícikoruny z cyklu „Mosty“ Gotický most v Písku a Renesanční most ve Stříbře.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013



Nejdražší česká zlatá mince se vydražila za 1.200.000 Kč !
Těchto mincí se dochovalo pouze 8 ks. V prosinci 2006 se tento zlatý svatováclavský dvoudukát vydražil za neuvěřitelný 1 milion 200 tisíc korun.

Je to dosud nejvyšší cena zaplacená za československou minci.

Dražba dvoudukátu o váze sedmi gramů začínala na vyvolávací ceně 200 tisíc korun. Dražbu pořádala aukční síň Meissner - Neumann a v nabídce tu bylo 627 vzácných mincí z kolekce Karla Hackenschmieda, jenž uložil svoji sbírku na přelomu let 1937 a 1938 do bankovního sejfu, ze, kterého byla vyndána až na podzim 2006. Sbírka se prakticky celá rozprodala. Jednalo se přitom o unikátní a ucelený soubor mincí. Hackenschmied pracoval jako rada na československém ministerstvu financí a sbíral jen to nejkvalitnější co tehdejší numismatický trh nabízel. Vysoký finanční výnos z prodeje takové sbírky po 69 letech přitom není ojedinělý.

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika