František Hrubín (17. září 1910 - 1. března 1971) – český básník, prozaik, dramatik a překladatel. Jeho báseň Romance pro křídlovku se dočkala filmového zpracování pod vedením režiséra Otakara Vávry.

František Hrubín se narodil v rodině stavitele v Praze, jako nejstarší ze tří dětí. Poté, kdy jeho otec musel narukovat do války (1914), žila rodina u dědečka v Lešanech v Posázaví.

V roce 1922 nastoupil na gymnázium v Praze, později se pokoušel vystudovat filozofii a pedagogiku na Karlově univerzitě, ale neúspěšně. Koncem roku 1934 se stal zaměstnancem Ústřední knihovny hlavního města Prahy, později pracoval na ministerstvu informací. Po druhé světové válce, v roce 1946 se stal profesionálním spisovatelem.

Publikovat začal už v roce 1928, často pod pseudonymy.
Hrubín se přičinil o založení dětského časopisu Mateřídouška, který vychází dodnes. Jeho rozsáhlé dílo pro dospělé tvoří především lyrická poezie. První básnická sbírka Zpíváno z dálky mu vyšla v roce 1933.

Po vystoupení na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů (1956), kde kritizoval propojování literatury s politikou, si na čas vysloužil zákaz činnosti. Brzy mohl ale publikovat texty určené dětem. A právě v tomto směru se stal jedním z nejvýznamnějších českých autorů. Jeho dětské říkanky, básničky, hádanky i pohádky ovlivnily několik generací a jsou stále vydávané.

Poéma Romance pro křídlovku se stala předlohou pro stejnojmenný film Otakara Vávry, k němuž Hrubín sám napsal scénář. Hořce romantický příběh, inspirovaný autorovým dospíváním a jeho první láskou prožitou v Lešanech, byl natočen v roce 1966.

František Hrubín nepřestal tvořit prakticky až do smrti, která ho v roce 1971 zastihla v Českých Budějovicích.