Florén Jana Lucemburského


Náhled Averzní strany - Florén Jana Lucemburského Náhled Reverzní strany - Florén Jana Lucemburského

replika zlaté mince
Autor: návrhu: ak. sochař Jan Lukáš
Rytec:ké úpravy: Lubomír Lietava
ražba: Česká mincovna
emise: 2006

průměr: 20 mm
hmotnost: 3,49 g
ryzost: 986/1000 Au
hrana hladká
limit: 500 ks
provedení: b.k.




Florén Jana Lucemburského

replika zlaté mince
autor návrhu: ak. sochař Jan Lukáš
rytecké úpravy: Lubomír Lietava
ražba: Česká mincovna
emise: 2006

průměr: 20 mm
hmotnost: 3,49 g
ryzost: 986/1000 Au
hrana hladká
limit : 500 ks
provedení : b.k.  




Chcete vědět, co znamenají zkratky Proof | B.k. | Patina ?




Doporučujeme:
- Půlgroš Jana Lucemburského
- České medaile

Florén Jana Lucembruského – první zlatá mince ražená ve středověku na českém území. Vzhledově se florén příliš nelišil od původní italské předlohy, vynikal vysokou kvalitou, většímu rozšíření však bránil nedostatek zlata, takže se jednalo spíše o reprezentativní platidlo.

Král Jan Lucemburský si uvědomoval, že v době, kdy se rozvíjel mezinárodní obchod, by existence vlastní zlaté mince zvýšila jeho prestiž a pomohla věčně zadlužené pokladně. Povolal proto odborníky z Florencie, kteří měli s výrobou zlatých mincí bohaté zkušenosti. V Itálii se zlaté florény razily už od roku 1252 a pomocí kupců se šířily po celé Evropě.

Ražba českých florénů započala 3. ledna 1325. Od italské předlohy s typickou heraldickou lilií na líci a postavou Jana Křtitele na rubu se lišily jen nepatrně. A to zkráceným lícním opisem, který latinsky znamená JOHANNES REX BOEMIE a malým dvouocasým lvem vedle hlavy světce.

Pro opravdu velkou ražbu ovšem v Čechách chybělo zlato, takže florén, byť byl díky vysoké ryzosti žádaný, zůstal spíše měnou reprezentativní. Mnohem většího praktického významu dosáhl florén uherský, který pocházel z Kremnice. Od českého florénu se lišil načervenalým odstínem, což bylo způsobeno příměsí mědi v kremnickém zlatě.

POZNÁMKA
Medaile není zobrazena ve skutečné velikosti. Kliknutím na obrázek se zvětší.
K medaili je dodáván certifikát potvrzující její parametry. Dodává se v dárkové,
vínově červené plastové krabičce.
 

  Medaile jako krásný dárek.
Malý dárek trvalé hodnoty - zlatá medaile. Vyberte si dárky pro každou příležitost i na této stránce.

Zlato je vhodný dárek k narození dítěte, k svatbě, k významnému životnímu jubileu. Můžete jej věnovat svým blízkým stejně jako významným obchodním partnerům. Medaile jsou atraktivním dárkem i díky naší bohaté nabídce. Určitě si i Vy vyberete dárek, který zaručeně potěší.

  Zlato jako investice
Investice do zlata neztrácí svoji hodnotu. Cena zlata naopak stále stoupá.

Zlato bylo vždy spolehlivým prostředkem pro bezpečné uložení úspor. V každé době. Za všech okolností. Využijte i Vy příležitost zajistit si své vlastní zlaté rezervy. Nakupujte investiční zlaté medaile pravidelně ve velikosti a v ceně, která vyhovuje Vašim potřebám.

  


DPH 21% v ceně

KATEGORIE
- České medaile ze zlata, stříbra, platiny > Repliky historických mincí

DOSTUPNOST
Dostupnost zboží: Centrála - dostupnost na prodejnách ?
kód: CRM88 Jana Lucemburského - Vyprodáno.

KREDIT
Kredit pro věrnostní program ZLATÉ MINCE
kód: CRM88 nákupem získáte +28,00 ZM




ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Přinášíme dva úryvky z publikovaných článků:

Mincovnictví Přemysla I. Otakara
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy.

Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy, jíž poslední Přemyslovci dokázali využít jak ke konsolidaci vnitřních poměrů v zemi, tak k upevnění a postupnému rozšiřování moci na mezinárodním poli.

Důležitou součástí hospodářské transformace 13. století byla vnější kolonizace založená na zákupním (emfyteutickém) právu. S jeho uplatňováním se v českých zemích začala ve stále větší míře prosazovat peněžní forma směny a feudální renty, jež nejen v nově zakládaných městech, ale i na venkově vedla k postupné všeobecné monetizaci společnosti. Stará hradská soustava začala být nahrazována sítí královských a poddanských měst, tržních osad, nových hradů a klášterů. Zde všude bylo zapotřebí kvalitní mince, jež by podpořila hospodářský růst země.

Možnosti mincovní produkce Přemysla I. však byly dlouho omezené. I když se kvalita Přemyslových denárů proti předchozím emisím na konci 12. století patrně mírně zlepšila, lze říci, že po celé první dvacetiletí 13. století ražba mincí stagnovala. Byl to zejména nedostatek surovinových zdrojů a zřejmě i relativně malá poptávka po minci v domácím prostředí, jež českému panovníkovi bránily v razantní proměně měnových poměrů. K výraznějším změnám mohlo dojít teprve od druhé poloviny třicátých let v souvislosti s odkrytím rozsáhlých ložisek stříbrné rudy na Vysočině. Handicapem byla i vnitrokontinentální poloha českých zemí chráněných pohraničními horami a výrazná dominance podunajské cesty, která na sebe strhla podstatnou část obchodního provozu mezi západní a jihovýchodní Evropou. Jedinou významnou komunikační spojnici Čech se zahraničím představovala řeka Labe.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012



Ze světa kovových známek (16) Materiály účelových známek (1)
Jedním z problémů, které doprovází systematické studium účelových známek, je v některých případech přesné určení kovů či slitin užitých k jejich výrobě.

Jednalo až na nepatrné výjimky o ražby z obecných kovů, jejichž chemické složení, na rozdíl od soudobých mincí, nebylo většinou zaznamenáno. Stanovit kov jednoduše rentgenofluorescenční analýzou (RFA) je pro současnou malou dostupnost a nákladnost této metody pro šetření tisíců ve sbírkách rozptýlených účelových známek zatím nemyslitelné.

Kov všech starších známek s majoritním podílem mědi byl v literatuře 19. století označen za měď nebo zkratkou Æ latinského slova aes s neurčitým významem kov, měď, bronz (spěž). Nemáme tak nikdy jistotu, jde-li o měděné nebo bronzové ražby či dokonce mosaz. K podobnému dilematu dochází u známek z cínu, olova a jejich slitin a u známek z bílého kovu připomínajícího stříbro. Ničím nepodložené často nesprávné odhady sběratelů a sestavovatelů aukčních katalogů vnášejí do problematiky materiálů účelových známek pouze chaos, protože rozdílné údaje o kovech známek vzbuzují mylné domněnky o více materiálových modifikacích, i když jde zpravidla o jednu ražbu. U známek ražených ve 20. století je situace již jasnější. Nabídkové katalogy ražebny Karnet a Kyselý zmiňují k ražbě známek užívané kovy, žižkovská firma razila z mědi, mosazi, poniklovaného zinku a hliníku. Uveďme, jaké kovy a slitiny se používaly při výrobě našich účelových známek.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté mince. Zlaté slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2017 Zlaté mince - Numismatika